Bechtěrevici trpí častěji syndromem spánkové apnoe

Syndrom spánkové apnoe se při základním onemocnění bechtěrevem objevuje v porovnání se zbytkem populace častěji. Proto je pravděpodobné, že jste se s tímto termínem již setkali. Jedná se o poruchu charakterizovanou pauzami v dýchání během spánku a kromě pacientů s Bechtěrevovou nemocí se s ním setkají asi 2 % žen a 4 % mužů ve věku nad 35 let. Naopak u dětí je tato porucha relativně vzácná.

Pravidelné dýchání – základ nerušeného spánku

Apnoe jako taková je různě dlouhá časová perioda, během které je dýchání zastaveno nebo významně omezeno na méně než 25 % normálního dýchání. Zmíněný časový úsek pak vždy přesahuje 10 vteřin a tyto tzv. apnoické pauzy se typicky objevují právě ve spánku.

Během takovéto pauzy dochází ke snížení hladiny kyslíku v krvi a dýchání, takže i spánek je samozřejmě neadekvátní. Pauzy v dýchání totiž pacienta buď zcela probudí, nebo je jeho spánek více povrchní. A důsledky, které z tohoto procesu vyplývají, nemusí být zcela zanedbatelné. Typicky mluvíme o únavě, ospalosti během dne, nebo naopak nespavosti během noci nebo vysokém krevním tlaku.

Předejděte komplikacím

Pokud vás trápí některé z výše uvedených příznaků, nebojte se kontaktovat svého lékaře. Problémem neléčeného syndromu spánkové apnoe může totiž být také infarkt nebo srdeční selhání.

Vyšetření nebolí

Apnoické pauzy lékaři měří během spánku, nejlépe během všech jeho fází. Minimální doba měření je 2 hodiny a tíži poruchy určuje množství apnoických pauz během jedné hodiny, tzv. index apnoe. Pokud je tato hodnota vyšší než pět, považujeme ji za patologickou. Mezi parametry sledované ve spánkové laboratoři patří nasycení krve kyslíkem, srdeční frekvence, průtok vzduchu nosem, pohyby hrudníku, poloha pacienta a přítomnost chrápání.

Léčba musí být komplexní

Ideální je začít režimovými opatřeními – snížením váhy, úpravou životosprávy a správnou spánkovou hygienou, nekouřením, vynecháním večerní konzumace alkoholu, hypnotik, sedativ či myorelaxancií. Možná je samozřejmě i léčba farmakologická, která ale ve většině případů nebývá úspěšná.

Proto lékař často raději předepíše ventilátor neboli CPAP, aby se zlepšilo dýchání a obnovil se nerušený spánek. Z chirurgických možností se jedná o výkony zlepšující nosní průchodnost, jako je například plastika nosní přepážky, odstranění nosních polypů, někdy i odstranění krčních mandlí. Asi nejčastěji se pak v dnešní době provádí plastika patra pomocí laseru, jejíž úspěšnost je asi 50–60 %.

(pes)

Zdroj:

• www.spondylitis.org