Milníky v diagnostice a léčbě alergie

  • Redakce uLékaře.cz
  • 14.9.2008
  • Aktualizace: 13.4.2011
  • Bez alergie

V posledních desetiletích stále narůstají počty alergiků. V některých zemích trpí určitou formou alergie až 40% obyvatel. Množství astmatiků, ekzematiků a pacientů se sennou rýmou stále narůstá i přes zlepšující se znalosti a moderní léčbu.

Moderní éra alergologie začala pouštěním draka
Moderní éra alergologie začala pouštěním draka

Doložená historie alergie sahá daleko před náš letopočet. První popis alergické reakce pochází z roku 2641 před Kristem. Farao Menes byl štípnut vosou a rozvinula se u něj anafylaktická reakce. Dalšími poznanými alergeny byly potraviny. V roce 375 před Kristem popsal Hippokrates kopřivku po požití mléka a sýra. Lukrecius si v roce 50 před Kristem ve svém spise všímá, že to, co je potravou pro jednoho, může se stát obávaným „jedem“ pro jiného.

Pylový drak

Moderní éra alergologie začala v 19. století, kdy Charles Blackley v roce 1870 poznal, že příznaky senné rýmy jsou způsobeny pylem trav. V pylové sezoně pouštěl papírového draka, který na sobě nesl sklíčko potřené glycerolem. Na něj se nalepovala pylová zrna. To byly počátky dnešní pylové služby. V té době však byla senná rýma velmi vzácné onemocnění. Podle epidemiologické studie z roku 1860 bylo v Evropě zaznamenáno pouze 300 případů senné rýmy.

Žírná buňka jako střed alergie

Pojem alergie poprvé použil rakouský pediatr Clemens von Piruet. Po podání koňského séra proti záškrtu pozoroval u některých pacientů reakci, která nesouvisela s vlastním onemocněním. Předpokládal, že je způsobena odlišnou imunitní odpovědí nemocných. Imunologická podstata tohoto jevu byla však objasněna mnohem později.

 

Ústřední buňkou alergických reakcí je žírná buňka. Poprvé ji popsal Paul Ehrlich v roce 1879. Roli histaminu při alergické reakci objevili Dale a Laidlaw v roce 1911. Popsali jeho vazokonstrikční účinky, které hrají roli i u alergické reakce. Bronchokonstrikční účinek histaminu popsal v roce 1949 Herxheimer, ale teprve v roce 1953 objevili Riley a West, že zdrojem histaminu jsou žírné buňky. Ash a Schild v roce 1966 přišli na různé typy histaminových receptorů, což uvolnilo cestu k vývoji jejich blokátorů – antihistaminik.

Leukotrienový koktejl

Další látkou zprostředkující alergickou reakci byla tzv. "pomalu reagující substance anafylaxe" (SRSA), kterou popsali v roce 1938 Feldberg a Kellaway. V pokusu promývali plíce morčete jedem kobry a tato látka se z nich potom uvolnila. Jejím působením na tenké střevo došlo pomalu za několik hodin k jeho dlouhodobé kontrakci. Od roku 1979 díky práci Samuelssona víme, že SRSA je koktejl tří leukotrienů – C4, D4 a E4.

Leukotrieny jsou spolu s histaminem hlavními působky časné a pozdní fáze alergické odpovědi. Žírné buňky také uvolňují řadu cytokinů a interleukinů. Ty byly poprvé popsány v roce 1970 a postupně je poznávána jejich zcela zásadní úloha v regulaci imunitních odpovědí včetně alergie.

Zdroj: Johansson SGO. Clin Exp All Rev 2002;2.

(van)

Líbí se vám článek?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: