Brzlík

  • Redakce uLékaře.cz
  • 18.4.2008
  • Aktualizace: 16.4.2013
  • Zdravcentra.cz
Brzlík leží ve vrcholu mezihrudí (mediastina) za horní částí hrudní kosti. Oba jeho laloky naléhají na osrdečník (ochranný obal srdce) a velké cévy vystupující ze srdce. V brzlíku probíhá dozrávání určitých bílých krvinek, lymfocytů, ve speciální T - lymfocyty. Lymfocyty se zde, pravděpodobně s pomocí paprsčitých buněk učí rozeznávat znaky „svého“ organismu.

Říká se...

„Škola pro bílé krvinky.“

V minulosti

Doporučené téma: Léčba bolesti

Poslední článek:
Co dělat, když má dítě horečku?
Vysoká teplota u malého dítěte je vždy signálem ke zvýšené pozornosti. Víte, co všechno může horečku vyvolat a...  zobrazit téma

Činnost brzlíku byla donedávna záhadou. Soudilo se, že má důležitý vliv na rozvoj pohlavních orgánů, a že s tím, jak rostou, brzlík se zmenšuje. Odtud asi jeho název „růstová žláza“. Funkce thymu jako jednoho z hlavních orgánů určujících obranyschopnost organismu byla objevena až v roce 1960, kdy doktoři Jacques Miller a Bob Good zjistili, že se v brzlíku bílé krvinky „školí“ na T - lymfocyty, které pomáhají rozeznat vlastní a cizorodé struktury. Ty cizorodé buď přímo ničí nebo je „ukazují“ dalším bílým krvinkám a ty pak vyrobí speciální protilátky. V první třetině 20.století byla také zjištěna souvislost mezi nádory thymu a myastenií gravis, chorobou způsobující těžkou svalovou slabost.

Brzlík hledejte v mezihrudí
Brzlík hledejte v mezihrudí

Jak to viděl Jessenius

Brzlík je žlaznatý orgán. Skládá se ze dvou laloků, pravého a levého. Na povrchu je krytý jemným pouzdrem, které vstupuje do vnitřní tkáně brzlíku mnoha přepážkami a dělí ji tak na velké množství laloků a lalůčků. Každý lalok je tvořený dvěma vrstvami, kůrou a dření. Velikost brzlíku v průběhu života kolísá. Při narození váží 10 až 15 gramů. Největší je mezi druhým a třetím rokem života. Od puberty se postupně zmenšuje a jeho tkáň se nahrazuje vazivem.

Pod lupou

 

Základní stavebními kameny thymu jsou epitelové (výstelkové) buňky a paprsčité buňky. Síť epitelových buněk tvoří především dřeň, paprsčité buňky jsou základem kůry brzlíku. Mezi epitelovými buňkami jsou vmezeřené bílé krvinky, které sem vycestovaly z kostní dřeně, aby zde mohly dozrát ve speciální obranné buňky (T - lymfocyty). V dřeni se také nacházejí tzv. Hassalova tělíska, „duté kuličky“ s obalem z epitelových buněk a vnitřkem vyplněným beztvarou hmotou tvořenou hormony, hlavně thymosinem alfa a beta.

Sovnávací anatomie

Psí brzlík má kromě imunitních funkcí vliv na růst organismu a pohlavní vývoj. U skotu, prasete a koně se brzlík skládá ze tří laloků a má stejnou funkci jako u člověka. Ptáci a plazi mají místo brzlíku Fabriciovu burzu - vakovitý orgán tvořený lalůčky. Funkce je obdobná jako u thymu, ale dozrávající bílé krvinky se nenazývají T - lymfocyty, ale B - lymfocyty. U ptáků navíc existuje tzv. kloakální váček ústící do blízkosti kloaky. Má podobnou funkci jako brzlík a navíc ovlivňuje krvetvorbu a pohlavní dospívání.

Anatomie

Brzlík leží ve vrcholu mezihrudí (mediastina) za horní částí hrudní kosti. Oba jeho laloky naléhají na osrdečník (ochranný obal srdce. a velké cévy vystupující ze srdce. Nad brzlíkem se nalézá štítná žláza. Z pravé strany s brzlíkem vzdáleně sousedí hrot pravé plíce, vlevo hrot levé plíce.

Funkce

V brzlíku probíhá dozrávání určitých bílých krvinek, lymfocytů, ve speciální T - lymfocyty. Lymfocyty se zde, pravděpodobně s pomocí paprsčitých buněk učí rozeznávat znaky „svého“ organismu. Paprsčité buňky navíc kontrolují, zda „své“ a „cizí“ dokážou vyškolené T - lymfocyty bezpečně rozlišit. Ty, které to nedokážou, zlikvidují. Vyzrálé T - lymfocyty pak putují do celého těla a zúčastňují se obranných reakcí proti cizorodým činitelům. Bojují např. proti nitrobuněčným mikroorganismům, nádorově změněným buňkám a bohužel i transplantované tkáni. V Hassalových tělíscích se tvoří hormon thymosin, který patrně spolupůsobí při vývoji mízních uzlin, sleziny a appendixu.

Když nefunguje

Pokud se brzlík nevytvoří vůbec, prakticky nedozrávají T - lymfocyty a je narušen vývoj dalších lymfatických orgánů. Buňky brzlíku mohou být postiženy také zhoubným bujením, vzniká nádor, thymom. Další porucha thymu vede k nekontrolovanému a nesprávnému označování buněk vlastního těla T - lymfocyty jako cizorodých. To je podkladem některých autoimunitních chorob.

Jak to poznám?

Chybění brzlíku se projeví častými a závažnými virovými, plísňovými i bakteriálními infekcemi. Thymom tlačí na okolní tkáně a způsobuje tím především dechové a oběhové obtíže. Asi nejznámější autoimunitní chorobou vázanou na brzlík je myastenia gravis, nadměrná svalová unavitelnost vznikající následkem poškození nervosvalového přenosu autoprotilátkami namířenými proti nervosvalové ploténce. Pozn. v dospělosti není brzlík pro život nezbytný, je proto možné jeho odstranění, což se využívá v léčbě myastenie.

Líbí se vám článek?
+50 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
  • Neustálý pocit zimy Potřebovala bych poradit s mým problémem. V jednom kuse je...
  • Methionin Užívám Methionin. Nikde jsem nenašla vedlejší účinky. Je možné, aby mě...
  • Zápach z krku DOBRÝ DEN STÁVÁ SE MI ČAS OD ČASU ŽE SE MI Z KRKU UVOLŇUJÍ...
  • Bolest ramene Pane doktore, prosím o Váš názor k rentgenovému snímku. Rameno...
  • Porucha myšlení a paměti Už delší dobu mám problémy s pamětí a docela mě děsí...
  • Velikost penisu Jsem bez manžela a proto se nemám koho na toto zeptat, zda je...
 
Kam dál
Naposledy čtené: