Zánět žil

  • Redakce uLékaře.cz
  • 28.5.2008
  • Aktualizace: 25.3.2013
  • Zdravcentra.cz
Zánět žil, flebitida, se podle místa svého vzniku i závažnosti rozlišuje na zánět povrchových žil (tromboflebitidu) a hlubokých žil (flebotrombózu). První se typicky projevuje zarudnutím a bolestivým zatvrdnutím v průběhu žíly. Druhý na sebe nejčastěji upozorní otokem.
Varixy - křečové žíly mohou vést ke vzniku zánětu
Varixy - křečové žíly mohou vést ke vzniku zánětu

Co jste možná netušili...

Žíly a tepny od sebe poprvé rozlišil už ve 3.století před naším letopočtem řecký lékař Herophilos. Z jeho anatomických prací později vycházel i sám velký Galén. Tmavou žilní krev vycházející z jater považoval za zdroj růstu a energie. Za moderního objevitele oběhového systému se považuje anglický lékař William Harvey. Pravdou však je, že jeho „objevu“, publikovanému počátkem 17. století, předcházela řada prací starověkých i středověkých lékařů. Přesný popis lidského krevního oběhu sepsal arabský lékař Ibn Nafis už v roce 1268.

Žíly přivádějí krev z Vašich tkání zpět k srdci. Transport krve ale není jedinou funkcí žil. Váš žilní systém je i důležitým rezervoárem. Za normálních okolností se v něm nachází až dvě třetiny celkového objemu Vaší krve. Tato tzv. kapacitní funkce je důležitá zejména v případě krvácení. Zásoby v žilním systému dokáží vyrovnat ztráty až čtvrtiny objemu Vaší krve, aniž by došlo k výraznějšímu omezení nebo narušení fungování Vašeho těla. Průměrná rychlost průtoku krve žilami je asi 80 milimetrů za sekundu. Pro srovnání, v aortě, největší tepně lidského těla, je rychlost průtoku krve asi čtyřnásobná.

Jak vzniká...

Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikací léků.

Záněty žil mohou postihovat povrchové žíly pod kůží. Potom mluvíme o tromboflebitidě. Mnohem závažnějším stavem ohrožujícím dokonce Váš život je zánět hlubokého žilního systému. Tomu se říká flebotrombóza. Jeho nebezpečí spočívá v riziku uvolnění sraženin a jejich putování s krevním proudem až do plicního řečiště. Tím vzniká plicní embolie.

Příčin proč dohází ve Vašich žilách ke srážení krve je víc. Za splnění tří základních podmínek - zpomalení průtoku krve cévou, poškození cévní stěny a změny vlastností krve - odpovídá řada faktorů. Patří k nim například dlouhodobá nehybnost (např. při dlouhém stání nebo sezení), obezita, kouření, nádorové onemocnění nebo porucha srážlivosti krve, poranění končetin (i operací), těhotenství a křečové žíly.

Doporučené téma: Střevní záněty

Poslední článek:
Střevních zánětů celosvětově neubývá. Proč a kde je nárůst nejvyšší?
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou stále na vzestupu. Alespoň podle nejnovějších průzkumů. Je však situace...  zobrazit téma

Jak se projevuje...

Zánět povrchové žíly bývá patrný na první pohled. V okolí poranění (nejčastěji vpichu) je žíla zarudlá a tvrdá. Na dotyk je teplá a bolestivá. Kůže v jejím okolí svědí. Obtíže se mohou zhoršovat při pohybu nebo při svěšení postižené končetiny. Zatvrdlá žíla může na pohmat připomínat provaz. Co je však důležité, nikdy nedochází k otoku celé končetiny.

Hlavním příznakem flebotrombózy naproti tomu je právě otok. Jeho velikost závisí na tom, v jaké výšce je žíla postižena. U zánětu lýtkových žil oteče jen okolí kotníků. Při uzávěru stehenní žíly postihuje celou končetinu. K otoku se přidává i bolest. Ta se zvyšuje při zatnutí svalů, například při došlápnutí. Díky stagnaci krve před žilním uzávěrem se může objevit namodralé zbarvení kůže - cyanóza.

Jak se potvrdí...

Při pátrání po příčině Vašich obtíží může významně pomoci už anamnéza. Lékař se svými otázkami zaměří především na poruchy srážlivosti krve. Bude ho zajímat výskyt žilní trombózy nebo plicní embolie ve Vaší rodině. Sdělte mu všechny okolnosti, které vzniku Vašich obtíží předcházely. Cenná je informace o nedávné operaci, dlouhodobější nečinnosti, nebo dlouhém cestování letadlem či autobusem.

Při vlastním vyšetření lékař prohlédne a prohmatá postiženou končetinu. Přitom si všímá zarudnutí a případných dalších známek zánětu. Důležitým příznakem je otok a bolestivost. K porovnání obvodů postižené a zdravé končetiny může lékař použít metr. K vyšetřování patří i některé zvláštní hmaty se zatínáním svalů při ohýbání plosky nohy. Zvýšená bolestivost ukazuje na hluboký zánět.

 

V případě povrchového zánětu (tromboflebitidy) obvykle ke stanovení diagnózy stačí jen anamnéza, pohled a prohmatání končetiny. Při podezření na hluboký zánět (flebotrombózu) provede lékař ještě některá další vyšetření. Patří k nim odběr a laboratorní vyšetření Vaší krve. Má stanovit množství faktorů přítomných při srážení krve. Určuje se zejména koncentrace D-dimeru. Při jeho negativitě (tj. nezvýšeném množství) lze akutní trombózu s největší pravděpodobností vyloučit.

Dalším cenným vyšetřením je zobrazení Vašeho žilního systému. Nejčastěji se k němu používá ultrazvuk. Jeho tzv. dopplerovské vyšetření ukáže případné změny v proudění krve ve Vašich žilách.

Jak se léčí...

Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti (např. Heparoid). Pomoci může i užívání aspirinu nebo ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí. V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.

Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ - antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici. Prvních několik dní Vám lékař pravděpodobně bude podávat heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.

K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.

Co dál...

Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.

Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic. Masivní embolie pro Vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stádia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě warfarinem.

Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování. Projeví se to poruchou pigmentace (tmavými skvrnami nad postiženým místem) a v těžších případech i odumřením tkáně a vznikem bércového vředu.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Prevence zánětů žil spočívá v omezení co největšího množství rizikových faktorů. V příhodných chvílích je vhodné mít nohy co nejvýše. Při delší nečinnosti bychom měli nohy občas (asi jednou za hodinu) protáhnout. Pomůže nám k tomu krátká procházka (např. v uličce autobusu nebo letadla) nebo jen jednoduché cvičení. Natáhněte nohy a několikrát po sobě přitáhněte špičky nahoru zase dolů. Při dlouhém stání si několikrát stoupněte na špičky a na paty. Podobného efektu lze dosáhnout i použitím elastických punčoch. Dbejte na své celkové zdraví. Udržujte si optimální hmotnost a přestaňte kouřit. Před plánovanou operací je vhodné preventivní podání heparinu. O dalších způsobech prevence v případech zvýšeného rizika tvorby krevních sraženin a embolizace se poraďte se svým lékařem.
Líbí se vám článek?
+294 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: