Tetanus

  • Redakce uLékaře.cz
  • 27.4.2008
  • Aktualizace: 22.3.2013
  • Zdravcentra.cz
Tetanus je akutní infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani. Typicky se projevuje zánětem, zvýšeným svalovým napětím a křečemi.
Prevencí tetanu je očkování
Prevencí tetanu je očkování

Co jste možná netušili...

První zmínky o tetanu pochází z 5. století před naším letopočtem. Příznaky onemocnění tehdy přesně popsal starořecký lékař Hippokrates. Příčina tetanu však zůstávala dlouho neznámá. Až v roce 1884 se podařilo německému lékaři Albertu Nicolaierovi prokázat v hnisu z infikovaných ran myší nemocných tetanem přítomnost Clostridií.

Počátkem 90. let 19. století objevili Kitasato and Behring možnost ochrany očkování proti tetanu. Díky jejich výzkumu mohla být již v průběhu 1. světové války zahájena i pasivní imunizace. Podání protitetanového séra zachránilo život tisícovkám zraněných vojáků.

Jak vzniká...

Bakterie Clostridium tetani se v přírodě běžně vyskytuje v trávicím ústrojí koní, skotu a dokonce i některých lidí. S výkaly a stolicí se dostává do půdy. Má schopnost uzavřít se do pouzdra a vytvořit svoji odolnou formu - sporu. Díky tomu přežívá v zemi několik desítek let.

Do těla vniká infekce ranou, která byla znečištěna zeminou, nebo která byla způsobena předměty kontaminovanými Clostridiem. Může jít o hluboké rány nebo i drobné ranky od ostrých předmětů. Nejčastěji se jedná o poranění o trn, třísku nebo starý hřebík.

V ráně dochází k aktivaci spor. Bakterie přechází do své aktivní formy a množí se. V prostředí s omezeným přístupem vzduchu (v hloubce tkáně) vylučují škodlivé látky - toxiny. Ty snadno pronikají do nervových zakončení v okolí a šíří se jejich vlákny. Zároveň se krví dostávají i k dalším nervům. Váží se na ně a ovlivňují jejich funkci. Na přechodu nervového vlákna do svalu nepřiměřeně zesilují přenášený signál a způsobují napětí svalů a záchvaty křečí.

Jak se projevuje...

Inkubační doba tetanu se pohybuje v rozmezí 3 až 30 dnů. První projevy ve většině případů nastupují obvykle za jeden až dva týdny. Onemocnění začíná křečemi žvýkacích svalů. Nemocný má bolestivě stažená ústa a těžko polyká. Obtíže postupně přechází i na mimické svaly. Výraz obličeje může připomínat křečovitý smích. Napětí a křeče se dále rozšiřují na kosterní svaly - na šíji, svaly v okolí páteře, na trup a na končetiny. Křeče se zpočátku objevují v občasných záchvatech. Později se jejich frekvence zkracuje. Lze je vyvolat i působením vnějších vlivů, například dotykem nebo zvukem. Tělo stažené v bolestivé křeči je prohnuté v bedrech a připomíná napjatý luk.

Na působení toxinů reaguje organismus zvýšením tělesné teploty a nadměrným pocením. Vzrůstá krevní tlak a objevují se epizody zrychlené srdeční činnosti. Nemocný je po celou dobu při plném vědomí.

Napětí svalů a záchvaty křečí trvají několik týdnů. Třetinu nemocných tetanus a jeho komplikace zahubí. Ostatní mají naději na postupnou úpravu obtíží. Úplného uzdravení se však dočkají obvykle až za několik měsíců.

Kromě popsaných projevů celkového tetanu existují i lehčí formy s místním průběhem. Křeče při nich postihují pouze svaly v okolí rány.

 

Jak se potvrdí...

Základem diagnostiky je odběr anamnézy. Lékař pátrá po úraze nebo drobném poranění v období několika týdnů před propuknutím obtíží. Důležitý je i údaj o posledním očkování. Následuje klinické vyšetření. Zvýšená pozornost se přitom věnuje svalové síle, klidovému napětí svalů a přítomnosti charakteristických příznaků.

Diagnózu potvrzuje průkaz přítomnosti Clostridií ve vzorcích tkáně nebo výpotku z rány. Odběr je nutno provádět bez přístupu vzduchu (za anaerobních podmínek). Kultivace a mikrobiologické vyšetření pod mikroskopem zobrazí dlouhé tyčinky s kuličkou na konci. Bakterie svým tvarem připomínají zápalky.

K vyloučení jiných onemocnění nervového systému (např. enecefalitidy) je možné provést lumbální punkci a vyšetření mozkomíšního moku. V případě potřeby lze speciálními metodami prokázat přítomnost tetanotoxinu ve vzorku krve nemocného.

Jak se léčí...

Cílem léčby tetanu je zachování průchodnosti dýchacích cest, stabilizace krevního oběhu, odstranění zdroje infekce a tlumení křečí. Léčbu musí zajišťovat kvalifikované odborné pracoviště. Pacienti jsou obvykle hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče. Nezřídka je nutná intubace a řízená ventilace.

Pro zabránění rozvoje projevů onemocnění je důležité co nejrychlejší podání protitetanového imunoglobulinu. Ten dokáže v počátečních stádiích choroby účinně neutralizovat toxin tvořený Clostridiemi. Samozřejmostí je důkladné chirurgické vyčištění rány. K zahubení zbývajících bakterií slouží podávání antibiotik.

Svalové křeče a bolest lze tlumit podáváním uklidňujících léků a analgetik.

Co dál...

Tetanus nelze podceňovat. I přes veškerou dostupnou léčbu je to až ve 30 procentech případů smrtelné onemocnění. Nejtěžší průběh s nejhoršími vyhlídkami lze předpokládat u nemocných, u kterých se první příznaky objevily již do týdne od nákazy.

K nejvážnějším komplikacím tetanu patří postižení plic a srdce. Zasažení dýchacích svalů znemožňuje dýchání. Nemocní se dusí. Hrozí jim selhání ledvin. Vzácně dochází při křečích k prasknutí svalů nebo zlomeninám kostí. V nejtěžších případech končí onemocnění úmrtím na srdeční selhání a zástavu oběhu.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Nejúčinnější prevenci rozvoje tetanu je očkování. V naší republice bylo zavedeno celoplošné povinné očkování dětí již v roce 1958. Díky tomu se podařilo snížit výskyt onemocnění na několik ojedinělých případů ročně.

Základní očkovací schéma tvoří 4 dávky. První dávka vakcíny proti tetanu se podává dětem již mezi 9. až 12 týdnem života. Další dvě následují vždy po 5 až šesti měsících. Čtvrtou dávku dostávají kojenci do 20. měsíce. V 5 a ve 14 letech čeká každé dítě přeočkování jednou dávkou vakcíny. Očkování je potom nutné opakovat v 10letých intervalech po celou dobu života.

Očkování je možné provést i v případě, že již došlo k rizikovému úrazu. Vakcínu a protitetanový imunoglobulin by měli dostat všichni, u kterých není znám termín posledního očkování před poraněním.

Termín svého posledního očkování proti tetanu by měl znát každý. Sledujte předepsanou desetiletou lhůtu. Před jejím uplynutím kontaktujte svého ošetřujícího lékaře a poraďte se s ním o vhodnosti aplikace posilující dávky.

Líbí se vám článek?
+9 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: