Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

MUDr. Radovan Fiala

MUDr. Radovan Fiala

Specializace: Cévní chirurgie

 

Životní motto:

Nezkusíš, nevíš...

 

Pracovní zkušenosti

9/2004 – dosud: Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol Praha, vedoucí lékař cévního oddělení

1/2018 – dosud: Městská nemocnice Městec Králové, ambulance cévní chirurgie

1/2006 – dosud: Transplantační centrum FN Motol, zpracování chlopenních homograftů, multiorgánové odběry, transplantace ledvin u dětí

1/2006 – dosud: Dětské kardiocentrum FN Motol, dětská cévní ambulance

9/2014 – dosud: 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, odborný asistent

2/2015 – 10/2017: Oblastní nemocnice Kladno, cévní chirurg

 

Vzdělání

2012: Atestace v oboru cévní chirurgie

2008: Společný základ chirurgických oborů

2004: Promoce na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze 

 

Vědecko-výzkumná činnost

od 2010: 2. LF UK, postgraduální studium, obor experimentální chirurgie

 

Členství v odborných společnostech

Česká společnost kardiovaskulární chirurgie ČLS JEP

Společnost pro orgánové transplantace ČLS JEP

Česká transplantační společnost

 

Proč jsem se stal lékařem?

Chtěl jsem být lékařem už od základní školy. V nejbližší rodině sice vyloženě lékařskou tradici nemáme, ale moje maminka původně pracovala jako zdravotní sestra. Když chodila z nočních služeb, voněla nemocnicí. Ta vůně mi byla známá a blízká. Už tam jsou možná ty prazáklady, které mě na medicínu nasměrovaly. Vždycky jsem se chtěl věnovat chirurgii.

 

Kdy mám největší radost ze své práce?

Vždycky když má smysl. Pokud to situace umožňuje, snažím se, aby pacienti nejen rozuměli tomu, co se bude dít, ale podíleli se i na rozhodování. Aby byli partnery při volbě způsobu nebo postupu léčby. U nás to stále ještě není obvyklé, a tak někteří nemocní pořád ještě raději řeknou, že tomu nerozumí a nechají rozhodnutí plně na lékaři. Je stále víc pacientů, kteří si uvědomují odpovědnost za své zdraví, chtějí znát podrobnosti, chtějí se na léčbě spolupodílet a být těmi partnery. Když taková léčba nebo zákrok dobře dopadnou, mohou mít dobrý pocit oba - lékař i pacient. Medicína přináší i okamžiky, kdy není jednoduché ustát očekávané nároky. Jsou situace, které člověka vyčerpají. Věřit, že to dobře dopadne, je v tu chvíli ale zásadní. Protože já svou práci samozřejmě dělám proto, aby to dobře dopadalo. To jsou přesně ty okamžiky, které mě nabíjejí.