Pravidelná péče o atopickou pokožku pomáhá předcházet nejen otravnému svědění
Zná to každý rodič dítěte s atopickým ekzémem – věčný koloběh svědění, drbání a promazávání, který občas přivádí i ty otrlejší z nás na pokraj sil. A když si už myslíte, že jste nad ním zvítězili, objeví se jeho stopy zase! Pro atopický ekzém je totiž typické střídání období zlepšení a zhoršení jeho projevů. Cílem péče o atopickou pokožku je zabránit nejen svědění, ale zejména infikování ekzémových ložisek zlatým stafylokokem a vzniku tzv. impetiga. Jeho léčba je náročnější než ekzému samotného, proto svůj boj s ekzémem nevzdávejte. A to ačkoliv držet atopický ekzém na uzdě je u dětí a dospívajících velkou výzvou.
Proč je zrovna mé dítě ekzematik? Většinou kvůli dědičnosti, ne nutně ekzému samotného
Řada rodičů, kteří se potýkají s ekzémem svého dítěte, si položí otázku: Proč zrovna mé dítě trpí ekzémem, když sami ekzematiky nejsme a netrpíme ani žádnou alergií? Podle současných poznatků je pro vznik atopického ekzému klíčové oslabení kožní bariéry, které je ve většině případů dané dědičně. Jeho následkem dochází k zvýšeným ztrátám vody kůží, a tedy jejímu dlouhodobému vysoušení. Takto postižená pokožka je citlivá k dráždivým látkám a alergenům. Neplatí tedy, že by pacient s atopickým ekzémem musel ekzém zdědit od svých rodičů ani že musí být primárně alergikem. Kůže některých ekzematiků může být navíc velmi často osídlena zmíněným zlatým stafylokokem, což přispívá k udržování zánětu v ložiscích ekzému.
Typické oblasti rozšíření atopického ekzému se s věkem mění. Jeho řešení zůstává stejné
Ne nadarmo dětští kožní lékaři rozlišují u atopického ekzému tři období – kojenecké, dětské (2.–12. rok života dítěte) a dospělé (nad 12 let věku). Každé z nich je totiž spojeno s jiným typickým místem rozšíření ekzému. Zatímco u kojenců jím bývá často postižen obličej, později se „přesunuje“ do ohybů končetin (loketních a podkolenních jamek či zápěstí). S dospíváním bývá přítomen stále častěji na rukou. U těžších forem atopického ekzému může samozřejmě dojít k rozšíření ekzematických ložisek po celém povrchu kůže. Ať už se ekzém vyskytuje kdekoliv na těle, obecná pravidla pro jeho zvládnutí jsou tatáž. Sestávají z kombinace režimových doporučení a léčby.
Režimová opatření a léčba – silná dvojice v boji s ekzémem
Základem v péči o kůži ekzematika by měla být režimová doporučení. Ta je třeba dodržovat i v případě, že zrovna dotyčný žádné projevy atopického ekzému nevykazuje, slouží totiž také jako prevence. Co je tvoří?
- Malý ani velký ekzematik se neobejde bez promazávání tzv. emoliencemi, které kůži hydratují a chrání ji před vysoušením. S emoliencemi to nemůžete přehnat – čím častěji jimi budete promazávat, tím lépe.
- Snažte se u svého dítěte či dospívajícího vyhnout dráždivým látkám nebo příčinným alergenům, pokud jsou u něj známé.
- Při mytí je u ekzematiků vhodné nepoužívat běžná (zásaditá) mýdla, ideální je kupovat mycí prostředky přímo určené pro pokožku se sklonem ke vzniku atopického ekzému. Mají totiž nižší pH a jsou celkově ke kůži šetrnější. Navíc v sobě mívají obsaženu i promašťovací složku.
- Sprchování s ekzémem se doporučuje provádět vlažnou vodou, horká voda kůži dráždí. Po sprše a šetrném osušení ihned aplikujte promazávací krém.
- Při atopickém ekzému bývá prospěšné upravit jídelníček, primárně vynechat potraviny, na které je dítě či dospívající alergický, pokud jsou známy. Stav ekzému ale obecně zhoršují také citrusové plody, rajčata, jahody nebo čokoláda.
- Doma musíte mít striktně nekuřácké prostředí, neplatí ani výmluvy typu „kouření na balkoně“, neboť škodlivé látky z cigaretového kouře ulpívají na vlasech a oblečení kuřáka a dítě či dospívající je potom v rámci pasivního kouření vdechuje.
- V oblékání je třeba preferovat bavlnu nebo hedvábí, které na rozdíl např. od vlny či některých umělých tkanin kůži nedráždí.
- Dále se doporučují pobyty v lázních či u moře. Takže pokud máte možnost, dopřejte je svému potomkovi.
- Svou nezastupitelnou roli v léčbě atopického ekzému má také podpora psychologa.
V léčbě atopického ekzému hrají prim místně působící přípravky
Léčbou první volby jsou u atopického ekzému všech věkových kategorií místně působící krémy, které nejčastěji obsahují kortikoidy nebo jiné protizánětlivé látky. Není nutné se jich obávat, množství účinné látky v nich je velmi malé, aplikují se pouze po nezbytně dlouho dobu a jen na ložiska ekzému, a proto jsou jejich nežádoucí účinky minimální. Jejich rychlé nasazení navíc zabrání pozdějšímu použití vyšších dávek kortikoidů, když se ekzém „rozjede“.
Z celkové léčby se nejčastěji používají tzv. antihistaminika (léky proti alergii) podávaná v tabletové formě, jež účinně zmírňují svědění. Kromě úlevy od neklidu, který je u dítěte a dospívajícího se svěděním spojen, pomáhají antihistaminika také předcházet infekci ložisek, protože právě škrábáním se do ekzému nejčastěji zanese. Pokud totiž k infikování dojde, je nutné použít antibiotika (ve formě mastí nebo tablet) a jejich časté užívání rozhodně není žádoucí.
V těžších případech se k léčbě ekzému nabízí protizánětlivé léky v tabletách nebo infuzích, biologická léčba nebo léčba světlem (fototerapie). Záměrem kožního lékaře je vždy konkrétnímu dítěti či dospívajícímu vybrat léčbu, která si v jeho individuálním případě vede nejlépe z pohledu poměru jejích přínosů a rizik.
Nenašli jste v textu odpověď na své otázky ohledně atopického ekzému u dětí a dospívajících? Využijte unikátní příležitosti položit je zdarma v naší online poradně Jak nejlépe léčit atopický ekzém u dětí a dospívajících? Zodpovědní rodiče ekzematiků jsou informovaní a zajímají se, jak svému potomkovi maximálně usnadnit život s atopickým ekzémem.
(jane)
Zdroj:
https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/02/05.pdf
