Medicínský vyhledávač tvořený lékaři

Krev

Publikováno: Zdravcentra.cz | zobrazeno: 4926x

Krev je životadárná tekutina složená z  tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky) zastává v těle důležité funkce. Tou hlavní je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty.

Říká se...

"Živá voda"

ČTĚTE DÁLE

V minulosti

Ve 4.století před naším letopočtem si řecký lékař Hippokrates všiml, že když nechá osolenou krev stát ve sklenici, rozdělí se do tří vrstev. Až mikroskop odhalil, co jednotlivé vrstvy tvoří. První, průhlednou vrstvu, tvoří krevní plazma, střední vrstvu tvoří bílé krvinky a úplně vespod se shromažďují červené krvinky. Ve středověku bylo oblíbenou léčebnou metodou pouštění žilou. Věřilo se, že s odtékající krví z těla odejdou zlé síly. Opak této metody, transfuze krve, také není žádnou novinkou. Bohužel se krve jednotlivých lidí liší, takže není možné darovat jakoukoli krev. Proč je tomu tak, zjistil na počátku 20.století vídeňský vědec Karl Landsteiner, objevitel krevních skupin.

Krev

Jak to viděl Jessenius

Průměrný člověk má kolem 5 litrů krve. Okysličená krev má jasně červenou barvu, zatímco odkysličená tmavě rudou.

Pod lupou

Pod mikroskopem lze spatřit hlavně červené krvinky se středovou vkleslinou, několik druhů bílých krvinek a krevní destičky. Krev se skládá ještě z krevní plazmy, čiré, slámově žluté tekutiny. Tvoří ji z 93 % voda. Kromě ní obsahuje plazma různé bílkoviny, zejména albumin, jehož hlavní funkcí je udržovat tekutinu v cévách a tím udržovat krev tekutou. Dále v ní plave vše, co buňky buď potřebují, nebo „odhazují“.

Srovnávací anatomie

Člověk patří mezi živočichy se stálou teplotu těla, tzv. teplokrevné. Takoví jsou všichni savci a ptáci, na rozdíl od plazů a obojživelníků. Hmyz má bělavou hemolymfu bez obsahu klasických krvinek, pouze s vřetenovitými krevními tělísky.

Anatomie

Krevní elementy se tvoří v kostní dřeni. V organismu krev proudí v cévách. Cévy, které vedou krev od srdce, se nazývají tepny. Cévy, které vedou krev k srdci, se nazývají žíly. Krev neproudí v cévách náhodně; hovoříme o krevním oběhu.

Krevní oběh

Krev se okysličuje v plicních vlásečnicích. Ty se sbíhají v žilky a nakonec ve čtyři plicní žíly vedoucí okysličenou krev do levé srdeční síně. Odtud krev teče do levé komory. Z ní je vypuzována do srdečnice (aorty). Z aorty odstupují další tepny, které vedou krev k jednotlivým orgánům, svalům, kostem… Tepny se postupně větví na stále menší tepénky a nakonec na vlásečnice, aby se okysličená krev mohla dostat ke každé buňce. Předáním kyslíku buňkám se krev odkysličí, naváže na sebe oxid uhličitý a jako odkysličená je vedená vlásečnicemi do žilek, žil a nakonec do horní a dolní duté žíly a do pravé srdeční síně. Odtud odkysličená krev proudí do pravé komory a z ní plicní tepnou do plic, kde se okysličí.

Funkce

Krev přináší buňkám živiny a kyslík a odvádí nepotřebné zplodiny. Nosičem kyslíku jsou červené krvinky (erytrocyty). Kyslík se v krvinkách váže na molekulu hemoglobin. Erytrocyty také odvádějí od buněk oxid uhličitý (opět ve vazbě na hemoglobin). Bílé krvinky, leukocyty, nás různými způsoby chrání před bakteriemi, houbami, viry i parazity, jsou tedy důležité pro imunitu organismu. Krevní destičky mají za úkol „záplatovat“ defekty v cévní stěně, aby krev nemohla vytékat mimo cévu.

Když nefunguje

Když je krve málo, buňky mají málo kyslíku a navíc selhává srdce jako pumpa (nemá co pumpovat). Příliš mnoho krve naopak srdce přetěžuje. Nedostatek krevních destiček má za následek zvýšenou krvácivost. Krevní buňky, nejčastěji bílé krvinky, se mohou „zvrhnout“ - nedozrávat, jak by měly. Vznikají buňky nádorové, které neplní správnou funkci a navíc utlačují zbylé zdravé buňky v kostní dřeni.

Jak to poznám?

Nedostatek nebo porucha červených krvinek vede ke zhoršenému přívodu kyslíku buňkám, tzv. anémii. Postižený jedinec je bledý, unavený, lehce se zadýchává. Porušená funkce nebo nedostatek bílých krvinek se projeví častými infekcemi. Někdy nedokážou rozeznat buňky vlastního organismu, poškozují je a vzniká autoimunitní onemocnění. Poruchy krevních destiček vedou k poruchám srážení krve. Rakovina krve se projevuje především únavou, teplotami a bohatým spektrem dalších obtíží, podle toho, co je poškozeno. Silné krvácení je provázeno pocitem na omdlení, zrychlením tepu, slabostí. Může se vyvinout šok se zástavou krevního oběhu a dýchání.

Odběr ...

„Sestro, odebrala jste tomu pacientovi krev?“ „Odebrala, pane primáři, měl jí pět litrů...“

Převzato z: www.zdravcentra.cz

Datum vložení: 3.5.2008 | Aktualizace: 13.10.2009

Související poradna lékaře

  Diskuze čtenářů

  Přidejte komentář jako první

 Vstoupit do diskuze  

Přihlášení

Soutěž

Nemoci a vyšetření