Diabetes mellitus 1. typu

Diabetes představuje jedno z nejzávažnějších a nejčastějších chronických onemocnění dětského věku, neboť děti tvoří naprostou většinu pacientů s diabetem 1. typu. Diabetes 1. typu je důsledkem dlouhodobého procesu destrukce B buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Tyto B buňky u zdravých jedinců tvoří hormon inzulin.

Diabetes proto vzniká jako následek absolutního nebo částečného nedostatku hormonu inzulinu, jehož funkcí v těle je dostat cukr z krve do buněk a tímto způsobem je nasytit. Následkem tohoto nedostatku stoupá hladina krevního cukru – hyperglykémie. Nejsou-li buňky nasyceny cukrem, začnou odbourávat tuky. Produktem odbouraných tuků jsou ketolátky, které vážně narušují vnitřní prostředí organismu. B buňky jsou ničeny tzv. autoimunitním procesem. To znamená, že tělo pacienta tvoří protilátky proti vlastním B buňkám.

Vyšetření hladiny cukru v krvi

Jaké jsou příčiny DM 1. typu?

• genetické riziko: průměrné riziko, že zdravý sourozenec diabetického dítěte dostane diabetes, je asi 5%. Je tedy 25–50krát vyšší než obecné populační riziko, jež je odhadováno na 1–2 promile
• faktory zevního prostředí: významnou roli v zahájení tvorby protilátek hrají virové infekce.

Jaké projevy má začínající diabetes?

Při nedostatku inzulinu stoupá hladina krevního cukru (glukózy). Při překročení prahu pro vylučování glukózy v ledvinách se glukóza objevuje v moči. Cukr na sebe strhává vodu, a tak dochází k častému močení, následné žízni a častému přijímání tekutin. Časté močení a nadměrné pití se objevují i v noci, u mladších dětí může dojít i k pomočení. Vzhledem ke ztrátám krevního cukru močí, dochází k velkým kalorickým ztrátám a pacienti přes svou chuť k jídlu hubnou. S postupující nemocí pacienti trpí nechutenstvím, z dechu jim je cítit aceton, jsou unavení a nevýkonní. Často se také objevuje zvracení a dochází k těžkému metabolickému rozvratu. Ten se může projevit až poruchou vědomí.