Roztroušená sklerosa

  • Redakce uLékaře.cz
  • 29.4.2008
  • Aktualizace: 16.4.2013
  • Ordinace
Roztroušená sklerosa je název nemoci, která ve Vás asi vyvolá nepříjemné pocity. Představa nehybného, obvykle mladého člověka na vozíku, odkázaného na pomoc druhým. To je jedna z přežívajících představ onemocnění, které popsal slavný francouzský neurolog Charcot asi před 150 lety. Uvedl jej jako onemocnění projevující se poruchou koordinace, přerušované řeči a kmitajícími očními pohyby (nystagmem). Co je pak mýtus a co skutečnost? Pokusím se Vám toto onemocnění alespoň trochu přiblížit a rozšířit tím Váš rozhled a snad i trochu poradit, pokud sami tímto onemocněním trpíte.
Neurologické vyšetření je u RS důležité
Neurologické vyšetření je u RS důležité

Nemoc mladých

Roztroušená sklerosa mozkomíšní je neurologické onemocnění, které postihuje obvykle mladé lidi mezi 20. a 40. rokem věku, 2x více ženy než muže. Četnost výskytu je v ČR asi 35 případů na 100.000 obyvatel.

Váš mozek obsahuje velké množství (řádově miliardy) nervových buněk. Každá z nich má určitou funkci, některé se podílí na pohybech, jiné na vnímání citlivosti atd. Buňky jsou mezi sebou propojeny vlákny, která vedou podráždění formou elektrického impulsu. Aby se impuls převáděl dobře, jsou vlákna obalena tukovou hmotou, která se nazývá myelin. Zjednodušeně to lze připodobnit k elektrickému kabelu, který je obalen bužírkou.

K čemu tedy dochází při roztroušené sklerose? Jedná se vlastně o určitý typ zánětu, kdy tělo začne napadat vlastní nervový systém, a to právě v místě obalů nervových vláken v mozku a míše. Zaniká tak chránící obal nervových vláken a současně i vlákna samotná. Ke zničení vláken dochází na různých místech mozku a v různém rozsahu.

Právě proto se nemoc nazývá „roztroušená“ a proto se může projevit i zcela různorodými neurologickými příznaky v různé intensitě a rozsahu. Vždy podle toho, která část je postižena. Název sklerosa vznikl podle řeckého „skleros“, což znamená tvrdý. Místa postižení jsou totiž oproti okolí tužší na pohmat.

Zeptáte se jistě, proč k tomu všemu vlastně dochází? Odpověď není zcela jasná. Jde o určitou poruchu imunity čili obranyschopnosti těla. Dojde k chybě rozpoznávání, co je vlastní a co cizí, a už je tu problém. A ten se může jmenovat roztroušená sklerosa (existují i další onemocnění vzniklá na tomto podkladě). K onemocnění RS mohou napomoci některé virové infekce, zděděné vlastnosti a další faktory.

Projevy nemoci

Nemoc se může projevit velmi různě. Zjistíte najednou, že máte neobratnou končetinu, že zakopáváte. Jiní zase udávají zamlžené nebo poškozené barevné vidění, případně výpadek zorného pole, je-li postižen zrakový nerv - tzv. retrobulbární neuritis čili zánět zrakového nervu. Jiní si stěžují na nepříjemné brnění v jedné nebo více končetinách, někdo má zase poruchy rovnováhy. To vše závisí právě na tom, která část mozku a jaký typ vláken je vlastně postižen.

Vývoj nemoci bývá nejčastěji takový, že se objeví příznak, který během několika dní mizí a pacient je potom zcela bez obtíží. Takové příhodě se říká „ataka“. Ataka mizí zpočátku obvykle kompletně během dnů a dochází k různě dlouhému období klidu, který může dokonce trvat až do konce života a nazývá se „remise“.

Později, pokud se ataky opakují, může nemoc zanechat trvalé následky například ve formě oslabené končetiny, trvalého brnění apod. a onemocnění se může plynule zhoršovat již bez atak či remisí. Onemocnění provází často výrazná únava. Atakám může a nemusí předcházet virová nebo jiná infekce, objeví se při nadměrném stresu, u žen v těhotenství.

Pokud ponecháte člověka svému osudu, tedy neléčeného jak tomu bylo dříve, přidávají se postupně další a další příznaky. Ty původní se horší a výsledkem je téměř vždy invalidita pacienta, která nejčastěji spočívá v neschopnosti chodit. Dále bývají různé poruchy citlivosti, závratě, třes, poruchy zraku, někdy neschopností udržet moč či stolici, poruchou sexuálních funkcí, často depresí nebo naopak nepřiměřeně dobrou náladou a poruchou koncentrace. Mohou se objevit i vzácnější příznaky jakými jsou např. epileptické záchvaty.

Pomoc

První pomoc je vyhledání lékaře a zklidnění pacienta. U vlastního onemocnění obvykle nehrozí akutní, život ohrožující zhoršení. Avšak pokud se jedná o první příznak nemoci (např. oslabení končetiny), není nikdy jisté, o jaké neurologické onemocnění se vlastně jedná. Doporučoval bych tedy co nejčasnější neurologické dovyšetření. I zdánlivě nenápadné příznaky, jakými je např. brnění končetiny, může být závažný příznak, který je důvodem k podrobnému vyšetření!

U lékaře

Navštívíte-li svého praktického lékaře s některými obtížemi, které jsou uvedeny výše, pravděpodobně Vás odešle ke specialistovi. Tím je jednoznačně neurolog. Může se také stát, pokud se objeví jako první porucha zraku, že navštívíte očního lékaře. I ten Vás po vyloučení oční příčiny obtíží k neurologovi odešle.

Neurologické vyšetření může být pro laika zvláštní. Neurolog totiž zkoumá, jak hýbete očima, špulíte ústa, cítíte dotyk, předpažujete ruce a tak dále. Celkově Vás vyšetří od hlavy až k patě, bude si všímat Vaší hybnosti, mimiky, reakcí, vyzkouší svalové napětí, vyšetří reflexy kladívkem a otestuje Vaší chůzi.

 

Následuje celá řada vyšetření. Některá základní se provádějí při podezření na jinou nemoc. Těmi jsou zejména základní laboratorní vyšetření (odběr krve), EEG vyšetření (elektroencefalografie). Vyšetřují se elektrické potenciály mozku z povrchu hlavy pomocí snímacích elektrod. Vyšetření trvá asi 20 minut, je nebolestivé, spočívá v nalepení elektrod nebo nasazení zvláštní „čepice“ na které jsou elektrody umístěny. Zatímco Vy v klidu ležíte na lůžku, přístroj snímá Vaši mozkovou aktivitu v klidu, při otevřených a zavřených očích, po hlubokém dýchání a při pohledu do blikajícího světla (stroboskopu).

CT vyšetření mozku (počítačová tomografie) je rentgenové vyšetření mozku, které vyloučí cévní či jinou příčinu obtíží. Je nebolestivé. K vyloučení nebo potvrzení roztroušené sklerosy jsou však nejdůležitější vyšetření NMR (nukleární magnetickou resonancí). Zobrazuje mozek podobně jako CT vyšetření, ale pomocí silného magnetického pole bez použití RTG záření. NMR vyšetření je schopné zachytit některé změny, které CT vyšetření neukáže.

Vlastní vyšetření je nebolestivé, pro organismus nezatěžující. Nepříjemné je umístění v úzké kabince uvnitř přístroje, takže někteří jedinci trpící klaustrofobií je mohou špatně snášet. Člověk podstupující magnetickou resonanci nesmí mít kardiostimulátor a měl by hlásit kovové předměty v těle např. kloubní náhrady, cévní svorky apod.

Dalším vyšetřením je vyšetření mozkomíšního moku (tzv. lumbální punkce) Mnoha lidem „ztuhne krev v žilách“ slyší li o lumbální punkci. Jako lékař pro to neshledávám prakticky žádný důvod. Jedná se o vyšetření běžně prováděné na každém neurologickém oddělení. Slouží k průkazu zvláštního druhu protilátek v moku, které svědčí pro zánětlivý proces v nervovém systému (mozku a míše). Mozkomíšní mok je v přímém kontaktu s nervovými strukturami a odráží tedy některé pochody v nervovém systému daleko přesněji než je tomu u vyšetření krve. Takové vyšetření navíc může odlišit i jiné druhy zánětlivého procesu, jakým je například onemocnění Lymeskou borreliosou (onemocnění napodobující RS, přenášené klíšťaty), některé virové infekce atd.

Vlastní vyšetření se provádí spíše výjimečně ambulantně. Obvykle při krátkém pobytu v nemocnici (bývá spojeno i s dalšími vyšetřeními). Spočívá v odběru několika mililitrů mozkomíšního moku jehlou, píchnutou mezi 4. a 5. bederní obratel do páteřního kanálu. Provádí se obvykle vsedě, vzácněji vleže na boku s pokrčenýma nohama. Rizika jsou malá, infekce nehrozí.

Vpich příliš nebolí, riziko krvácení je prakticky jen u lidí, kteří jsou léčeni preparáty na ředění krve (warfarin) nebo trpí nějakou poruchou krevní srážlivosti. Poranění míchy též nehrozí, neboť mícha končí u 1-2. bederního obratle, což je asi 15 cm nad místem vpichu. Nepříjemnou komplikací mohou být „postpunkční obtíže“ tedy bolesti hlavy po provedené punkci, které jsou vázány na postavení či posazení, tyto příznaky odeznívají plynule do týdne a nejsou nebezpečné, nehrozí následky. Některá pracoviště doporučují 24 hodin po punkci ležet v horizontální poloze na lůžku, důležitý je dostatečný přísun tekutin a zejména kofeinu či theofylinu obsažených v čaji či kávě Zvyšují produkci mozkomíšního moku, dorovnává se tím ztráta způsobená odběrem.

Dalším již méně častým vyšetřením jsou vyšetření evokovanými potenciály. Jedná se o vyšetření podobné EEG. Sledujete blikající obrazovku, na hlavě máte elektrody, které snímají elektrické vzruchy. Dostanete sluchátka, ve kterých to cvaká, a elektrody na Vaší hlavě snímají elektrické vzruchy. Význam mají hlavně potenciály testující zrakovou dráhu, protože při onemocnění RS bývá často postižena právě ona.

Na základě výsledků pak lékař stanoví další postup, stanoví diagnosu. Může se stát, že nelze na základě provedených vyšetření stanovit jednoznačně. Pokud se jedná o RS, pak je nutné opakovat s odstupem např. půl roku vyšetření zejména magnetickou resonancí. Pokud to nestačí, pak i vyšetření moku.

Léčba

Záleží na tom, jestli se jedná o ataku (zhoršení neurologického nálezu - brnění, slabost končetiny, porucha zraku, závratě aj.) nebo onemocnění stabilizované. V případě ataky čili zhoršení neurologických příznaků bývá pacient hospitalizován na neurologii, bývají mu podávány „kapačky“ obsahující látky ovlivňující imunitní reakci, které se nazývají kortikoidy.

Po zklidnění a ústupu obtíží začíná brát tyto léky v tabletách. Jejich dávka obvykle postupně klesá na minimální dávku. Pokud není stav dostatečně stabilizován nebo musíli-li být dávky vysoké, je možnost kombinace s dalšími léky ovlivňujícími nežádoucí reakci těla - jeho obranyschopnosti (imunosupresiva). Podpůrně se podávají vitaminy B, E.

Pokud se zhoršení stavu vyskytne 2x a více ročně, jedná se o mladého pacienta, zvažuje se podání injekčních léků, které si pacient sám aplikuje pod kůži (podobně jako člověk s cukrovkou léčený insulinem). Vzhledem k vysoké ceně těchto léků je mohou předepisovat pouze lékaři ve specialisovaných poradnách, obvykle ve fakultních nemocnicích. Pro podání musí být splněno několik podmínek jakými je věk, určitý neurologický nález apod. Jedná se o 2 látky, jedna se jmenuje betaferon, druhá pak glatatimer acetát. Léčba vede většinou k výraznému zpomalení průběhu nemoci, četnost jednotlivých zhoršení nebývá tak nápadná.

Existuje prevence?

Neexistuje účinná prevence tohoto onemocnění. U léčených pacientů je nutné předcházet virovým či jiným infekcím, vyvarovat se stresu, dodržovat vhodnou dietu (dostatek rostlinných produktů s dostatkem nenasycených mastných kyselin a vitaminů C, B, E), vhodně naplánovat těhotenství, předcházet a řádně léčit infekce močových cest, které často vznikají.

pok

Líbí se vám článek?
+103 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: