Způsob početí: jak moc ovlivňuje budoucí zdraví dítěte?

Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti a  dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy lze sumarizovat a hodnotit výsledky této metody. Konkrétně jedna otázka je nejaktuálnější: jsou na tom miminka počatá mimo tělo matky po zdravotní stránce stejně jako ta zplozená tradiční cestou?

Zdravotní stav dětí "ze zkumavky" se od ostatních nijak výrazně neliší
Zdravotní stav dětí "ze zkumavky" se od ostatních nijak výrazně neliší

Bezpečná metoda

Odpovědi přináší mnoho studií a my vám nabízíme některé z výsledků. Ještě před odhalením současných znalostí je ale nutné zdůraznit, že většina miminek se narodí zdravých a po shrnutí výsledků je možné říci, že asistovaná reprodukce je bezpečnou metodou, jak přijít na svět.

1. Novorozenecká úmrtí. I v moderní medicíně stále existují případy, kdy jsou lékaři bezmocní a miminko se narodí buď mrtvé, či zemře v krátkém období kolem porodu. Studie ukazují, že toto riziko je lehce vyšší pro děti zplozené ve zkumavce (v ČR je tzv. mrtvorozenost po umělém oplodnění 0,414%, po spontánním oplození pouze 0,203%).

2. Vrozené vývojové vady. Také v tomto kritériu jsou na tom miminka po umělém oplodnění o něco hůře. Obecně bývají vzhledem k normálně počatým dětem častěji nedonošená (11% ku 8%) a mívají nižší porodní váhu (7% oproti 4,7%). V ČR se s  určitou vrozenou vadou narodí po umělém oplodnění zhruba 4,64% miminek oproti 3,69% dětem běžně počatým. Nejčastěji jde o vady centrálního nervového systému, zažívacího traktu, srdce nebo pohlavní soustavy.

3. Mnohočetná těhotenství. Narození více než jednoho dítěte je po mimotělním oplodnění asi 8× častější. Tento poměr býval i vyšší, avšak změna taktiky postupně snižuje počet vícečetných těhotenství. Ta jsou více riziková jak pro matku, tak pro dítě, a to po jakémkoli otěhotnění. Především zvyšují nebezpečí předčasného porodu, krvácení během těhotenství či zvýšení tlaku krve těhotné.

 

4. Nemocnost v dětství. Děti do 6 let po umělém oplodnění byly hospitalizovány 2× častěji než ostatní. Tento fakt ale může být dán mnoha přidruženými faktory. Jednak to může být spojeno s předčasným porodem či vícečetným těhotenstvím, jednak s  odlišným – a častěji opatrnějším – přístupem rodičů, kteří umělé oplodnění podstoupili.

5. Riziko rakoviny. Zvýšení tohoto nebezpečí nebylo u dětí po mimotělním oplodnění potvrzeno.

6. Dospívání a zdraví dítě. V dalším vývoji nebyly popsány žádné dramatické rozdíly. Pokud nějaké drobné odlišnosti existují, zpravidla mohou být připisovány častější nedonošenosti (např. poruchy pozornosti a učení, zvýšený tlak krve apod.).

Existuje více vlivů 

Je důležité si uvědomit, že přestože máme určité statistiky a čísla, neznáme přesný původ daných rozdílů. Nelze říct, že za ně jednoznačně může právě technika umělého početí.

  • Rodičovské páry podstupující asistovanou reprodukci mají zpravidla nějaké onemocnění či genetickou zátěž, což může mít i  vliv na donošení či následné zdraví miminka.
  • Navíc rodičky oplozené mimo vlastní tělo bývají obecně starší a věk matky může být významný pro zdraví dítěte.
  • Vícečetná těhotenství jsou v tomto případě taktéž hojnější, a jak už bylo řečeno, jsou obecně rizikovější.

Je tedy zřejmé, že je ještě hodně co studovat. Zároveň lze ale říci, že umělé oplodnění je účinným řešením reprodukčních problémů a bezpečnou cestou.

(boba)

Zdroje:
www.gate2biotech.cz

Autor článku:

MUDr. Barbora Boudová

Líbí se vám článek?
+6 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

 celý článek
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

Atopická, suchá nebo podrážděná pokožka bezesporu vyžaduje důslednou péči. Svědění v těchto případech dokáže být velice nepříjemné. Kůže je navíc zranitelná a náchylnější k...  celý článek

x