Pásový opar
Nakazí-li se člověk poprvé tímto virem (většinou v dětství), onemocní planými neštovicemi. Po uzdravení však virus stále zůstává v těle v jakési neaktivní formě. Dojde-li k aktivaci viru, vzniká vyrážka nazvaná podle pásovitého tvaru pásový opar.
Jednou z komplikací je postižení oka
Jak tato nemoc probíhá?
Prvním příznakem bývají pálivé bolesti v postižené části. Po několika dnech se na zarudlé ploše vytvoří skupinka puchýřů, jejichž obsah se rychle kalí. Puchýřky zasychají v krusty, které po odloučení zanechávají povrchové jizvy. Pásový opar je nejčastěji lokalizován v oblasti inervované mezižeberními nervy nebo horní větví trojklaného nervu. Podle místa postižení se rozlišuje hrudní, krční, křížový, oční či ušní pásový opar.
Jaké se mohou vyskytnout komplikace?
Nejobávanější komplikací je postižení oka nebo nervové soustavy. Palčivé bolesti mohou zejména u starších pacientů přetrvávat i po zhojení kožních projevů týdny, měsíce i roky.
Jaká je léčba?
Místní léčba (tekutý pudr, protizánětlivé masti) urychluje zasychání vyrážky, tlumí svědění a brání pomnožení bakterií. U očního pásového oparu se podává antivirotikum. Je také vhodné podávat vitaminy B1 a B12. Bolest se snažíme ovlivnit analgetiky (léky proti bolesti), elektroléčbou, prokainovou blokádou, případně i neurochirurgickým výkonem. Toto onemocnění se častěji vyskytuje u osob s porušenou imunitou, proto je při častém opakování této nemoci vhodné pacienta komplexně vyšetřit.
