Bylo to tzv. na hraně, popsal praktický lékař péči o své pacienty
Zdravotní systém se v některých regionech v posledních dnech velmi blížil kolapsu. Silnou osobní zkušenost s tím má praktický lékař z obce Hošťálková ve Zlínském kraji MUDr. David Halata, který vzdáleně pečuje o dva velmi rizikové pacienty. U obou covid-19 zkomplikoval zápal plic a zároveň dušnost. Bylo to skutečně na hraně, říká v rozhovoru na následujících řádcích.
Pokud jde o komplikované covidové pacienty, kteří mají zároveň zápal plic, je v současné době standardem, že se léčí doma?
Dokud nejsou dušní tak, že by potřebovali kyslík, je snaha pacienty nechávat doma automaticky. Zbytečně by zabírali místo v nemocnici, jsme schopní si s nimi plus minus poradit, a co si budeme nalhávat, doma je pro ně léčba přece jen příjemnější než v nemocnici.
V ČR chybí pro telemedicínu legislativní rámec
Ovšem říkal jste, že tito pacienti (68letá obézní žena s vysokým tlakem a 56letý jinak zdravý muž) dušní jsou, respektive byli. Není to příliš riskantní?
Je pravda, že v minulém týdnu jsme se dostali do problémů v celém Zlínském kraji, kdy došlo k vyčerpání kapacit nemocničních lůžek, tedy v určité chvíli zdravotnická záchranná služba neměla pacienty kam převážet.
U těchto dvou pacientů se zápalem plic a dušností šlo skutečně o léčbu tzv. na hraně. Kyslík samozřejmě doma nemáme, a co je hlavní, v České republice neexistují odborná (lékařská) doporučení pro domácí léčbu komplikovaných stavů při onemocnění covidem-19, ta jsou platná pouze pro nemocnice s jejich plným vybavením.
Jak jste to tedy řešil? Muselo jít profesně i lidsky o velmi náročnou situaci…
U uvedených dvou pacientů zhruba polovina kontaktů proběhla distančně, ale zároveň jsem musel oba v určité chvíli i fyzicky vyšetřit.
Je potřeba si uvědomit, že v České republice chybí pro telemedicínu jakýkoliv legislativní rámec, na rozdíl například od Německa, Holandska či Dánska, kde se běžně využívá. Společnost všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP), jako jediná v ČR, právě proto vytvořila doporučený postup věnovaný telemedicíně, aby definovala základní pravidla. O tato doporučení se pak v praxi opíráme – mimořádná doba žádá mimořádná řešení. Nemůžeme se o naše pacienty nepostarat jenom proto, že politici zaspali.
Na druhou stranu musíme pochopitelně dbát i na naši bezpečnost. Ve chvíli, kdy onemocním, 2000 pacientů nemá péči. Svými požadavky pak velice lehce zahltí už tak přetížené nemocnice.
A pak je samozřejmě klíčová ochrana chronických pacientů, kteří se v ordinacích v žádném případě nesmějí potkat s nakaženými covidem-19, tím bychom vystavili nejohroženější populaci obrovskému riziku. Proto velmi pečlivě vážíme, kdy je třeba pacienta vidět naživo a podstoupit riziko a kdy to nezbytné není. Takto postupuje většina nejvyspělejších systémů zdravotní péče.
Jak se těmto dvěma pacientům daří nyní?
Mám radost, u obou pacientů jsme navzdory dušnosti situaci zvládli, a to i bez kyslíku. Neobjevily se žádné komplikace, oba jsme následně konzultovali na spádovém plicním oddělení, naše léčba byla potvrzena a nadále zůstali v naší péči.
Musíme měnit přístup k pacientům
Tito vaši dva pacienti, ale i zkušenosti jiných praktiků dokazují, že se určitým způsobem zvyšuje práh pro odesílání jedinců s covidem-19 do nemocnice. Zároveň se však objevují alarmující zprávy, že se množí úmrtí nakažených, kteří se léčí doma. Jak toto riziko snížit?
Obávám se, že v určité chvíli to vzhledem k přetížení zdravotního systému řešit nepůjde. Zavádění tvrdých celospolečenských opatření je právě z toho důvodu, aby k těmto situacím nedocházelo.
Když už k přetížení dojde, systém zdravotní péče na ně přirozeně reaguje, my lékaři jsme vyškolení, víme, jak se máme chovat. Musíme změnit přístup k pacientům a třídit je jiným způsobem. Je ovšem často těžké vysvětlit to pacientům a nejde jen o ty covidové, ale může se to významně dotknout i těch tzv. necovidových, což si mnoho lidí neuvědomuje. Třeba mít v tuto chvíli těžkou dopravní nehodu znamená, že nedostanou stejnou péči, jakou by dostali před třemi nebo pěti měsíci. Dostanou nezbytnou péči. To je určitý rozdíl.
Pacienti s covidem-19 mohou riziko vážných komplikací snížit především včasnou konzultací se svým ošetřujícím lékařem, pokud se jejich stav nelepší či se dokonce zhoršuje.
Na tiskové konferenci SVL ČLS JEP v polovině minulého týdne jste uvedl, že lidé ve Zlínském kraji musejí na termín testování na covid-19 čekat často až osm dní, a to nemluvě o těch, kteří nejsou mobilní a potřebovali by odběrovou sanitku. To bohužel taky potvrzuje kolaps systému…
Hlavně v takové chvíli pozbývá smysl jakékoliv trasování. Na druhou stranu je třeba říci, že tento týden jsou termíny na testy PCR dostupné v našem regionu i na druhý den (situace v úterý 10. 11. 2020), nasazení kolegů na odběrových místech je obrovské. Nenazýval bych situaci minulých týdnů přímo kolapsem, zdravotní systém nadále plnil svou úlohu. Nicméně byl silně přetížen, ne vše bylo dostupné tak, jak bychom potřebovali.
Praktičtí lékaři zatím oficiálně nemohou provádět testy na covid-19 sami, respektive jim je zdravotní pojišťovny nehradí. Bude se to v blízké době měnit?
Už několik týdnů vedeme jednání s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami. Bavíme se hlavně o antigenních testech, které budou v našich ordinacích dávat mnohem větší smysl vzhledem k jejich okamžitému výsledku (do 15 minut), na nějž budeme moci ihned reagovat. Jednání po několika týdnech snad spějí ke konečnému výsledku, kdy by nám zdravotní pojišťovny hradily provedení tohoto testu.
Odpovíme, co nejdříve to bude možné
Situace na venkově je z hlediska dostupnosti zdravotní péče dlouhodobě horší než ve městech, což se nyní ještě umocňuje. Platí u vás nějaká speciální pravidla, co mají dělat ti, kteří se nedovolají svému praktickému lékaři?
Hlavně chceme naše pacienty poprosit o trpělivost. Přesouvá se na nás velké množství výkonů, máme v současnosti na starosti 80–90 % kontaktů pacientů se systémem zdravotní péče, a řada činností, jež obvykle zajišťují jiné články systému, které jsou nyní přetížené. Denně vyřídíme 70–150 kontaktů. Většina požadavků pacientů, se kterými se na nás obracejí, není akutní.
Pokud se pacientovi nedaří dovolat se lékaři, je dobré zkusit jiný informační kanál. E-mail, chat, některé ordinace mají na svém webu různé strukturované dotazníky atd. Výhoda těchto informačních kanálů je ta, že ordinace nemusí reagovat okamžitě. Odpovíme, co nejdříve to bude možné.
Který příznak nemoci covid-19 vyjma dušnosti považujete vy osobně za natolik rizikový, že vyžaduje pokud možno okamžitou intervenci zdravotníků?
Jednoznačně jde primárně o dušnost, dost často ovšem pacienti neví, co si pod tím představit. Jde o pocit ztíženého dýchání, nedostatku vzduchu, kdy se zadýchám po několika krocích. Ve chvíli, kdy se zadýchám vsedě, třeba jen pouhým mluvením, tak jde o ještě vážnější příznak. Může se objevit promodrávání rtů nebo obličeje. Mezi další vážné příznaky patří bolest na hrudi a nově vzniklý stav zmatenosti nebo porucha vědomí, obzvlášť u starších pacientů.
Potkáváme se s nekontrolovanými cukrovkami, selháváním srdce
Do jaké míry se setkáváte s tím, že vaši chroničtí pacienti mají tendenci zanedbávat v důsledku pandemie svou nemoc, například cukrovku, vysoký krevní tlak atd.?
Setkávám se s tím. Pacienti se zřejmě bojí přijít do naší ordinace a odkládají kontroly, vede to ke komplikacím jejich chronických obtíží.
Většina nemocničních ambulancí je uzavřených, protože personál pracuje na covidových odděleních a tito pacienti se pak často musejí obracet na nás. Rádi bychom je požádali, aby rozhodně neodkládali pravidelné kontroly, není pro to důvod.
Zažil jste vlivem zanedbané péče o chronická onemocnění nějaké nepříjemné důsledky?
Bohužel ano. Klasickým případem je nově vzniklá srdeční arytmie, tedy nepravidelnost srdeční činnosti. Za běžné situace by se na nás pacienti druhý den obrátili a my bychom problém řešili. Ovšem v dnešní době to klidně odkládají dva tři týdny, což vede např. k selhávání srdce a k výjezdu zdravotní záchranné služby.
Také se potkáváme s nekontrolovanými cukrovkami, kdy pacienti přicházejí s obrovskými hodnotami glykémií (zvýšenou hladinou cukru v krvi), které už jsou ambulantně doma nevyřešitelné. Předpokládáme, že po odeznění pandemie se objeví více nádorových onemocnění, která budou diagnostikována později, protože pacienti nepřišli na preventivní prohlídky.
Co byste těmto lidem vzkázal?
Nejdůležitější je uvědomit si, že jedna nemoc život nezastaví a my se s ní musíme vypořádat a žít dál. Tedy aby lidé nezapomínali normálně žít. Pořád jsou horší věci, než je covid-19, a pokud rezignujeme na normální způsob života, přestaneme se starat o své zdraví, může to pro nás mít i vážné následky.
Máte jakýkoliv dotaz související s onemocněním covid-19?
Neváhejte a ptejte se v naší specializované poradně.
