Klinefelterův syndrom
Váš dotaz: Je mi 35 let. Před lety jsem navštívil endokrinologa. Domníval jsem se, že mám Klinefelterův syndrom - často si mě kvůli postavě a téměř bezvousé tváři pletli s holkou. Vyšeření nic takového nepotvrdilo a testosteron byl prý vysoký. Další věcí je, že vypadám velmi mladě- od puberty v podstatě stále stejně. Mám mastnou plet. Taky mám často potíže s hlasem. Někdy je zvučný, plný, jindy při pocitu jakéhosi sevření v hrudi slabý bezbarvý. Dlouhodobě na tom psychisky z uvedených důvodů nejsem dobře. Nevím do jaké míry spolu vše souvisí a čím je to způsobeno a proto by mě zajímal Váš názor. Děkuji.
Odpověď odborníka: Protože neposíláte fotku, nemohu posoudit, jestli je Vaše mínění pouze subjektivního charakteru (máte pocit, že vypadáte "divně", ale není tomu tak), nebo jestli je to objektivní... Nicméně by bylo dobré pro ty potíže s hlasem zkusit navštívit endokrinologii a nechat si vyšetřit štítnou žlázu. Pokud ta bude v pořádku, můžete potíže řešit několika způsoby - nejprve bych zkusila kožní - aby s Vámi vyřešil mastnou pleť, poté psychologa - abyste probrali do detailů vaše rozpoložení a co Vás konkrétně trápí a co Vám vadí, co by se dalo změnit a jak, pak jako poslední může nastoupit eventuálně plastická chirurgie....
Dobrý den, děkuji za odpověd. Chtěl jsem jen zjistit souvislosti. To, že jsem divný (prý hříčka přírody) mi rodina i okolí dávalo najevo již od puberty. To není suběktivní pocit, ale realita. Jsem hubený, štíhlý v pase a široký v bocích. Mám takovou kostru. Snažím se leta cvičit, abych nabral trochu svalové hmoty v horní části těla. Chápu ale, že jsou věci, které bohužel nezměním a se kterými je třeba se nějak vyrovnat...S čím se ale smířit neumím a co nedokážu pochopit, je v prvním dotazu zminovaný mladický vzhled. V 35 vypanám na 17 (ano suběktivní) Osmnáct let se každý den dívám v zrcadle na tu stejnou chlapeckou tvář. Svým vrstevníkům bych mohl dělat syna. To je taky realita, která je mi často připomínána a na kterou skoro denně narážím. Cizí lidé mi často tykají a jako k "cucákovi" se taky chovají. Říkam si, že přeci nemůžu vypadat v 50, 60 stále jako kluk....Cítím se sociálně diskvalifikovaný a mezi lidi se snažím chodit co nejméně. V souvislosti s "nestárnutím" se chci proto zeptat: Jsou známy, popsány podobné případy? Čím to může být způsobené? Děkuji.
Milý pane Romane, jsem přesvědčená, že máte mnoho lidských kvalit, které daleko přesahují...
