#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Meningitidy

Ordinace 28.5.2007

Při meningitidách bývají postiženy měkké mozkové obaly. Jedná se o velmi nebezpečné onemocnění, které může zanechat trvalé následky. Může dokonce skončit i úmrtím.

CT mozek
CT mozek

Meningitidy

Při meningitidách bývají postiženy měkké mozkové obaly. Jedná se o velmi nebezpečné onemocnění, které může zanechat trvalé následky. Může dokonce skončit i úmrtím.

Příčiny:
Záněty mozkových blan mohou být způsobeny baktériemi, viry a vzácně i parazity. Život ohrožují zejména bakteriální meningitidy. Bakterií, která je nejčastěji vyvolává je Neisseria meningitidis, známá spíše pod názvem meningokok.

#IMG#

Projevy:
Během dne až dvou, většinou však i v průběhu několika málo hodin, dochází k prudkému vzestupu horečky, objevuje se nevolnost, zvracení. Nemocné krutě bolí hlava, tuhne jim šíje a postupně upadají do bezvědomí.

Mozek jako cibule

Náš mozek je stejně jako cibule obalen v několika obalech. Tyto obaly jsou tvořeny třemi vrstvami. Zevní vrstvu tvoří tvrdá plena mozková. Vnitřní vrstva, tvořená měkkou plenou mozkovou, pevně lne k povrchu mozku. Na jejím povrchu probíhají větší cévy, které se skrze ni dále zanořují do mozkové tkáně. Mezi těmito dvěma obaly je ještě tzv. pavučnice. Jsou to tenké bezcévné blány, které jsou připoutány trámčitými výběžky k měkké pleně mozkové.

Při meningitidách bývají postiženy právě měkké mozkové obaly. Při zánětu dochází k jejich zduření a v prostoru mezi pavučnicí a měkkou plenou mozkovou bývá přítomen hnisavý žlutavý sekret u meningitid způsobených bakteriemi.

Je to velmi nebezpečné onemocnění, které může skončit i úmrtím nebo může zanechat následky. V letech 1939 až 1962 došlo asi k 600.000 onemocnění. Z nich 100.000 skončilo úmrtím nemocného. Nejčastějšími postiženími, které vzniknou jako následek prodělaného zánětu mozkových blan, jsou zrakové a sluchové poruchy.

Jaké jsou příčiny vzniku meningitid?

Záněty mozkových blan mohou být způsobeny baktériemi, viry a vzácně i parazity. Život ohrožují zejména bakteriální meningitidy. Protože bakterie vytváří v prostorách mozkových obalů hnis, nazývá se toto onemocnění hnisavý zánět mozkových blan. Bakterií, která je nejčastěji vyvolává, je Neisseria meningitidis, známá spíše pod názvem meningokok.

Meningokokové meningitidy postihují všechny věkové skupiny. Nejčastěji však děti od předškolního věku a mladistvé. V našich podmínkách je nález meningokoků při výtěrech z nosohltanu poměrně častý (až u 10%), ale typický zánět mozkových blan je naštěstí sporadický (100 - 300 meningitid ročně).

Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje např. ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Hemophilus influenzae. Infekce Hemophilem postihují nejčastěji děti od tří měsíců do pěti let. Meningitidy způsobené Streptokokem bývají zase spíše u dospělých.

Dnes již naštěstí vzácné jsou záněty mozkových blan způsobené tuberkulózou. Ještě v nedávných dobách postihovala spíše děti či mladistvé, avšak v posledních desetiletích lze pozorovat posun výskytu této nemoci do vyšších věkových kategorií. To je výsledkem nejen preventivního očkování, ale i správné léčby pacientů s tuberkulózou.

Také viry mohou způsobit zánět mozkových blan. Většinou mívají pozvolnější průběh a zřídkakdy při nich bývá porucha vědomí. Někdy však mohou způsobit obrny, které bývají naštěstí pouze přechodné. Jedním z pro mozek nejnebezpečnějších virů je herpetický virus, který běžně způsobuje opary.

Jaké bývají příznaky zánětu mozkových blan?

U meningokokové meningitidy je inkubační doba 1 až 8 dní. Potom během dne až dvou (většinou však i v průběhu několika málo hodin) dochází k prudkému vzestupu horečky. Objevuje se nevolnost, zvracení. Může Vás krutě bolet hlava, ztuhne Vám šíje. Můžete skončit v bezvědomí. Na kůži trupu a v obličeji se spíše u dětí objevují drobné modřinky zvané petechie. Kolem úst, ale i na obličeji se vytváří mnohdy rozsáhlý opar. Bývá zvýšená citlivost na bolest.

U tuberkulózní meningitidy bývá průběh pozvolnější. Projevuje se většinou bolestmi hlavy, zvýšenou únavností a poruchami spánku. Porucha vědomí většinou nastupuje později. Nenápadné projevy může mít meningitida u novorozenců a malých kojenců.

Zdrojem nákazy pro dítě bývá většinou matka, od které se dítě nakazí při porodu. Nemocné děti bývají někdy spavé, jindy naopak neklidné a křičí bez vysvětlitelných důvodů. Také většinou líně pijí. Teprve během 1-3 dnů u nich dojde k vyklenutí velké fontanely. To je místo, kde nejsou ještě lebeční kosti srostlé. Objeví se křeče a zvracení.

První pomoc

Můžete vyzkoušet volnost pohybu šíje nemocného. Pokud položí bezbolestně hlavu na prsa, nemusí to znamenat, že nemá zánět mozkových blan. Naopak, pokud se mu to nepodaří, je to velká pravděpodobnost. Tím spíše, pokud má i další příznaky, které jsme uvedli tomto textu. Máte-li jen minimální podezření, neváhejte a kontaktujte lékaře.

U lékaře

Neboť se jedná o opravdu závažné onemocnění, lékař s Vámi (pokud budete při vědomí) sepíše jen základní anamnézu. Určitě se Vás zeptá, nejste-li alergičtí na některé léky. Vzhledem k tomu, že základem léčby meningitid jsou antibiotika, je tato otázka pro lékaře a jeho správný výběr léků zásadní. Zajímat jej bude také, jestli jste v nedávné době neprodělali zánět středního ucha či dutin.

Potom si Vás pečlivě vyšetří. Nesmíte se divit, když bude chtít, abyste si dali bradu na prsa. Lékař tak zkouší, jak moc Vám tuhne šíje. Právě tuhnutí šíje je jedním ze základních příznaků zánětů mozkových blan. Pečlivě Vám také prohlédne kůži. Bude na ní pátrat po drobných modřinkách, které se častěji objevují u dětí při infekci meningokokem.

Dále Vám lékař odebere vzorek krve a moči na základní laboratorní vyšetření. Nejzásadnějším vyšetřením při určování diagnózy u meningitid je však lumbální punkce. Jde o odběr mozkomíšního moku. Provádí se u ležícího či sedícího pacienta v prostoru mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem, popřípadě o jeden prostor výše či níže.

Za normálních okolností je mozkomíšní mok čirý a bezbarvý. V případě hnisavých meningitid bývá zkalený až hnisavý a vytéká pod velkým tlakem. Dále se vzorek mozkomíšního moku laboratorně vyšetří. Obvykle se ještě před vyšetřením mozkomíšního moku vyšetřuje i oční pozadí. To je velmi důležité. Informuje, není-li v nitrolebním prostoru příliš velký tlak. Kdyby byl, lumbální punkci by lékař nesměl udělat, protože by pacienta ohrozil na životě.

Léčbu je třeba zahájit ihned po určení správné diagnózy. Pacient s meningitidou je akutně ohrožen otokem mozku. Proto se léčba zahajuje léky proti otoku. Většinou se podává kortikoid ve vysokých dávkách do žíly. Za 15-20 minut po podání kortikoidů se podávají antibiotika v dostatečně vysoké dávce rovněž jako infúze do žíly.

Je třeba také udržovat dostatečný přívod tekutin a minerálů. Léčba většinou trvá 5-10 dní, vědomí se nemocným vrací tak po 24-48 hodinách od začátku nemoci. Kontrolní lumbální punkce se provádí za 48 hodin.

Co neovlivníte...

Jen těžko se dá ovlivnit vznik komplikací po prodělaném zánětu mozkových blan. Nejhorší komplikací je samozřejmě úmrtí. I dnes na komplikovanou meningitidu umírá kolem 5-10 % nemocných, a to většinou do 24-48 hodin od začátku nemoci. Zánět může také přejít na mozkovou tkáň a způsobit encefalitidu.

Obvyklými komplikacemi jsou také postižení mozkových nervů. Nejčastěji bývá postižen nerv sluchový. Většinou je to nevratné poškození, jehož následkem bývá hluchota. Poškozen zánětem může být, naštěstí jen vzácně i nerv zrakový. Další velmi závažnou komplikací je zánět srdečního svalu.

V místech drobných modřin mohou později vzniknout nekrózy, což je vlastně mrtvá tkán, která se časem odhojí. Pozdními projevy prodělané meningitidy mohou být u dětí zpožděný duševní a tělesný vývoj, epilepsie a poruchy chování.

Co ovlivnit můžete?

Lze se nechat očkovat. Vakcína chrání 1 až 3 roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.

Také před Hemophilem influenzae můžete nechat Vaše děti i sebe naočkovat. Bylo zjištěno, že v zemích, kde se tato vakcinace běžně provádí, tyto meningitidy téměř vymizely. V ČR bylo toto očkování zavedeno od července 2001. Dnes už existuje vakcína, která Vás účinně ochrání i před Pneumokokem.

Máte riziko této nemoci?

Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti od předškolního věku a dospívající mládež. Onemocnění je však možné v každém věku. Pro promořování, ale i pro vznik onemocnění mají hlavní význam zdraví nosiči této infekce. Jestliže v kolektivu přesáhne procento nosičů 20%, vzniká nebezpečí epidemie. K přenosu dochází kapénkovou nákazou, to znamená kýcháním, smrkáním apod.

Časté otázky:

Přestože jsem očkován proti meningokoku, prodělal jsem meningokokovou meningitidu. Jak je to možné?

Očkování Vás spolehlivě chrání jen proti Meningokoku typu A a C. Takže Vy jste nejspíše onemocněl Meningokokem typu B. To je opravdu smůla, ale i to se může stát.

Slyšela jsem, že při podezření na meningitidu se provádí tzv. lumbální punkce. Můžete mi vysvětlit, o co se jedná?

Lumbální punkce je odběr mozkomíšního moku. Je to velmi zásadní vyšetření u všech infekcí nervového systému. Vpich se vede u sedícího nebo ležícího pacienta v prostoru mezi 4-5 bederním obratlem. Před punkcí je třeba provést vyšetření očního pozadí.

Jak se mohu chránit před infekcí Hemophilem influenzae?

Před hemophilovými infekcemi se můžete také nechat naočkovat. Očkování je vhodné provést již v raném dětském věku, neboť děti chrání také před nebezpečným zánětem hrtanové záklopky. Od roku 2001 je toto očkování zařazeno mezi základní vakcinace.

Jak poznám, že mám zánět mozkových blan?

Jestliže Vás začne velmi krutě bolet hlava, máte vysokou teplotu, zvracíte a tuhne Vám šíje, pak je dost pravděpodobné, že máte meningitidu. Při těchto příznacích na nic dalšího nečekejte a přivolejte si lékařskou pomoc.

Zajímalo by mne, jakou prognózu má pacient s meningitidou.

Na tuto nemoc umírá asi 5% pacientů, může to být až 10%. Nemocní většinou umírají do 24-48 hodin od začátku nemoci. Závažné jsou také komplikace meningitid. Patří mezi ně hluchota, slepota, duševní zaostalost, epilepsie, zánět srdečního svalu a osrdečníku a jiné.

(sys)

Doporučujeme

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#