Brzlík

  • Redakce uLékaře.cz
  • 18.4.2008
  • Aktualizace: 16.4.2013
  • Zdravcentra.cz
Brzlík leží ve vrcholu mezihrudí (mediastina) za horní částí hrudní kosti. Oba jeho laloky naléhají na osrdečník (ochranný obal srdce) a velké cévy vystupující ze srdce. V brzlíku probíhá dozrávání určitých bílých krvinek, lymfocytů, ve speciální T - lymfocyty. Lymfocyty se zde, pravděpodobně s pomocí paprsčitých buněk učí rozeznávat znaky „svého“ organismu.

Říká se...

„Škola pro bílé krvinky.“

V minulosti

Doporučené téma: Léčba bolesti

Poslední článek:
Kolika? Bolest způsobená kameny ve žlučníku i močových cestách
Pokud jste nikdy koliku nezažili, pravděpodobně je těžké si představit, o jak bolestivou příhodu jde. Nejčastěji...  zobrazit téma

Činnost brzlíku byla donedávna záhadou. Soudilo se, že má důležitý vliv na rozvoj pohlavních orgánů, a že s tím, jak rostou, brzlík se zmenšuje. Odtud asi jeho název „růstová žláza“. Funkce thymu jako jednoho z hlavních orgánů určujících obranyschopnost organismu byla objevena až v roce 1960, kdy doktoři Jacques Miller a Bob Good zjistili, že se v brzlíku bílé krvinky „školí“ na T - lymfocyty, které pomáhají rozeznat vlastní a cizorodé struktury. Ty cizorodé buď přímo ničí nebo je „ukazují“ dalším bílým krvinkám a ty pak vyrobí speciální protilátky. V první třetině 20.století byla také zjištěna souvislost mezi nádory thymu a myastenií gravis, chorobou způsobující těžkou svalovou slabost.

Brzlík hledejte v mezihrudí
Brzlík hledejte v mezihrudí

Jak to viděl Jessenius

Brzlík je žlaznatý orgán. Skládá se ze dvou laloků, pravého a levého. Na povrchu je krytý jemným pouzdrem, které vstupuje do vnitřní tkáně brzlíku mnoha přepážkami a dělí ji tak na velké množství laloků a lalůčků. Každý lalok je tvořený dvěma vrstvami, kůrou a dření. Velikost brzlíku v průběhu života kolísá. Při narození váží 10 až 15 gramů. Největší je mezi druhým a třetím rokem života. Od puberty se postupně zmenšuje a jeho tkáň se nahrazuje vazivem.

Pod lupou

 

Základní stavebními kameny thymu jsou epitelové (výstelkové) buňky a paprsčité buňky. Síť epitelových buněk tvoří především dřeň, paprsčité buňky jsou základem kůry brzlíku. Mezi epitelovými buňkami jsou vmezeřené bílé krvinky, které sem vycestovaly z kostní dřeně, aby zde mohly dozrát ve speciální obranné buňky (T - lymfocyty). V dřeni se také nacházejí tzv. Hassalova tělíska, „duté kuličky“ s obalem z epitelových buněk a vnitřkem vyplněným beztvarou hmotou tvořenou hormony, hlavně thymosinem alfa a beta.

Sovnávací anatomie

Psí brzlík má kromě imunitních funkcí vliv na růst organismu a pohlavní vývoj. U skotu, prasete a koně se brzlík skládá ze tří laloků a má stejnou funkci jako u člověka. Ptáci a plazi mají místo brzlíku Fabriciovu burzu - vakovitý orgán tvořený lalůčky. Funkce je obdobná jako u thymu, ale dozrávající bílé krvinky se nenazývají T - lymfocyty, ale B - lymfocyty. U ptáků navíc existuje tzv. kloakální váček ústící do blízkosti kloaky. Má podobnou funkci jako brzlík a navíc ovlivňuje krvetvorbu a pohlavní dospívání.

Anatomie

Brzlík leží ve vrcholu mezihrudí (mediastina) za horní částí hrudní kosti. Oba jeho laloky naléhají na osrdečník (ochranný obal srdce. a velké cévy vystupující ze srdce. Nad brzlíkem se nalézá štítná žláza. Z pravé strany s brzlíkem vzdáleně sousedí hrot pravé plíce, vlevo hrot levé plíce.

Funkce

V brzlíku probíhá dozrávání určitých bílých krvinek, lymfocytů, ve speciální T - lymfocyty. Lymfocyty se zde, pravděpodobně s pomocí paprsčitých buněk učí rozeznávat znaky „svého“ organismu. Paprsčité buňky navíc kontrolují, zda „své“ a „cizí“ dokážou vyškolené T - lymfocyty bezpečně rozlišit. Ty, které to nedokážou, zlikvidují. Vyzrálé T - lymfocyty pak putují do celého těla a zúčastňují se obranných reakcí proti cizorodým činitelům. Bojují např. proti nitrobuněčným mikroorganismům, nádorově změněným buňkám a bohužel i transplantované tkáni. V Hassalových tělíscích se tvoří hormon thymosin, který patrně spolupůsobí při vývoji mízních uzlin, sleziny a appendixu.

Když nefunguje

Pokud se brzlík nevytvoří vůbec, prakticky nedozrávají T - lymfocyty a je narušen vývoj dalších lymfatických orgánů. Buňky brzlíku mohou být postiženy také zhoubným bujením, vzniká nádor, thymom. Další porucha thymu vede k nekontrolovanému a nesprávnému označování buněk vlastního těla T - lymfocyty jako cizorodých. To je podkladem některých autoimunitních chorob.

Jak to poznám?

Chybění brzlíku se projeví častými a závažnými virovými, plísňovými i bakteriálními infekcemi. Thymom tlačí na okolní tkáně a způsobuje tím především dechové a oběhové obtíže. Asi nejznámější autoimunitní chorobou vázanou na brzlík je myastenia gravis, nadměrná svalová unavitelnost vznikající následkem poškození nervosvalového přenosu autoprotilátkami namířenými proti nervosvalové ploténce. Pozn. v dospělosti není brzlík pro život nezbytný, je proto možné jeho odstranění, což se využívá v léčbě myastenie.

Líbí se vám článek?
+49 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené:
 
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x