Akutní a chronická žloutenka - čím se liší?
Akutní zánět jater
Akutní zánět jater bývá většinou způsoben virem hepatitidy A (HAV). Označuje se také často i jako tzv. "nemoc špinavých rukou", protože člověk se nejčastěji nakazí prostřednictvím neumytých rukou.
Hygiena jako prevence
Nákaza je velice častá v zemích s horší hygienou nebo v dětských kolektivech. Původcem virové hepatitidy A je virus z čeledi Picornaviridae. Po nákaze trvá zhruba 15–30 dní, než se projeví typické příznaky nemoci.
Mezi příznaky akutního zánětu jater patří především:
- únava,
- malátnost,
- zažívací obtíže,
- tlak pod pravým žeberním obloukem,
- také příznaky připomínající chřipku.
Přechodně mohou tyto příznaky zmizet, ale později se opět stupňují. Dále se toto onemocnění může projevit tmavší močí, světlejší stolicí a u některých forem i žloutenkou (žlutým zbarvením pokožky a sklivce v oku). S rozvojem žloutenky se pacientovi většinou uleví, celé onemocnění netrvá déle než 2–4 týdny.
Očkování proti žloutence A existuje
Akutní jaterní záněty způsobené virem HAV se léčí především podpůrnou léčbou, tzn. dietními a režimovými opatřeními. Nezbytné je vyhýbat se alkoholu a tučným jídlům. V České republice jsou pacienti většinou hospitalizováni na infekčním oddělení, onemocnění také podléhá povinnému hlášení. Proti hepatitidě typu A existuje komerční očkovací vakcína.
Chronický zánět jater
Jedním z nejčastějších původců chronického zánětu jater je virus hepatitidy C (HCV). Tento virus patří do čeledi Flaviviridae a má několik podtypů, které se dále označují číslicemi a písmeny.
I tetování může být rizikové
Člověk se nejčastěji nakazí stykem s infikovanou krví, ať již při transfuzi (všechny krevní konzervy v ČR ale podléhají přísnému testování), injekční aplikaci omamných látek, nebo při nechráněném pohlavním styku s nakaženou osobou. Rizikem nákazy je také tetování, piercing a nedodržování základních hygienických návyků v rodinách (používání zubních kartáčků, holicích potřeb atd.). Asi ve 20–30 % případů se nepodaří vypátrat zdroj nákazy. Inkubace nemoci je 15–180 dní, průměrně 60.
Chřipka, nebo žloutenka?
Příznaky virové hepatitidy C jsou většinou nespecifické, podobné chřipce. Nemocný trpí bolestmi svalů a kloubů, zvýšenou teplotou, nechutenstvím, zažívacími obtížemi. Většinou se u pacienta neprojeví zežloutnutí kůže (žloutenka).
hepatitida C je obtížně léčitelná, úplné uzdravení se povede jen asi u 15 % pacientů, většinou zánět přechází do chronicity. V akutní fázi zánětu se postupuje jako u ostatních nekomplikovaných jaterních hepatitid – nasadí se podpůrná léčba s dietním režimem a přísným zákazem alkoholu.
Žloutenku nahlaste
Stejně jako žloutenka typu A i žloutenka typu B podléhá nahlašovací povinnosti. Očkování proti VHC zatím není k dispozici, jako prevence se doporučují zvýšená hygiena a omezení styku s rizikovou krví.
Žloutenka typu C je ale velkým problémem u drogově závislých jedinců, u kterých je nutná sociální pomoc přímo v terénu.
(kam)
Zdroj: Pavel Klener et al. – Vnitřní lékařství, Galén 2006
