#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Obrna

Ordinace 5.7.2008

Určitě si představíte někoho, kdo nevládne končetinou, polovinou těla nebo dolními končetinami. Je to správná představa. Obrna se týká omezení pohyblivosti, nejenom však končetin. Někdy se v češtině užívá pojem ochrnutí. Při mírnějších formách se používá i slabost. Z latiny se někdy užívá pojem „paréza“ pokud je ochrnutí částečné nebo „plegie“, když je ochrnutí úplné. A příčin vzniku je opravdu mnoho, většina z nich má neurologický původ.

dívka v posteli, bolest břicha, nemoc
dívka v posteli, bolest břicha, nemoc

Co znamená, když se řekne „obrna“?

Určitě si představíte někoho, kdo nevládne končetinou, polovinou těla nebo dolními končetinami. Je to správná představa. Obrna se týká omezení pohyblivosti, nejenom však končetin. Někdy se v češtině užívá pojem ochrnutí. Při mírnějších formách se používá i slabost. Z latiny se někdy užívá pojem „paréza“ pokud je ochrnutí částečné nebo „plegie“, když je ochrnutí úplné. A příčin vzniku je opravdu mnoho, většina z nich má neurologický původ. #IMG#

Jak taková obrna vznikne ?

Obrna vlastně není nemoc jako taková, jedná se o jeden z mnoha neurologických příznaků. Postižena bývá volní hybnost, tzn. člověk nemůže provést pohyb, který by chtěl. V mozku každého z nás jsou buňky, které vysílají elektrický impuls k provedení pohybu. Jsou umístěny na povrchu mozku v zadní části čelního laloku a její výběžky sbíhají mozkem dolů až do oblasti míchy, kde se v horní části, tedy na rozhraní míchy a mozku kříží a přebíhají na druhou stranu.

Následkem toho vzniká situace, že při postižení levé části mozku jsou postiženy končetiny vpravo a naopak. Tyto vlákna pokračují míchou dále do určené oblasti, takže vlákna pro horní končetinu končí v oblasti krční míchy, vlákna pro dolní končetiny v oblasti míchy bederní. Tam předávají vzruch na 2. nervovou buňku, která se nazývá „periferní“. Ta vysílá své vlákno, které vystupuje míšním kořenem z oblasti páteře. Vlastní nerv pak svůj vzruch předává na svalové vlákno a to se následkem toho stahuje. Výsledným efektem je pohyb.

Takže souhrnně. Impuls (třeba z jiné části mozku), který podráždí k pohybu nervové buňky mozku, se elektricky šíří po vláknech až do příslušné oblasti míchy, kde tento impuls předá buňce další, která ho dovede až ke svalu.

Jak a kde tedy vzniká porucha? Porucha může vzniknout v kterékoliv části tohoto řetězce důsledkem různých nemocí nebo procesů, které je postihují. Jaké typy obrny mohou tedy vzniknout? Jednak obrna centrální, což znamená, že postižena je buňka, nebo vlákno v oblasti mozku. Výsledkem je pak ochrnutí končetin na druhé straně těla. Dále obrna periferní, což značí , že je postižena buď druhá nervová buňka v míše nebo její vlákno. Centrální obrna obvykle postihne polovinu těla v případě, že je postižen mozek, obě dolní končetiny nebo všechny 4 končetiny, je-li porušena mícha. Periferní paréza obrna postihne buď jen jednu končetinu, nebo pokud je postiženo více nervů, obě dolní končetiny.

Obrna končetin na jedné straně těla se nazývá hemiparéza, je-li částečná, hemiplegie, je-li úplná. Pokud jsou postiženy obě dolní končetiny, nazývá se stav paraparézou nebo paraplegií při úplném ochrnutí dolních končetin. Centrální a periferní obrny se dále liší. U periferní dochází někdy k úbytku svalů, končetiny jsou chabé, „hadrovité“. U centrální parézy bývají končetiny po určité době spíše tuhé, stažené a k úbytku svalů tam nedochází nebo jen velmi málo. Existují i obrny v oblasti hlavy. Tam se jedná o ochrnutí lícního nervu, kdy nemůžete hýbat polovinou obličeje, nemůžete pískat a dovřít oko na jedné straně. Dále vznikají obrny polykání a poruchy řeči a konečně obrny, které postihují pohyby očí.

Z jakých neurologických nemocí mohu dostat obrnu a jakou?

Příčin obrn je velmi mnoho. Starší lidé mohou být stiženi cévní mozkovou příhodou (mrtvicí). Je to buď nedokrvení určité části mozku nebo naopak krvácení do mozku. Pokud vznikne v oblasti, kde vzniká pohyb, potom bývá ochrnuta polovina těla na druhé straně. K takovému postižení dochází velmi rychle. Buď zcela náhle anebo během hodin. Může se upravit, pokud je porucha přechodná a nebo může člověk zůstat trvale postižen.

Zánětlivé příčiny mohou postihnout jak mozek, tak míchu i nervy. Důsledkem může být celá řada obrn. Například při zánětu mozku může být postižena polovina těla. Porucha může být i v oblasti obličeje (ochrnutí lícního nervu). Zánětlivá příčina bývá provázena dalšími příznaky, často teplotou, i když to není pravidlo. U některých zánětů nervů teploty nebývají. Roztroušená sklerosa je taktéž zvláštní druh zánětu, který může vést k ochrnutí nebo neobratnosti končetiny.

Mezi další příčiny řadíme nádorová onemocnění. Ty mohou postihnout mozek. Pokud jej postihnou v místech, kde se přenáší impuls pro hybnost, pak obvykle bývá ochrnuta polovina těla. Porucha vzniká pozvolna během týdnů a měsíců. Nádory mozku nebo mozkomíšních plen mohou být původem z nervové tkáně anebo může dojít ke vzniku ložiska z jiné tkáně, například rozsevem nádoru plic či ledviny. Jiné mozkové nádory mohou způsobit třeba závratě, útlum psychiky, epileptické záchvaty, často je provází bolesti hlavy. Nádory mohou vzniknout i v oblasti míchy. To je však poměrně vzácné, projeví se poruchou citlivosti a obratnosti na dolních, nebo všech končetinách.

Existují vzácné obrny, které se vyvíjí postupně v průběhu života a jsou dědičné. Dětská mozková obrna vzniká poškozením mozku při porodu, kde dojde ke zhmoždění a nedokrevnosti části mozku. Výsledkem bývá obvykle porucha chůze, zpomalený vývoj.

K obrnám mohou vést samozřejmě i úrazy mozku, míchy či nervů. Poměrně časté jsou též obrny některých nervů. Například se ráno vzbudíte a nejste schopni zvednout ruku v zápěstí, přesedíte si nohu o ohně a pak zakopáváte. V prvním případě se jedná o otlakové poškození vřetenního nervu, ve druhém případě o poškození lýtkového nervu. Tyto obrny postihnou jen některé svaly na jedné končetině, takže se vlastně nedá hovořit ani o monoparéze. Častá je obrna lícního nervu, vzniká po prochlazení obličeje (např. otevřené okno v autě). Projeví se poklesem ústního koutku, nemožností dovřít oko a zapískat, někdy může být důvodem i zánětlivé poškození. Upravuje se po lécích a rehabilitaci několik týdnů.

První pomoc

U první pomoci musíte mít na zřeteli, že lékařská pomoc se řídí v první řadě typem postižení. U náhle vzniklého ochrnutí končetiny nebo poloviny těla (i přechodného) je nezbytně nutné přivolat lékařskou pomoc nebo vyhledat lékaře. Může se jednat o cévní mozkovou příhodu. Bude nutná hospitalizace na neurologickém eventuálně interním oddělení k upřesnění postižení. Vzniká-li postižení postupně, také neváhejte s vyhledáním lékařské pomoci.

V ordinaci

Specialistou na určení typu a příčiny obrny je neurolog. Ten Vás důkladně vyzpovídá. Jak rychle a k jakému postižení došlo, co je provázelo, jaké byly další příznaky. Poté Vás vyšetří od hlavy až k patě, nechá předpažit ruce, projít se, proklepe Vás kladívkem, nechá sáhnout rukou na špičku nosu, vyzkouší napětí svalů atd. Na základě tohoto vyšetření zjistí předběžně o jaký typ postižení by se mohlo jednat. Tedy o jaký typ ochrnutí se jedná (centrální či periferní) a co by mohlo být příčinou (zánětlivé, cévní apod.). Pak určí další postup vyšetření, který se řídí příčinou.

Při podezření na onemocnění mozku se provádí CT vyšetření mozku (počítačová tomografie), což je rentgenové vyšetření mozku, které vyloučí cévní či jinou příčinu obtíží. Dalším základním vyšetřením je EEG vyšetření (elektroencefalografie). Vyšetřují se elektrické potenciály mozku z povrchu hlavy pomocí snímacích elektrod. Vyšetření trvá asi 20 minut, je nebolestivé, spočívá v nalepení elektrod nebo nasazení zvláštní „čepice“ na které jsou elektrody umístěny. Zatímco Vy v klidu ležíte na lůžku, přístroj snímá Vaši mozkovou aktivitu v klidu, při otevřených a zavřených očích, po hlubokém dýchání a při pohledu do blikajícího světla (stroboskopu).

Další možností při podezření na postižení mozku, ale hlavně při podezření na postižení míchy, je vyšetření NMR (nukleární magnetickou resonancí). Zobrazuje mozek podobně jako CT vyšetření pomocí silného magnetického pole, míchu zobrazí daleko přesněji. Vyšetření je nebolestivé, pro organismus nezatěžující.

SONO (ultrazvuk) krčních tepen zásobujících mozek je běžné, nebolestivé a nezatěžující vyšetření snímající ultrazvukem přívodné mozkové tepny. Vyšetřuje se hlavně u cévních mozkových příhod. Důvodem je posouzení průtoku krve a změn na cévách, zejména u arteriosklerosy.

Při podezření na zánětlivý původ nebo roztroušenou sklerosu se vyšetřuje také mozkomíšní mok (lumbální punkce). Mozkomíšní mok je v kontaktu s nervovými strukturami a odráží tedy některé pochody v nervovém systému daleko přesněji než je tomu u vyšetření krve. Odliší akutní či chronické záněty (například Lymeskou borreliosu), případně roztroušenou sklerosu. Mnoho lidí se tohoto vyšetření bojí, avšak není pro to zvláštní důvod. Vlastní vyšetření se provádí spíše výjimečně ambulantně, obvykle při krátkém pobytu v nemocnici (bývá spojeno i s dalšími vyšetřeními). Spočívá v odběru několika mililitrů mozkomíšního moku jehlou, píchnutou mezi 4. a 5. bederní obratel do páteřního kanálu.

Provádí se obvykle vsedě, vzácněji vleže na boku s pokrčenýma nohama. Rizika jsou malá, infekce nehrozí (používá se jednorázová jehla, okolí vpichu se několikrát desinfikuje, užívají se sterilní nástroje a desinfekce), vpich příliš nebolí, riziko krvácení je prakticky jen u lidí, kteří jsou léčeni preparáty na ředění krve (warfarin) nebo trpí nějakou poruchou krevní srážlivosti. Poranění míchy též nehrozí, neboť mícha končí u 1-2. bederního obratle, což je asi 15 cm nad místem vpichu. Nepříjemnou komplikací mohou být „postpunkční obtíže“ tedy bolesti hlavy po provedené punkci, které jsou vázány na postavení či posazení. Tyto příznaky odeznívají plynule do týdne a nejsou nebezpečné, nehrozí následky. Některá pracoviště doporučují 24 hodin po punkci ležet v horizontální poloze na lůžku, důležitý je dostatečný přísun tekutin a zejména kofeinu či theofylinu obsažených v čaji či kávě (zvyšují produkci mozkomíšního moku, dorovnává se tím ztráta způsobená odběrem).

Posledním základním vyšetřením, které může neurolog indikovat je EMG (elektromyografie) vyšetření - provádí se při podezření na postižení jednotlivých nervů nebo svalů, je schopno určit který nerv je postižen a v jakém rozsahu, nebo jedná-li se o postižení svalu. Vyšetření má 2 základní části, v první se nalepí elektrody na sval či kůži nad nervem, malým elektrickým výbojem se aktivuje příslušný nerv a snímá a hodnotí odpověď. V druhé části vyšetření se velmi tenkou jehlou vyšetřuje elektrická aktivita svalu, zpočátku v klidu, poté při mírné a maximální kontrakci. Vyšetření není vysloveně bolestivé, může však být nepříjemné. Neurolog tak získá bližší informace k upřesnění typu obrny.

Jak se tato choroba léčí?

Obrna se léčí podle typu, příčiny a rozsahu postižení. Pokud je příčina centrální např. cévní mozková příhoda či nádor. Cévní mozková příhoda se léčí dle vyvolávající příčiny. Pokud je ucpaná céva, která zásobuje mozek, podájí se léky na rozpuštění sraženiny. V případě hemoragické CMP (krvácení do mozku) je v některých případech možný neurochirurgický zákrok. Nádory se často odstraňují neurochirurgicky, zářením nebo chemoterapií. Ne všechny však musí být zhoubné. I u některých těžších zánětlivých postižení nervů je nutný pobyt v nemocnici. Pokud se jedná jen o malé ochrnutí z příčiny, která nehrozí poškozením organismu, může se léčit ambulantně. U postižení jednotlivých nervů se například podávají vitaminy, léky rozšiřující cévy apod.

Můžu se nějak chránit?

Účinnou obranu by jste mohli zvolit až v případě, že by jste věděli, jaký typ obrny Vás postihne. To je ale samozřejmě nereálné. V případě cévní mozkové příhody platí dostatek pohybu, prevence obezity, léčení vysokého tlaku, cholesterolu, cukrovky. V případě mozkových nádorů prevence není známa. Ze zánětů bývá nejčastější Lymeská borreliosa, musíte se tedy ochránit před klíšťay (postřiky, repelenty), v případě přisátí je šetrně odstranit a vydesinfikovat. V případě, že se objeví červený flek, navštívit lékaře. Proti Lymeské borreliose neexistuje očkování. To však existuje proti dalšímu onemocnění přenášenému klíšťaty a totiž proti klíšťovému zánětu mozku a mozkových blan (meningoencefalitis).

A jak je to s rizikem vzniku obrny?

Riziko obrny se řídí rizikem příčiny, která k ní vede.

Doporučujeme

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#