Demence

Dobrý den paní doktorko, chtěla bych Vás poprosit o názor nebo o cokoli co Vás k následujícímu napadne. Píšu ohledně zdravotního stavu mojí babičky. Je jí 74 let, je ve velmi dobré fyzické kondici, ale po přestěhování do města ze statku, kde žila celý život, se u ní projevily problémy se zapomínáním. Nejdříve šlo o malé věci, ale v současnosti si nepamatuje dny, ptá se, kdo je "tak seřazuje". Nedokáže udržet souvislou myšlenku, začnete se bavit na nějaké téma a ona najednou řekne něco, co je naprosto mimo. Je velmi neklidná, chodí i 3x denně do města na nákup jídla, pokud má jít např. k lékaři, vyjde o den dřív, nebo v lepším případě dřív o několik hodin, i když jí to píšeme na kartičky. V noci slyší, že po domě někdo chodí, volá mi do práce, že jsem tam v noci byla a že jsem na ni volala (bydlím 200km daleko). Do domu pustí v jedenáct v noci cizího člověka. Někdo jí bere věci, to co viděla v televizi bere jako skutečnost, byť je jasné že jde o smyšlenku. Neustále nadává a vyčítá svému okolí že je sama (není to pravda, má domek hned vedle mojí mamky a ta za ní i 3x denně chodí, o dalších členech rodiny nemluvě), a vše je u ní špatně, neexistuje nic, čím byste se jí zavděčila. Babička byla na vyšetření, testy prokázaly postižení paměti, neurolog říkal že je dezorientovaná v čase a snad i v prostoru. Poslal ji na CT mozku, tam jí údajně řekli, že je vše v pořádku, my na oficiální interpretaci výsledku teprve čekáme. Nutno říci, že babička byla vždy nespokojená, s výraznými manipulátorskými sklony, spory řešila pasivní agresí. Co se týče nálad, pohybovaly se od skrytých výčitek, sklíčenosti a "nic nemá cenu, vše je špatně" až po projevy absolutní spokojenosti a radosti - to většinou když komunikovala s někým mimo své nejlbližší okolí. Tak odlišné typy chování byla schopna změnit z minuty na minutu. Její otec spáchal sebevraždu (ale pravdu se o tom od jejich rodiny nedovíte, oběsil se snad prý z výčitek že neuživí rodinu a také vlivem špatné diagnózy kdy si u něj lékař spletl úžeh s psychiatrickou poruchou a na oddělení psychiatrie jej vydatně "léčili" elektrošoky) Někteří její sourozenci jsou stejně hyperaktivní jako ona, mají neustálé nutkání něco dělat, odpočinek nepřipadá v úvahu. Myslíte, že jde skutečně o počínající demenci (ale pokud má halucinace, tak už přeci nejde o počáteční stadium?) nebo je spíše psychiatrický případ?? Co se týče datace, tak změny započaly cca před rokem. Promiňte za tak dlouhý výčet, doma jsem co 3 měsíce, vidím, jak rychle psychicky schází a moc mě to trápí i proto, že sama pracuji v sociální oblasti a vím, co tihle lidé prožívají a jak také často končí. Ještě bych se chtěla zeptat, skutečně si myslíte, že si lze splést úžeh s psychiatrickou poruchou, byť se bavíme o období mezi lety 1940 - 50?? Děkuji moc za odpovědi a přeji hezký den Lenka

Odpověď odborníka:

Dobrý den, Vaše babička zřejmě trpí demencí a změna prostředí přispěla k demaskování jejích příznaků, takto to bývá často. I psychiatrické příznaky do tohoto mohou spadat, objeví li se časněji, je třeba zvažovat i jiný typ demence, než Alzheimerovu chororu, a to demenci s Löwyho tělísky, zvláště má li visuální halucinace, nebo demenci při cévních onemocněních. Rozhodne psychiatrické či neurologické vyšetření. úžeh je záležitost jednoho dne, domnivám se, že zaměnění s psychiatrickou chorobou je z tohoto pohledu nepravděpodobné. Dříve bylo léčení na psychiatrii značným stigmatem, toto tvrzení může být "přijatelným vysvětlením" proběhlé situace. Jistě je ale vhodné psychiatra, pokud k němu babička půjde, na možnou psychiatrickou zátěž v rodině upozornit.

MUDr. Magdaléna Hlavačková
MUDr. Magdaléna Hlavačková

Specializace: Neurologie
Pracoviště: neurologická ambulance Uherský Brod

 
Líbí se vám odpověď?
+8 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: