#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Sportem ku zdraví… ale s rozumem!

Tepová frekvence 29.8.2013

Touha po zdraví, boj s nadbytečnými kilogramy a lákavá představa štíhlého těla nebo snaha o řešení již vzniklých zdravotních problémů, … Důvodů vedoucích k rozhodnutí začít se sportem „už konečně jednou provždy“ je nespočet. Jak ale na to, abychom neskončili tak rychle, jak jsme začali? Poradí vám lékař z oboru tělovýchovného lékařství.

Touha po zdraví, boj s nadbytečnými kilogramy a lákavá představa štíhlého těla nebo snaha o řešení již vzniklých zdravotních problémů, … Důvodů vedoucích k rozhodnutí začít se sportem „už konečně jednou provždy“ je nespočet. Jak ale na to, abychom neskončili tak rychle, jak jsme začali? Poradí vám lékař z oboru tělovýchovného lékařství. 

Hýbeme se stále méně. Proč?

Pohyb jako takový má bezpochyby blahodárné účinky na celkovou kondici, metabolismus, činnost pohybové i oběhové soustavy i funkce jiných orgánů. Příznivě ovlivňuje dokonce i koncentraci a paměť. Jak je to ale se zdraví prospěšným pohybem ve skutečnosti? Není žádným tajemstvím, že jakýkoliv sport je mnohem snazší pro aktivní, zdravé a nezřídka spíše mladší jedince v dobré kondici. Pro osoby s určitým omezením, počínajícím nebo již rozvinutým onemocněním a přibývajícími kilogramy i léty ale může být velmi obtížné s pohybem začít. Mnohdy jsme odrazeni prvními neúspěchy, protože na sebe klademe přehnané požadavky a čekáme výsledky, které bychom byli schopni podat před několika desítkami let, na vrcholu své kondice.

Právě nerespektování současného zdravotního stavu a omezení, která konkrétní nemoc přináší, je jednou z nejčastějších chyb v počátcích snahy pravidelně se hýbat. Tito lidé tak mnohdy s pohybem končí velmi záhy, protože je to prostě „nepříjemné, únavné, otravné a člověk se po tom cítí mnohem hůř“. Hojným argumentem je i „stejně to k ničemu nevede a necítím žádné zlepšení, tak proč se snažit?“.

Chcete u sportu vytrvat? Začněte pomalu a respektujte své možnosti! 

Jak a kdy s pohybem začít, jakou aktivitu si vybrat, abychom si spíš neublížili, a jak zdaleka není tělovýchovné lékařství jednotvárným oborem, na to jsme se zeptali doc. MUDr. Jiřího Radvanského, CSc., z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.

Primář tělovýchovného lékařství Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

odborník uLékaře.cz

Jak by měl začít rozumně sportovat právě člověk s některým z civilizačních onemocnění (například s onemocněním srdce a cév, cukrovkou nebo obézní pacient s artrózou), který chce prospět svému zdraví, když je pro něj jakákoliv pohybová aktivita obtížná?

  • Pro naše studenty rád používám modely. Na tohle se výborně hodí virtuální pan Vomáčka, nomen omen: jedl hodně knedlíků, pil moc piva, nesportoval a nyní má zdravotní problémy. Tady si napřed musíme definovat, co máte na mysli pod pojmem „sport“ u člověka, kterého jste uvedla výše: nikdy moc nesportoval a nyní mu doktoři „nalepili“ nějakou diagnózu, jako je metabolický syndrom, ICHS nebo cukrovka druhého typu.

Metabolický syndrom nastupuje plíživě, začněte proti němu bojovat včas!

  • Já bych se mnohem raději bavil o pohybu a dietním režimu pana Vomáčky, ale před deseti nebo dvaceti lety: to už velmi pravděpodobně měl jeden nebo více z těchto příznaků, které pak mohou, ale nemusí vyústit v metabolický syndrom (Pozn. red.: Metabolický syndrom je označení pro skupinu nemocí a rizikových faktorů, které vedou k předčasným komplikacím zdravotního stavu, jeho nebezpečí spočívá i v tom, že se dotyčný necítí nemocný a není omezen v každodenním životě, takže ani nevidí důvod ke změně životního stylu.):

    • obezita s ukládáním tuku hlavně na břiše;

    • malá citlivost tkání na inzulín, to se měří obtížně, ale nepřímým ukazatelem téhož je například zvýšený glykovaný (vysokou hladinou krevní glukózy „oslazený“) hemoglobin – předzvěst cukrovky;

    • vysoký krevní tlak, prudký vzestup tuků v krvi po tučném jídle;

    • vysoký cholesterol;

    • vyšší srážlivost krve z vyšší hladiny krevního fibrinogenu;

    • mírně zvýšené zánětlivé parametry krve i bez jasného ložiska zánětu;

    • vyšší klidová tepová frekvence;

    • vzhledem k vrstevníkům velmi nízká tělesná zdatnost.

  • Je to jako s mnoha jinými poruchami: je potřeba začít včas, aby změna byla skutečně účinná.

  • Pro kuřáka je každý z výše uvedených příznaků významně vyšším rizikem než pro nekuřáka. Pokud pro sebe chce něco začít dělat, pak by měl nejprve přestat kouřit.

Co potřebujete do začátku? Nejen čas, peníze a energii, …

S jakou intenzitou a jak často by měl začít sportovat „pro zdraví“ náš modelový pacient, tedy člověk ve středním věku, který dosud nesportoval?

  • Když se chce začít hýbat pan Vomáčka (odborně řečeno zvýšit pohybovou aktivitu), pak to může mít k tomu, co má na mysli pod pojmem „sport“ třeba jeho zdatný sportovně aktivní syn, na počátku dost daleko. Asi by to tedy chtělo na úvod definovat, co se tím sportem pro pana Vomáčku myslí. Nebude závodit, leda tak sám se svou leností. Musí si vybrat takovou pohybovou aktivitu, na kterou má:

    • energii, čas a finanční prostředky;

    • ještě dostatečnou zdatnost na to, aby to mohl alespoň zkusit (kating, box, karate nebo squash to na začátek určitě nebude, ba ani ten fotbal, který před 30 lety tak rád hrál);

    • schválení od svého ošetřujícího lékaře, případně od specialistů na jednotlivé neduhy, a v tomhle dnes vidím háček: na některých lékařských fakultách bohužel přestalo být tělovýchovné lékařství povinnou součástí výuky, a tak vám specialisté často z alibismu všechny sporty raději zakážou a ještě to zakryjí nějakou frází (třeba „cvičte do zadýchání“; pan Vomáčka se ale zpočátku zadýchá už jen tím, že vyveze kolo z kočárkárny před dům…).

„Nemusíte ten pohyb milovat, ale nesmí vás štvát“

  • Typ zátěže není tak podstatný – podstatné je, aby pan Vomáčka pohybovou aktivitu zvyšoval postupně jak co do intenzity, tak do její četnosti. Návody moc nelze paušalizovat, mají být „ušity“ na konkrétního pana Vomáčku. Takovým pacientům je potřeba opakovat informaci à la „zpočátku ten pohyb nemusíte milovat, ale nesmí vás štvát, natož bolet“.

Na jakého lékaře se ve svých sportovních začátcích můžeme obrátit?

  • Kdo má takovém panu Vomáčkovi radit v počátcích jeho pohybové aktivity, je velmi sporné. Asi ten, komu pacient věří a má dostatečnou erudici jak v tělovýchovném lékařství, tak v té medicínské specializaci, která léčí dominantní projevy pacientových civilizačních chorob. A takových lékařů moc není – nejen u nás, ale ani na celém světě. A tak páni Vomáčkové končí často svá novoroční sportovní předsevzetí po několika týdnech přetížením, frustrací z neschopnosti podávat stejné výkony jako za mlada nebo úrazem.

O svém oboru, tělovýchovném lékařství, doc. Radvanský říká: „Celé tělovýchovné lékařství jako nadstavbová atestace nad většinu klinických lékařských specializací je vlastně hlavně o tom, zvažovat pro a proti, pozitiva a rizika – a to u jednotlivých druhů pohybové aktivity či sportu a v širším kontextu zdravotního stavu konkrétního pacienta či sportovce.“

Sport v číslech

  • Je v Česku hodně, nebo málo sportovců?

Podle údajů zveřejněných Lidovými novinami, ke kterým došlo v loňském roce Ministerstvo financí, je v České republice o 850 000 více sportovců než obyvatel. Údaje nelze jak jinak než brát s rezervou – k výsledným číslům statistici došli sečtením všech členů sportovních organizací. Samozřejmě je možné, že někdo je aktivním sportovcem ve více disciplínách a členem několika sportovních klubů. Členové olympijského výboru ale počet sportovců odhadují na 2,5 miliónu. Podle úředníků došlo k rozdílům nejspíš při snaze jednotlivých organizací ukrojit co největší podíl z rozdělovaných dotací. 

  • Pravidelně sportuje polovina z nás

Studie zveřejněná společností Adidas zase došla k závěru, že nejméně jednou za dva týdny u nás pravidelně sportuje polovina lidí (51 procent). (K tomu říká Dr. Radvanský: „Vychvalovat se, když jdu pravidelně jednou za dva týdny na procházku, jak pravidelně sportuji, je opravdu velmi troufalé!“) Více než třetina (37 procent) pak sportuje příležitostně. Pětina české populace pravidelně běhá a polovinu z nich k této aktivitě vede snaha zhubnout a zlepšit svou kondici.

  • Shit happens“ aneb pozor na úrazy

Místo toho, aby pohyb našemu zdraví prospěl, může často skončit nepříjemným úrazem. K němu vede nepřipravenost, přecenění svých sil, ale i nepřiměřené podmínky nebo špatná náhoda.

Ročně je v chirurgických ambulancích ošetřeno přes 400 tisíc úrazů vzniklých při nějaké sportovní aktivitě. Sport je tak nejčastější příčinou všech takto ošetřených úrazů, tvoří více než pětinu případů, se kterými lidé vyhledají ambulantní chirurgickou péči. (ÚZIS, 2006)

MUDr. Hana Králová

Odborník uLékaře.cz

Líbil se vám článek?
+2
ANO NE

Dočteno? Pomůžeme vám
ještě o kus víc.

  • Lékaři všech specializací čekají na váš dotaz.
  • Naplánujte si prevenci s chytrým kalendářem.
  • Objevujte praktické a ověřené tipy od lékařů.
Zaregistrovat se zdarma Přihlásit se

Související články

Ani s IBD se nemusíte omezovat při sportu

Pohybem ku zdraví. Obecně známá věc, ale že by to platilo i o střevech? Je to...

Dítě, které neroste. Kvůli vrcholovému sportu

Rčení "Sportem ku zdraví" je sice lákavé, nemusí ale platit za všech okolností....

Poškozují vytrvalostní sporty průdušky?

Sportem ku zdraví. Otázkou však zůstává, zda to platí za všech okolností. Námahou...

Vyhněte se chybám začínajících sportovců

Rozhodli jste se udělat něco pro své zdraví a začít sportovat? Jistě, platí...

I sport může mít vliv na plodnost!

Sportem k trvalé invaliditě? Rozhodně ne! Cvičení je totiž dobré pro fyzické...

Sportem ku zdraví: co (ne)dělat, aby to tak opravdu bylo

Letní prázdniny začaly a s nimi nastalo i období výletů a sportovních aktivit....

"Cyklostezka" vedoucí k osteoporóze

Sportem ku zdraví – pro někoho pouhá fráze, pro jiné životní styl. Na začátku...

Chřipka a sport

Pravidelný pohyb obecně pomáhá zvyšovat odolnost proti chřipce. Ani trénovaný...

Jízda „na kolečkách“ prospívá zdraví

Přestože obecně lidé méně nakupují, čísla ukazují, že pro in-line brusle to...

Může sport utlumit sexuální touhu?

Může mít silový nebo vytrvalostní sport vliv na sexuální aktivitu, případně...

Doporučujeme

Čtěte více

Spolkněte kameru

Jednoduché nahlédnutí do zákoutí lidského těla a diagnostika nebo léčba pomocí...

Spolupracujte při léčbě, strávíte méně času v nemocnici

Přijde vám podivné, že pacient, který cílenou léčbu střevních zánětů (SZ) přesně...

Spontánní krvácení: ničí svaly více, než se dosud zdálo

U hemofiliků s těžkou formou nemoci dochází následkem poruchy krevní srážlivosti...

Sport a gynekologický zánět – ošidná kombinace

Pravidelný pohyb je velmi prospěšný pro zdraví a posiluje naši obranyschopnost....

Sport je zátěží pro tělo i psychiku. Jak se dostat zpátky do formy?

Přiměřený pohyb je nezbytnou složkou zdravého životního stylu. Nicméně i dlouhodobě...

Sport malým hemofilikům dovolte, ale ne ten rizikový

Dlouho platila zásada, že by se lidé s poruchou krevní srážlivosti měli veškeré...

Sport s inkontinencí? Je možný!

Inkontinence moči není dobrou zprávou pro nikoho a tím méně pro vášnivé sportovce....

Sport skutečně pro všechny

O prospěšnosti sportu jistě nikdo nepochybuje. Co platí o zdravých lidech, platí...

Sport v těhotenství: za určitých podmínek rozhodně ano!

<p>Sport v těhotenství přináší určitá rizika, ale také mnoho výhod. Jaké zásady...

Sportem ku zdraví: co (ne)dělat, aby to tak opravdu bylo

Letní prázdniny začaly a s nimi nastalo i období výletů a sportovních aktivit....

Sportování pro každého… alergika

Pokud trpíte sezonními alergiemi či sennou rýmou, pak pro vás mohou být venkovní...

Sportovat lze i ve vysokém věku aneb Ani stovka nic neznamená

Když se řekne sportovec či sportovkyně, většina lidí si představí mladé lidi...

Sportovat můžete i s revmatickou chorobou – základem je kvalitní výbava

Zimní aktivity obecně patří k těm nejnebezpečnějším. Důležité je proto kvalitní...

Sportovci trpí alergií častěji než ostatní

Příznaky jako škrábání v krku nebo rýma byly u atletů a dalších sportovců většinou...

Sportovní činnosti doporučované u astmatiků

Stanovení diagnózy astmatu rozhodně pro pacienta neznamená konec pohybových...

Sportovní trénink využijete také k posílení srdce

Abyste podpořili zdraví svého srdce, doporučují kardiologové alespoň půlhodinu...

Sportujete? Měli byste znát svoji ideální tepovou frekvenci

Většina lidí provozujících pravidelně nějakou pohybovou aktivitu vnímá velmi...

Spotřeba antidepresiv na vzestupu. Kdy jsou ale skutečně potřeba?

<p>Spotřeba antidepresiv ve vyspělých zemích v posledních letech výrazně stoupá....

Spouštěče lupénky jsou všude kolem nás

Lidé trpící lupénkou to dobře znají: jednou je jejich kůže naprosto čistá, po...

Spouštěče rýmy – těhotenství i sexuální vzrušení

Zatímco takzvaná alergická rýma je vyvolána kontaktem nosní sliznice s některým...

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#