| Nápověda

Refluxní choroba jícnu

  • Redakce uLékaře.cz
  • 24.4.2008
  • Aktualizace: 16.4.2013
  • Ordinace
Pálení žáhy neboli pyróza se vyskytuje denně u jedné desetiny obyvatelstva. Nejméně polovina těhotných žen má příznaky refluxní choroby a z toho jedna čtvrtina je má dokonce denně. Jak je vidět, nejedná se o problém nijak vzácný a přehlédnutelný.
Po mastném jídle může pálit žáha
Po mastném jídle může pálit žáha
 

Pálení žáhy vzniká v důsledku tzv. gastroesofageálního refluxu neboli refluxní choroby jícnu. Tento na první pohled složitý termín přesně popisuje, k čemu v našem těle dochází. „Gaster“ znamenná v překladu z latiny „žaludek“, „oesophagus“ je „jícen“ a „reflux“ znamená „zpětný návrat“. Volný překlad by tedy mohl znít: Zpětný návrat ze žaludku do jícnu. Ano, je to v podstatě jakési neúplné zvracení. Žaludeční obsah uniká volně do spodní části jícnu a zase se vrací zpět do žaludku.

Proč Vás pálí žáha?

Příčinou nepříjemného pocitu pálení žáhy - pyrózy - je zpětný návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu, který je tímto obsahem bolestivě drážděn. Proč k tomu dochází? Důvodem je porucha uzávěrového mechanismu v dolní části jícnu. V důsledku nedokonalého těsnění neproniká žaludeční obsah pouze po směru, tj. do dvanáctníku a dalších částí tenkého střeva, ale krátce se vrací i zpět do dolních partií jícnu.

Jednou z příčin poruchy uzávěrového mechanismu může být tzv. hiátová kýla. Jde o stav, kdy se žaludek vysouvá otvorem v bránici podél jícnu vzhůru z břišní dutiny do hrudníku. Kýla je způsobena určitou poruchou vývoje vazivového aparátu. Podílí se na ní i nadváha. Samotná přítomnost hiátové kýly ovšem ještě nemusí znamenat současnou přítomnost refluxu.

Příznaky refluxní choroby

Refluxní choroba jícnu je porucha, při které uniká žaludeční obsah opačným směr, tj. do jícnu. Žaludeční kyseliny dráždí nepřipravenou sliznici jícnu a vyvolávají tak pyrózu.

Pyrózu, známou jako pálení žáhy, pociťujete jako nepříjemný bolestivý pocit pálení za hrudní kostí, který se pohybuje od oblasti žaludku směrem vzhůru až do krku. Může se u Vás objevit i nepříjemný hořkokyselý pocit v ústech podobný pocitům krátce po zvracení.

Pokud je dráždění sliznice jícnu žaludečními kyselinami dlouhodobé, může dojít k jejímu vážnému poškození. Dochází k přeměně vnitřní výstelky drážděného úseku jícnu, ve které může vzniknou vřed i zhoubný nádor. Takový nález vyžaduje účinnou léčbu refluxní choroby a pravidelné gastroskopické kontroly (viz níže).

Pomoc doma

Samotný ojedinělý výskyt refluxu nebývá nebezpečný. Úlevu většinou přináší zvýšená poloha horní poloviny těla nebo vypití sklenky vlažné vody. Pokud máte tyto obtíže již opakovaně, většinou sáhnete po lécích, kterými Vás vybavil lékař (viz níže).

Spíše než obtížně bojovat s nepříjemným pálením, je výhodnější těmto stavům předcházet (viz níže). Pomocí několika režimových opatření, která Vás většinou ani příliš neomezují, můžete dosáhnout docela dobrých výsledků. Zabráníte tak situacím vyžadujícím dlouhodobé podávání léků.

Pomoc u lékaře

K lékaři Vás přivedou nejčastěji dlouhodobé problémy s pálením žáhy. Mnoho z Vás jistě nejdříve vyzkouší reklamou propagované volně dostupné preparáty. S návštěvou lékaře byste však neměli příliš otálet. Dlouhodobé dráždění sliznice jícnu může způsobit i vážné poškození jícnu.

Lékař se Vás nejdříve zeptá na přesný a podrobný průběh potíží. Jak obtíže začaly, jak dlouho trvají, co je způsobuje, zmírňují se nebo spíše narůstají?

 

Podle intenzity a délky trvání obtíží Vás lékař při první návštěvě asi nejprve poučí o základních režimových opatřeních (viz Co ovlivníte). Předepíše Vám léky a poučí Vás o specializovaném endoskopickém a retgenovém vyšetření (viz níže).

Léky používané k léčbě refluxní choroby jícnu zasahují do celého problému na několika úrovních. Jedna skupina léků snižuje kyselost žaludečního obsahu. Jsou to tzv. antacida a využívají reakce kyseliny a zásady. Příkladem léků z této skupiny je např. Anacid podávány mezi jednotlivými jídly ve formě suspenze dávkované v malých sáčcích.

Další skupiny léků potlačují tvorbu žaludeční kyseliny. Jsou to blokátory H2 receptorů a blokátory protonové pumpy. Z první skupiny je známý ranitidin a famotidin (preparáty Ranisan, Famosan), z druhé skupiny omeprazol (preparát Helicid). Zvláště poslední jmenovaná skupina velmi silně a účinně snižuje obtíže a může napomoci i úplnému uzdravení.

Další významnou skupinou jsou tzv. prokinetika, např. cisaprid (preparát Prepulsid). Tyto léky podporují pohyblivost trávicího traktu ve správném směru. Usměrňují tak i posun stravy a omezují tak návrat žaludečního obsahu do jícnu.

Pokud obtíže trvají nebo jsou již od začátku velmi výrazné, může Vám lékař doporučit specializované endoskopické a rentgenové vyšetření. Rentgenové vyšetření se provádí při polykání speciální kontrastní látky, např. báriové kaše. Je to kaše připomínající sádru. Pro lepší přijatelnost se k ní přidávají nejrůznější ovocné příchutě. Vyšetření je bezbolestné a má zhodnotit jednotlivé fáze Vašeho polykacího reflexu a dostatečnost dolního jícnového uzávěru.

Endoskopické vyšetření se nazývá gastroskopie. Jeho význam v posouzení závažnosti a komplikací refluxní choroby je nenahraditelný, čímž je jistě vykoupena jeho jistá nepříjemnost. Pokud je Vám doporučeno gastroskopické vyšetření, připravte se na lehce nepříjemné polykání dlouhého kabelu. Jedině tak je však možné pečlivě prohlednout Váš jícen a žaludek a posoudit dostatečnost dolního jícnového uzávěru.

Kabel gastroskopu je opatřen kamerou a světelným zdrojem. Je možné jím zavést i tenké nástroje, pomocí nichž Vám lékař při vyšetření odebere nepatrné vzorky jícnové nebo žaludeční sliznice. Tento odběr je nebolestivý. Samotné zavedení gastroskopu se provádí po lokálním znecitlivění, čímž se nepříjemnost vyšetření podstatně zmenší.

Pokud obtíže trvají i při dlouhodobém podávání léků a úpravě životního stylu nebo se dokonce zesilují, bývá namístě zvážení chirurgického výkonu.

Principem chirurgické léčby refluxní choroby je zpravidla vytvoření manžety kolem dolního jícnu, která zabraňuje pronikání šťáv ze žaludku do jícnu a tím zabraňuje dalšímu dráždění sliznice. Manžeta se vytváří z horní části žaludku přiléhající k jícnu. Ta se přiloží kolem břišního konce jícnu a připevní stehy. Manžeta pak tvoří jakýsi ventil, nahrazující nedostatečnou funkci uzávěrového mechanismu.

Operace se provádí na většině pracovišť laparoskopicky. Principem je ošetření pomocí dlouhých tenkých nástrojů zaváděných z drobných vpichů do břišní dutiny. Celý výkon sleduje operatér na televizní obrazovce a nevyžaduje proto velkou operační ránu. Výhodou tohoto přístupu je zmenšení pooperačních bolestí a brzký návrat z nemocnice domů.

mar

Líbí se vám článek?
+44 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Nové téma | zodpovězené dotazy
Figl proti paleni zahy | Od: Petr | 13.7.2010 10:34
S palenim zahy mam take sve zkusenosti. Jsem od jakziva hubeny a proto jsem se snazil uz od malicka castym prejidanim se tucnymi a kalorickymi jidly trosku pribrat. Bohuzel, casto se po velice vydatnem jidle dostavil silny a neprijemny pocit paleni zahy. Uz v detstvi jsem citil, ze proste zaludek neni dostatecne uzavreny a jiz natravena potrava ma snahu z nej unikat zpatky kudy do nej prisla. Abych zaludek prinutil se znovu uzavrit, praktikoval jsem jednoduchy cvik. Udelal jsem stojku na rukou (nohy oprene o zed) a vypil jsem pul skenicky ciste vody (pomoci brcka). Jicen dokaze fungovat jako vykonne cerpadlo a umi pumpovat vodu i nahoru. Po kazdem dousku vody, ktery je jicnem dopraven do zaludku nasleduje reflexivni uzavreni vstupu do zaludku, aby se tak zabranilo zpetnemu uniku tekutiny do jicnu. Pozdeji jsem cvik zjednodusil. Pouze jsem si klekl na zidli tak aby zaludke byl vys nez usta a pil ze sklenicky nebo misky na zemi. Dale jsem prisel na to, ze staci par dousku a tak jsem si pouze naplnil usta vodou, kterou jsem v uvedene poloze nekolika polknutimi vypil.
Tento princip ma zrejme svou vyvojovou pricinu. V dobach, kdy clovek jeste neumel vyrabet nastroje a nadoby, byl odkazan vetsinou na prijem tekutin z prirodnich zdroju jako jsou reky, jezera ci prameny. Pokud se nechtel cely namocit, musel stat (drepet ci lezet) na brehu a tedy o neco vys nez byla hladina. I pokud by k nabrani vody
pouzival dlane, stale byl jiste v predklonu a usta mel nize nez zaludek.
Odstranovani az dusledku spatne funkce uzavreni - tedy snizovani kyselosti zaludecnich stav se mi zda nesystemove. Castejsi nacvik piti v predklonu je navic i dobrou prevenci a treningem zaludku.
reagovat
re:Figl proti paleni zahy | Od: hanka | 10.8.2013 09:45
Petre, Vas postreh je velmi zajimavy, urcite stoji za zamysleni a za praktikovani. Rozhodne lepsi, nez ihned polykat prasky. Dekuji VAm za příspěvek. Zdravim HAnka
reagovat
 
 
 
 
Nejčtenější dotazy
Nejnověji hodnocení lékaři
 
Kam dál
Naposledy čtené: