Příčiny závislostí pod drobnohledem

Po několik desetiletí si výzkumníci lámali hlavy, co vede některé z nás k tomu, že sáhneme po droze či alkoholu. Snahou bylo objevit, zda jde o nějaký konkrétní faktor v prostředí nebo přímo v našem biologickém nastavení. Žádná prvotní příčina nebo jeden obzvlášť závažný rizikový faktor ale neexistují. Věc je mnohem složitější a toho, co nás ovlivňuje, je více. 

Děti vyrůstající v rodině alkoholiků mají vyšší riziko, že skončí u pití
Děti vyrůstající v rodině alkoholiků mají vyšší riziko, že skončí u pití

Kořeny zla

Mezi široce rozšířené rizikové faktory patří:

  • Genetické dispozice. Je jasné, že děti vyrůstající v rodině alkoholiků mají také vyšší riziko, že skončí u pití. Je dokonce známé, že u více než 60 % "pijáků" se alkoholismus někdy předtím vyskytl v příbuzenstvu.
  • Duševní choroba. Poměrně veliký počet závislých lidí trpí úzkostí, depresemi nebo změnami nálad – ty přirozeně mohou vést k závislostem nebo je zhoršovat.
  • Brzké experimentování. Čím dříve si člověk začne s nějakými drogami, tím pravděpodobněji spadne do závažné závislosti.
  • Společenské prostředí. Pokud žijete, pracujete či studujete někde, kde je pití a braní drog považováno za "normální", nebo pokud je opíjení se do němoty ve vašem kolektivu běžnou formou sbližování, pak máte větší šanci sklouznout na šikmou plochu i vy. 
  • Trauma z dětství. Vědci mimo jiné zjistili, že fyzické násilí na dětech, přetrvávající konflikt v rodině, sexuální zneužívání či jiný podobný traumatizující zážitek z dětství může v mozku nastavit větší citlivost na drogy a tím i  zvýšenou náchylnost k návyku.

Může za to dopamin?

Tým výzkumníků z New Yorku nedávno přišel s hypotézou, podle které všechny látky, které umí výrazně měnit naši náladu, zároveň umí i zvednout hladinu dopaminu v mozku. Ten je spojen se všemi příjemnými pocity a  jeho hladina v mozku se zvedá tehdy, kdy například vyhrajete v kartách či vás někdo pochválí, pohladí či políbí. Biochemické procesy v naší hlavě jsou ale ve skutečnosti mnohem složitější a dopamin není jedinou látkou v nich zahrnutou. Přesto stopy vedou právě k němu.

Ať tak či tak, jisté je, že abstinence nemusí pouze zastavit fyzické a  psychologické poškození, může ho dokonce zvrátit. Dokonce i když se proti vám spikne okolí a geny, nejde o žádné prokletí a neznamená to, že musíte být navždy závislí.

(dak)

Zdroje:
www.hbo.com
www.time.com

Líbí se vám článek?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: