Problém s partnerem

Dobrý den. Mám problém s partnerem. Jsme spolu druhý rok. Miluje mě natolik,že se chová nepřirozené. V práci neustále myslí na mě a pak za mnou hned spěchá i přes den mi několikrát volá. Samotnou mě nikam nechce pouštět a jsme neustále spolu. Kdybych měla někam odjezd nebo někam jít. Tak do předu má takový strach co bych vše mohla udělat a hlavně, že bych se mohla napít někde s přáteli,nebo se s nima stýkat. Nakonec je ze všeho tak vynervovany až začne mít zdravotní problémy. Nebo se bojí, že ho opustím a podvedu. Nevím jak z toho ven a jak mu pomoci,jelikož se nejvíc trápí sam a mě pod záminkami izoluje a vůbec si to neuvědomuje. Jestli je to nějaký nedostatek hormonu a hýbe mu to tak s psychikou až k nevyrovnanost a strach ho dohání a jeho minulé vztahy,že moc důvěry nemá. Jde s tímto něco udělat?

Odpověď odborníka:

Dobrý den, Renato. Situace, kterou opisujete (partnerova fixace na Vás a obavy, že o Vás přijde), se dá vidět různými způsoby. Nemyslím, že se jedná o nedostatek nějakého hormonu, ale není vyloučené, že Váš partner je depresivní a proto "za každým rohem vidí katastrofu". Možná, jak píšete, se opravdu nevyrovnal s životními ztrátami (rozchody jeho nebo rodičů), a proto se jich teď přehnaně obává. Možná kromě Vás nevnímá nic, co by jej naplňovalo a těšilo. Možná také pochybuje o své hodnotě a cítí se vyměnitelný za téměř kteréhokoliv muže ve Vašem životě. Nebo je nespokojený s něčím jiným, ale stěžovat si umí jen tím že Vás kontroluje. Nebo v tom může být ještě něco jiného, těžko říct. Podívejme se ovšem na Vaši stránku. Co vidíte "za nejbližším rohem" Vy? Jak poznamenaly životní ztráty Vás? Umíte a můžete se spolehnout na svého partnera? Vyloučeno není ani to, že i Vy sama pochybujete, jestli v takovém vztahu chcete být a on to cítí. Možná také zapomínáte na sebe a své potřeby (píšete o jeho pocitech, ale ani slovo o Vašich). Taky mi přijde, že trochu pochybujete o své rovnocennosti ve vztahu, když jej necháte, aby Vás "nikam nepouštěl". Jak sama vidíte, je zde mnoho pohledů a těžko dělat nějaké závěry, tím spíš přes internet. Nicméně, když chcete něco rozplést, potřebujete to vidět jako celek - doporučuji Vám pokusit se o nadhled, odstup, nový začátek. Třeba tím, že spolu navštívíte psychologa, který Vám nestranně pomůže dobrat se toho, čím můžete každý přispět ke zlepšení situace. Nebo můžete začít tím, že strávíte nějaký čas každý sám (třeba víkend) - lépe tak poznáte co cítíte, co potřebuje od svého života, od společného vztahu. Připomenete si, že jste nezávislí a rovnocenní partneři a že i když jste chvíli osamotě, neznamená to katastrofu. Také bych řekl, že je důležité, abyste oba měli někoho mimo vztahu, na koho se můžete obrátit - psycholog, rodič nebo kamarád. Přeji Vám oběma úctu (zejména k Vám Renato) a důvěru (zejména k Vašemu partnerovi), a ať ve svém vztahu opět objevíte radost z přirozeného rytmu přibližování a oddalování se. Ať se Vám daří!

Vladimír Marček, Ph.D.
Vladimír Marček, Ph.D.

Specializace: Psychologie
Pracoviště: Psychologické služby, Brno

 
Líbí se vám odpověď?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: