Pylová zrna přenáší hmyz i vítr

Mezi nejčastější opylovače rostlin, kteří přenášejí pylová zrna mezi květy stejného druhu, patří hmyz a vítr. Mnoha lidem připadá otázka, kdo z těchto dvou "přenašečů pylu" má vlastně navrch, jako čistě akademická a nechápou, proč by se jí měl zabývat někdo jiný než zapálení odborníci. Přenos pylu větrem či hmyzem má ale značný význam i pro obyčejné smrtelníky, přinejmenším pro ty, kteří trpí na jaře a v létě pylovou alergií.

Deštivé počasí může být pro alergika důvodem k radosti
Deštivé počasí může být pro alergika důvodem k radosti

Hmyz je k lidem šetrnější

Pokud pylová zrna způsobující alergii přenáší hmyz, pyl se do vzduchu uvolňuje jen v malé míře, většinou je těžší a lepivý, takže je menší pravděpodobnost, že pronikne až k alergickému člověku a způsobí mu slzení očí, pálení v krku a další nepříjemné příznaky. Na druhou stranu vítr pylová zrna větrosprašných rostlin roznáší na velké vzdálenosti a na ubohé alergiky nebere žádné ohledy, a také proto rostliny opylované větrem jsou nejčastějšími původci alergických reakcí.

Situace s hmyzem a větrem vypadá poměrně jasně, ve skutečnosti však není tak jednoduché rozdělit rostliny na "hodné" a "zlé". Často totiž opylení probíhá oběma hlavními způsoby, a jestli získá v danou chvíli navrch hmyz, nebo vanutí větru, závisí například na počasí. V některých případech si nejsou skutečným stavem věcí jisti dokonce ani zmínění zapálení odborníci.

 

Deštivé počasí může být i výhoda

Existuje řada rostlinných druhů, u kterých se vědci pokoušeli určit poměr mezi opylením hmyzem a větrem. Tak například u některých druhů vrb bylo zjištěno, že opylení větrem má obecně navrch, avšak na druhou stranu je mnohem více náchylné ke změnám počasí a zvláště v zamračených a deštivých dnech nemusí být pro rostliny dostatečně účinné. Možná právě proto se snaží tyto rostlinné druhy přilákat i hmyzí opylovače, kteří jim zajistí přenos pylu i v nepříznivých meteorologických podmínkách. Oproti tomu v jasných slunných dnech probíhá opylení pomocí větru bez obtíží a opylování hmyzem hraje zcela jasně vedlejší roli.

Z akademické diskuze o rostlinách, jejich pylu a opylovačích tak můžeme vyvodit několik docela praktických závěrů: i rostliny spoléhající se především na hmyz mohou svá pylová zrna uvolňovat do ovzduší a způsobovat alergické reakce. Proto není radno žádnou kvetoucí rostlinu zbytečně podceňovat. A za druhé, množství pylu v ovzduší je závislé mimo jiné i na počasí a alergikům z tohoto hlediska nejlépe vyhovuje deštivé, vlhké a zamračené počasí. Proto až bude letní obloha vypadat nevlídně, nepropadejte chmurám, ale zaradujte se a vyrazte se svými alergickými dětmi, partnerem nebo sami se sebou na dlouhou zdravotní procházku.

(vek)

Zdroj:
www.springerlink.com

Líbí se vám článek?
-1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: