Zvtekání dítěte

Dobrý den,mela bych na vas prosbu. Mám syna 2,5 roku a poslední dobou se hrozně vzteká,když se rozčílí nebo se mu neco zakáže,křičí a nic na něj nepomáhá. Porad křičí Nenene,ani placnuti nepomáhá a ještě se snaží placnout nás. Už jsme z toho zoufali,snad to ma jen blbe obdobi,ale vůbec nevím jak se v takové situace chovat. Trochu na něho platí čerti,to přestane brecet a po chvíli začne říkat,ze zase bude křičet,no a az pak se uklidní a navíc je strašně zavisli na me,nikdo jiný ho nesmí dat vysmrkat,dat na nočním,někdy si s nim nemůže ani hrát jeho táta,jenom ja. A to taky začne křičet,ze jenom máma. Nevím co s tím mám udělat a jak se v teto situaci chovat,děkuji moc za radu

Odpověď odborníka:

Dobrý den, paní Lucie. Situaci, kterou popisujete je něco, co je naprosto běžným jevem. Říká se tomu "období vzdoru". Tímto obdobím procházejí všechny děti. Podobně jako u puberty (tou prochází taky všichni) se však projevuje u každého dítěte jinak. Děti, které jsou temperamentnější (temperament je vrozenou složkou osobnosti) se mohou v tomto období projevovat právě tak, jak popisujete( podle jedné mnichovské studie trpí záchvaty vzteku skoro dvě třetiny dětí ve věku 1-3 let). Temperament dítěte nemůžete ovlivnit- můžete to brát pouze tak jak to je. Vztek dítěte je známkou rozvoje mozku- to je ta dobrá zpráva.Vztek je následkem takových myšlenkových pochodů dítěte jako: "chci, ale nesmím" , "nechci, ale musím" , " " chci, ale nezvládnu to" - je to tedy něco, co dítěti samo o sobě způsobuje velkou frustraci. Dítě začíná chápat svoji osobnost , nedokáže však dost dobře vyjádřit, co chce. Zatím umí vidět svět jen ze svého úhlu pohledu. Je to pro dítě velmi obtížné a frustraci potřebuje ze sebe dostat- tak se vzteká. A co s tím vším můžete dělat vy rodiče? Jak to udělat , abyste dítěti dali, co potřebuje a přitom dali jasně najevo, že se vám jeho počínání nelíbí? Předně je tohle všechno zkouškou vašich nervů- není vůbec jednoduché ani pro vás. Moc vás chválím, že jste dotaz napsala, protože je vidět, že patříte k rodičům, kterým jde nejen o dítě , ale i o vás samotné. Velmi důležité při záchvatu vzteku dítěte je být dítěti příkladem. Je to docela těžké, ale budete-li mít dostatek trpělivosti , dostane se vám odměny v podobě toho, že budete pro dítě velkou jistotou a bude vám plně důvěřovat. Takže: hodně vám pomůže, když si vztek dítěte nebudete brát osobně, zachováte klid a nebudete reagovat podrážděně a vztekle (tedy ne tak jak reaguje dítě).Vím, že se to lehce píše, hůře plní. Ale myslete na to, že vztek není namířený proti vám. potom se vám možná lépe podaří zůstat v klidu v blízkosti dítěte. Mluvit na něj přátelským a klidným tónem- můžete dítěti klidně říct např. " vidím, že se hodně zlobíš, máš to těžké. Můžu ti teď nějak pomoct? "Pokud se dítě neuklidní a pokračuje dál vztekáním, je to situace, kdy už vám mnoho trpělivosti nezbývá. Než abyste ale začali naskakovat na jeho "hru" (začít se taky vztekat) je dobré přerušení situace. Je potřeba, abyste se chránili a nedopustili, aby se vztek dítěte přenesl na vás. Jděte do jiné části pokoje a nadále nevěnujte dítěti pozornost. Tedy- pozorujte ho, ale tak , aby si toho dítě nevšimlo. Sami se pokuste chovat tak jakoby tam dítě nebylo- jen po očku sledujte, aby si neublížilo. Když za vámi dítě přijde a věší se na vás, pokuste se o odstup- odejít z místnosti, ale tak ať dítě má možnost kdykoliv za vámi přijít . Můžete k tomu dítěti říct " vůbec neslyším, co říkáš, vůbec ti nerozumím, když tak křičíš. Až se uklidníš,zase se vrátím". Pokud dítě křičí delší dobu, vracejte se k němu asi tak co dvě minuty a zeptejte se ho " můžu ti nějak pomoct?" pokud dítě křičí dál, zase odejděte. Jestliže dítě natahuje s pláčem ručičku směrem k vám, zůstaňte u něj a konejšete ho. Když se dítě uklidní je důležité "akci" ukončit. Vezměte dítě do náruče a řekněte mu např. " teď už je všechno v pořádku, jsem moc ráda. " Neměli byste podléhat vůli dítěte, když se začne vztekat. Měli byste mu však dát jasně najevo, že ho máte rádi, i když se vzteká. Nebude však plnit jeho přání. Pro vás jako rodiče je dobré uvědomit si, že záchvaty vzteku k tomuto období patří, není to vaše selhání- dítě prostě křičí, protože musí jít ven jeho frustrace. Zůstaňte pevní, pokud možno klidní a záchvat vzteku vydržte. Já vím, že všechno, co jsem napsala, je velmi obtížné. Když si však uvědomíte, že vašim klidem a trpělivostí dáte základ pro to, aby později umělo zacházet se stresem a neúspěchy, jistě to bude stát za to, abyste se tomuto naučili. I když to není snadné. S dítětem si v době klidu můžete vyprávět různé příběhy- jeden takový je v útlé knížce Catherine Dolto Hněv...a co s ním? A ještě jedna věc- pokud je dítě fixované na vás jako maminku a vztahuje se k vám- klidně ho pochovejte, ale řekněte mu, že dál se mu budete věnovat, až mu budete rozumět, až se uklidní. pokud by nic z toho nepomohlo, zkuste vyhledat dětského psychologa a poradit se s ním. Mějte na paměti, že vy i vaše dítě jste normální a to, co se děje je známkou rozvoje dítěte. Není to vůbec o tom, že byste selhali vy jako rodiče, není to ani selhání dítěte. Vaše dítě je "jen" více temperamentní a neví si s tím rady. Přeji vám hodně trpělivosti a sil.

Mgr. Miroslava Hruboňová
Mgr. Miroslava Hruboňová

Specializace: Psychologie
Pracoviště: Psychologické poradenství Mgr. Miroslava Hruboňová

 
Líbí se vám odpověď?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: