Nebojte se jít do boje s alergiemi

Alergická onemocnění jsou do značné míry dědičná a genetickou predispozici bohužel zatím neumíme ovlivnit. Pokud tedy nemáme k dispozici dostatek preventivních opatření, pojďme se podívat, co může alergikům pomoci v jejich léčbě, a čeho by se měli naopak vyvarovat.

Jak alespoň částečně snížit riziko vzniku alergie

V poslední době se dostala do popředí úvah o vzniku alergií tzv. hygienická hypotéza. Je založená na předpokladu, že pro optimální vyzrávání imunitního systému je vhodné přiměřené vystavení dítěte mikroogranismům v prostředí. Dítě by tedy nemělo vyrůstat za zcela sterilních podmínek, oddělené od okolního světa plného "bacilů", aby se nastartovala jeho imunita.

Neusilujte o sterilní prostředí

Znamená to, že když novorozenci upadne dudlík, samozřejmě jej opláchneme, nebudeme ho však dávat do sterilizátoru. Nadměrná péče některých našich babiček a tchyní může být v tomto směru na škodu. Dobrou prevencí je také dostatečně dlouhé kojení a v pozdějším věku potom správná životospráva – vyhýbat se stresu a mít kvalitní výživu, ve které nechybí antioxidanty, vitaminy a určité mastné kyseliny.

Alergie je tu: co teď?

Před zahájením léčby je potřeba co nejvíce omezit styk se svými alergeny. Pečlivě prodiskutujte toto téma s lékařem. Dnes již máme k dispozici mnoho léků a terapeutických postupů. Jedním z nich je specifická alergenová imunoterapie, jejímž cílem je snížit v organismu přecitlivělost na daný alergen nebo směs alergenů.

Alergeny se aplikují většinou ve formě injekcí jednou měsíčně po dobu několika let. Například při podávání pylových alergenů bylo pozorováno dlouhodobé zlepšení již po dvouleté aplikaci, zatímco u roztočových alergenů se doporučuje delší trvání léčby. Tuto léčbu nemohou zahájit těhotné ženy a pacienti s nádorovými a některými dalšími onemocněními.

Vhodnou alternativou nebo doplňkovou léčbou je užívání antihistaminik. Výhodou nové generace léčiv je eliminace sedativních účinků, které se vyskytovaly při léčbě staršími preparáty. Lokálně (například v nosním spreji nebo očních kapkách) můžete používat i přípravky obsahující kortikoidy nebo kromony. Pozor dávejte na některé nosní spreje, kde je omezena délka užívání zpravidla na 7–10 dní. Při delší aplikaci by si vaše sliznice mohla vytvořit návyk.

Každopádně pokud se u vás nějaká forma alergie objeví, nebojte se navštívit lékaře. Řekne vám, o jaký druh alergie se jedná a co máte dělat, aby vám bylo co nejlépe.

(pum)

Zdroj: Klener P. et al.: Vnitřní lékařství, Galén 2006