Podivuhodný život V. M. Bechtěreva

Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl mnohem větší a jeho objevy překračovaly svoji dobu.

Jen pět hodin spánku

V. M. bechtěrev byl osobností s pozoruhodnou vytrvalostí a silou. Říká se, že potřeboval maximálně pět hodin spánku denně. Kdekoliv a kdykoliv – ať už během konferencí, jízdy v kočáře, nebo v noci – ve své ložnici pracoval na svých poznatcích a psal další a další rukopisy.

I o mozek se může strhnout hádka
Bechtěrev sám publikoval více než 700 vědeckých studií a vydal deset knih. Ve svém díle se věnoval zejména poznatkům týkajícím se reflexů, neurologie a psychiatrie. Jeho kniha vydaná v roce 1921 byla syntézou dosud publikovaných prací a shrnovala výsledky třicetileté práce.

Lékař, nebo drsný muž?

Bechtěrev byl ve své době bezesporu velmi zajímavou a nepřehlédnutelnou osobností. Ve svých padesáti letech byl podsaditý, se širokými rameny, s hlavou mírně předkloněnou na masivní šíji. Jeho pichlavé černé oči pod tmavým hustým obočím spolu se stříbrným plnovousem a šedými vlasy sčesanými k jedné straně dovytvářely obraz drsného severského muže.

Hádky o mozek

Během padesáti let života se Bechtěrevův osud mnohokrát zkřížil s v dnešní době známějším I. P. Pavlovem. Bechtěrevův pohled na vztah mezi lidským mozkem a chováním byl ale mnohem ucelenější, než jak tomu bylo u Pavlova, který kladl důraz zejména na výsledky experimentů.

Mnohaleté přátelství obou vědců skončilo hádkou o funkci lidského mozku, po které na sebe zanevřeli a nechtěli jeden o druhém už ani slyšet. Až šest let po Bechtěrevově záhadné smrti Pavlov doznal, jak moc mu dohady a rozmluvy s Bechtěrevem chybí.

(hak)

Zdroj: hpy.sagepub.com/cgi/reprint/16/2/217