Crush syndrom

Crush syndrom – pod tímto označením se rozumí komplex poruch, které v těle vznikají jako následek masivního zhmoždění nebo dlouhodobého stlačení měkkých tkání. Objevuje se též po mnohočetných zlomeninách kostí dolních končetin a pánve.

Ve druhé světové válce se crush syndrom vyskytl asi u 5 % všech raněných, v korejské válce v 7 % a v Hirošimě ve 20 %. Při tomto syndromu dochází k otoku měkkých tkání, šoku a k rozvoji akutního selhání ledvin.

Jak tento syndrom vzniká?

Po uvolnění stlačených tkání dochází k rychlému úniku plazmy z kapilár a vzniká otok. Ztráta plazmy vyvolá šok z nedostatku tekutin, a ten je příčinou selhání ledvin.

Jaký je průběh syndromu?

Počáteční akutní období je zatíženo vysokou úmrtností v důsledku šoku. Postižené končetiny jsou nápadně oteklé, na kůži se tvoří puchýře, je přítomna ztráta citlivosti a hybnosti končetin. Narůstající otok končetin vede k útlaku cév a nedokrevnosti orgánů. Potom následuje období, ve kterém často dochází k selhání ledvin. Postižení přestanou močit, v krvi stoupají hladiny odpadních produktů metabolismu. Toto období trvá asi 2 týdny. Přežije-li nemocný toto období, stav jeho ledvin se postupně zlepšuje.

Jaká je léčba?

Co nejdříve po vyproštění zraněného je třeba intenzivní léčba šoku z nedostatku tekutin, tlumení bolesti, nutná je rychlá náhrada plazmy, nežli dojde k selhání ledvin. Místně se provádí ochlazování končetin, u těžce poškozených končetin je nutná jejich amputace. V následujícím období je v popředí léčba selhání ledvin. Provádí se dialýza přes pobřišnici břišní, jiná nebývá v bojových podmínkách k dispozici.