Klíšťata v Evropě: přizpůsobivá a nebezpečná

Klíšťová encefalitida se původně vyskytovala pouze v samém srdci starého kontinentu. Postupem času se však rozšířila i do dalších koutů Evropy. Klíšťata ale přenášejí i další nebezpečné nemoci, například lymeskou boreliózu nebo krymsko-konžskou horečku.

Klíšťata číhají na své oběti v trávě nebo popřípadě na nízkých keřích
Klíšťata číhají na své oběti v trávě nebo popřípadě na nízkých keřích

Klíště obecné neboli Ixodes ricinus je malý parazit, který se živí sáním krve savců, plazů nebo ptáků. Jeho životní cyklus je poměrně složitý a zahrnuje několik vývojových stadií – od vajíčka přes nymfu až po dospělce. Klíšťata během svého života většinou vystřídají tři hostitele, než se promění v dospělého jedince. Larvy a nymfy přitom preferují malá až středně velká zvířata, kdežto dospělí jedinci se živí především na velkých tvorech a na člověku.

Zima nevadí

Klíšťata číhají na své oběti v trávě nebo popřípadě na nízkých keřích. Malý parazit trpělivě čeká, uchycený za zadní nohy, na procházející zvíře. Lidé jsou pouze náhodnou obětí a konečným hostitelem jejich životního cyklu. Zajímavostí je, že se klíšťata poměrně dobře adaptují na nízké teploty. Úkryt v silné vrstvě sněhu jim umožňuje přežití díky tomu, že minimalizuje výkyvy teploty. K přenosu infekčních chorob dochází především od jara do podzimu, avšak výjimkou nejsou ani případy onemocnění během zimních měsíců.

Škodí nervům 

Klíště obecné vyžaduje pro své přežití alespoň 80% vlhkost. Jeho teritoriem jsou tak především listnaté a smíšené lesy po celé Evropě s výjimkou Islandu a severní části Skandinávie. Malí parazité ale nevyhledávají svůj úkryt pouze v odlehlé přírodě. V poslední době roste jejich počet i v zelených parcích uprostřed rušných velkoměst. Klíště může být přenašečem několika různých nemocí, nejčastěji se ale jedná o klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu.

  • Borelióza je bakteriální onemocnění, které lze léčit antibiotiky. V současnosti je nejčastější nemocí v Evropě, kterou přenášejí klíšťata. Počty hlášených případů se na území České republiky v posledních letech pohybují mezi 4 a 5 tisíci za rok. Přibližně u 10 % nemocných přitom dojde k postižení nervového systému.
  • Klíšťová encefalitida je naopak virová nákaza, kterou nelze léčit antibiotiky. Jedinou účinnou prevencí je očkování. Jedná se o nejvíce hlášenou virovou infekci nervového systému v České republice. V posledních letech počty kolísají mezi 500 a 700 případy ročně.

Nebezpečný příbuzný

Klíště obecné není jediným viníkem infekčních nákaz v Evropě. Jeho příbuzný klíšť obroubený neboli Hyalomma marginatum může přenášet virové onemocnění krymsko-konžskou horečku. Nákaza po uplynutí inkubační doby 1–7 dnů začíná náhle horečkou, bolestí hlavy, paží a zad, také se může objevit zvracení a průjem. Postižený člověk má zarudlý obličej, překrvené spojivky a hltan, někdy s drobným krvácením. U těžkých forem nemoci se objevuje krvácení z dásní, nosu, plic, močového měchýře a střeva. Tyto příznaky však postihují pouze malé procento nemocných. Léčba se zaměřuje jen na projevy onemocnění, v současnosti není k dispozici žádná očkovací látka. Úmrtnost na krymsko-konžskou horečku se pohybuje mezi 5 až 40 %. Parazit obývá celé pásmo jižní Evropy, ale i Blízký východ a Afriku. Oproti svému příbuznému preferuje suchá místa, jako například stepi či savany. Sání klíšťat tohoto druhu je velmi bolestivé, díky čemuž si lze parazita všimnout včas.

Zdroj: http://ecdc.europa.eu/en/healthtopics/vectors/infographics/Documents/tick-borne-diseases-infographic-2014.pdf

Autor článku:

MUDr. Jakub Holešovský

Líbí se vám článek?
+8 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: