Život se žlutou kůží

Žloutenka je někdy zaměňována a ztotožňována s virovým zánětem jater, hepatitidou. Není to ale správně. Za žloutenku, žlutou kůži, je totiž v první řadě zodpovědná zvýšená hladina bilirubinu v krvi, takzvaná hyperbilirubinemie.

Bilirubin, nejen odpadní produkt

Bilirubin je v těle přirozeně se vyskytující látka, která vzniká při látkové přeměně červených krvinek, ale také některých druhů potravin, zejména masa. Normálně je bilirubin krví transportován do jater. Zde je přeměněn na další produkty (třeba na takové, které dodávají moči nebo stolici charakteristickou barvu).Ty pak tělo vyloučí ven. Je-li ale bilirubinu nadbytek nebo ho jaterní buňky nestačí přeměnit, vzniká žloutenka.

Žloutenka neboli ikterus je definována jako stav vyznačující se žlutým zabarvením kůže a očních sklér v důsledku zvýšené koncentrace bilirubinu v krvi (tzv. hyperbilirubinemie). Dá se rozdělit na tři podtypy: prehepatální, hepatocelulární a obstrukční.

Prehepatální ikterus

Prehepatální ikterus je způsoben nadměrným množstvím bilirubinu v krvi, který játra nestačí zpracovávat. Jeho nejčastější příčinou je nadměrný rozpad červených krvinek, proto se také někdy nazývá jako hemolytický ikterus (z rozpadu krve). Často se vyskytuje například jako tzv. fyziologická žloutenka u novorozenců. Dalšími příčinami může být snížení vychytávání bilirubinu jaterními buňkami. Hemolytická žloutenka také může být příznakem infekčních onemocnění, jako je malárie, při níž dochází k rozpadu erytrocytů působením parazitického prvoka.

Kůže jako vanilka

Mezi hlavní projevy této žloutenky patří tmavší stolice a nápadně žlutě zbarvená kůže. Novorozenecká žloutenka se léčí ozařováním pomocí modrého světla. To totiž dokáže měnit prostorové uspořádání bilirubinu. Ten se tak stává rozpustnější ve vodě a může být vyloučen močí. Těžká žloutenka je naproti tomu léčitelná jen obtížně, například transfuzí krve.

Hepatální ikterus

Hepatální (někdy také hepatocelulární) žloutenka je způsobena přímo neschopností jater bilirubin z krve přijmout, přetvořit a vyloučit do žluči.
Koncentrace bilirubinu v plazmě proto stoupne, zároveň se bilirubin objeví v moči, moč je proto tmavá, a protože játra vylučují do žluče málo bilirubinu, ve střevě se tvoří méně barviv, které z bilirubinu vznikají, a stolice je tak světlejší. 

Hepatální žloutenka bývá důsledkem poškození jater toxickými látkami, jako je chloroform, alkohol, houbové toxiny atd. Tato žloutenka je jeden z příznaků cirhózy jater a virové hepatitidy, tedy infekční žloutenky. Může být ale způsobena i dědičnými chorobami, jako je například Criglerův-Najjarův nebo Dubinův-Johnsonův syndrom.

Posthepatální ikterus

Posthepatální žloutenka je způsobena ucpáním žlučových cest, proto se nazývá také obstrukční ikterus. Játra nemohou vylučovat přetvořený bilirubin, a ten proto přechází zpět do krve.
Při posthepatální žloutence je zvýšená hladina bilirubinu v krvi, bilirubin je i v moči, ta je proto tmavá. Naopak do střeva se vinou uzávěru žádný bilirubin nedostane, stolice je proto světlá.

Nejčastější příčinou obstrukce žlučových cest jsou žlučové kameny a nádor slinivky, který zvenčí utlačuje žlučovody. Méně často je příčinou nádor přímo žlučových cest. Neléčená obstrukce žlučových cest může vést až k jaternímu selhání.

(kam)

Zdroj:
www.instrumentarky.cz
www.wikipedia.org
www.lf1.cuni.cz
www.lf3.cuni.cz