Zánět mozkových blan - všimněte si včas příznaků!
Zánět mozkových blan (meningitida) se typicky se projevuje horečkou, bolestí hlavy a tuhnutím šíjových svalů. Meningitidu nejčastěji vyvolávají viry nebo bakterie. Podezření na meningitidu je vždy důvodem k bezodkladnému zahájení léčby.
Co jste možná netušili...
Váš mozek a míchu obklopují tři obaly - mozkové pleny (blány). Přímo na mozek a míchu naléhá měkká plena, která obsahuje množství krevních cév. Nad měkkou plenou se nachází jemná pavoučnice. Prostor mezi oběma obaly vyplňuje mozkomíšní mok. Zevně od pavoučnice obaluje mozek a míchu ještě tvrdá plena. Systém obalů a mozkomíšní mok chrání centrální nervový systém před venkovními vlivy a otřesy.
Zánět mozkových plen často postihuje malé děti a mladé dospělé. Závažnost meningitidy ze značně liší. Pohybuje se od mírného zánětu až po život ohrožující onemocnění. Nebezpečnost obvykle závisí na vyvolávající příčině, Vašem věku a celkovém zdravotním stavu.
První epidemie bakteriální meningitidy byla popsána na počátku 19. století ve Švýcarsku. Od té doby se onemocnění projevovalo většími či menšími epidemiemi v dětských kolektivech nebo mezi vojáky. Zatím největší epidemii meningitidy v historii zaznamenali v Sao Paulu v letech 1974 a 1975. Tehdy onemocněl každý dvoustý obyvatel tohoto brazilského města.
Jak vzniká...
Meningitidu nejčastěji vyvolávají viry nebo bakterie. Virové meningitidy způsobují mikroby, které mohou být běžně přítomné ve Vašich střevech. Bakteriální meningitidy také nevyvolávají žádné exotické mikroorganismy. Dva nejčastější původci jsou součástí flóry Vašich úst a nosu. Z člověka na člověka se přenášejí kapénkovou infekcí. Obvykle vyvolávají jen lehké respirační infekce
Jak je možné, že zánět mozkových obalů způsobují tak běžné mikroby? Vaše střeva i ústní dutina jsou na přítomnost bakterií a virů „vybaveny“. Hlídá je Váš imunitní systém. Problém vznikne až průnikem mikrobů do krve. Jeho příčinou je prolomení imunitní obrany při oslabení organismu, celkovém onemocnění nebo následkem úrazu či operace.
Meningitidou jsou často ohroženy malé děti, jejichž imunitní mechanismy nejsou zatím dostatečně vyvinuty, lidé oslabení zvýšenou tělesnou námahou nebo stresem (typicky například vojáci) a lidé s oslabenou imunitou.
Jak se projevuje...
Meningitida obvykle začíná horečkou. Brzy nastupuje těžká nesnesitelná bolest hlavy. Provází ji ztuhnutí šíjových svalů, které Vám nedovolí předklonit hlavu na hrudník. K dalším projevům patří nevolnost a zvracení. Vadí Vám jasnější světlo, jste zmatení a ospalí. S postupem onemocnění se mohou objevit záchvaty křečí. Postupně upadáte do bezvědomí. Příznaky bakteriální meningitidy nastupují rychleji než virové. Ty se mohou vyvíjet i několik dnů.
Kromě hlavních příznaků Vás může trápit bolest svalů, celková slabost a závrať. U některých typů meningitid se na kůži vysévá charakteristická vyrážka. Krvácení do kůže způsobuje malé modré skvrny. To je již obvykle příznak pokročilé těžké hnisavé meningitidy.
Jak se potvrdí...
K diagnóze onemocnění přispívá anamnéza. Lékař se bude ptát, jak Vaše obtíže vznikly a co jim předcházelo. Důležité jsou informace o nedávno proběhlé infekci dýchacích cest nebo úrazu hlavy. Následuje fyzikální vyšetření. Při něm se testuje několik zvláštních příznaků. Vleže nebo v sedu Vás lékař vyzve, abyste se předklonili a pokusili dotknout bradou hrudníku. V případě, že se Vám to podaří, je meningeální příznak negativní, v opačném vzniká důvodné podezření na probíhající meningitidu. Kromě šíje si lékař všímá i postavení Vašich dolních končetin.
Jedním z nejdůležitějších výkonů pro stanovení diagnózy meningitidy je provedení lumbální punkce a odběr mozkomíšního moku. Biochemické vyšetření ukáže změny v jeho složení. Hnisavé bakteriální záněty charakterizuje výrazně snížená koncentrace glukózy. Mok se podrobí i cytologickému a mikrobiologickému vyšetření. V kombinaci se stanovením přítomnosti protilátek poskytnou výsledky všech analýz lékaři informaci o vyvolavateli Vašeho onemocnění. Na základě nich se může rozhodnout pro další léčebný postup.
V případě potřeby je možné doplnit ještě vyšetření některou ze zobrazovacích metod (CT, MR).
Jak se léčí zánět mozkových blan
Podezření na meningitidu je vždy důvodem k bezodkladnému zahájení léčby. O osudu nemocného rozhoduje několik následujících hodin. Okamžitá léčba je v nejtěžších případech otázkou života nebo smrti. Při meningitidě hrozí otok mozku. Proto se podávají léky, které jeho vzniku zabrání. Dalším nezbytným lékem jsou antibiotika. Začíná se preparáty, které účinkují na široké spektrum baktérií a zároveň dobře pronikají do mozku. Ve vysokých dávkách se podávají do žíly. Později lze podle výsledků mikrobiologického vyšetření a určení konkrétního původce infekce léčbu upravit a volbu antibiotik změnit.
Nemocní v těžkém stavu obvykle leží na jednotkách intenzivní péče, kde monitory neustále sledují jejich životní funkce. Důležitý je přísun tekutin a minerálů. V případě selhávání orgánů se zahajuje nezbytná léčba zaměřená na odstranění konkrétního problému. Úspěšnost léčby se sleduje opakovanými odběry mozkomíšního moku a krve.
Co dál...
Při účinné léčbě hlavní příznaky do 4 dnů ustoupí. Přesto ještě alespoň 2 týdny musí pokračovat podávání antibiotik a speciální léčebný režim. Ten má zabránit návratu infekce a rozvoji závažných komplikací. Mezi ty patří vznik abscesu nebo přestup zánětu na mozkovou tkáň (meningoencefalitida).
Mezi časté komplikace meningitidy patří poškození hlavových nervů. Může se projevit nevratnou poruchou sluchu nebo poškozením zraku. Nejzávažnější komplikací je úmrtí nemocného. Přes veškerou snahu k němu bohužel stále dochází asi v 5 až 10 procentech případů.
Jak se tomu všemu vyhnout...
Meningitidou jsou nejvíce ohroženy děti od předškolního věku a dospívající mládež. Onemocnět však můžete v každém věku. Vysoké riziko mají například zdravotníci a vojáci. Účinnou ochranu proti některým vyvolavatelům meningitidy poskytuje očkování. Na možnosti a výhody jeho využití se informujte u svého lékaře.
V případě kontaktu s člověkem nemocným meningitidou se někdy doporučuje několikadenní preventivní užívání antibiotik.
