Bércové vředy aneb Když se léčba křečových žil nedaří

Možná jste to už někdy sami viděli: hnisavé místo na kůži nohy, lépe řečeno v místě bérce – bércový vřed. A dost možná, že i cítili. Bércový vřed totiž, pokud se dobře neošetřuje, velmi nepříjemně zapáchá. Navíc může být velmi nebezpečný pro zdraví postiženého člověka. I proto je dobré dbát na včasnou prevenci, popřípadě léčbu.

Léčbu bércového vředu by měl vždy řídit lékař
Léčbu bércového vředu by měl vždy řídit lékař

Bércový vřed je porucha struktury a funkce kůže. Nejohroženější skupinou jsou kromě lidí bez domova (často dlouho stojící nebo chodící bez možnosti pravidelné úlevy končetinám) především starší ženy, které ve svém zaměstnání dlouho stojí. Třeba prodavačky. Příčiny vzniku bércových vředů mohou být sice různé, ale 75 % jich vzniká ze žilních příčin. A žilní problémy opět mívají lidé, kteří svým nohám nemohou pravidelně ulevit od dlouhého stání.

Fialová skvrna může ohlašovat vřed

Vřed se zprvu hlásí velmi nenápadně. Zpočátku se v místě budoucího vředu objevuje nafialovělá kůže. Ta může zase mizet. Později je ale trvalá. A za další dobu dojde k porušení povrchu kůže. Do této fáze není radno své bérce vůbec dostat. Lidé si pak s vředy opravdu „užijí“. Samotné hojení totiž trvá velmi dlouho. Navíc vřed často propuká znovu.

Vředy nemají rády vlhko

Léčbu bércového vředu řídí lékař. Vlastní ošetření ale provádí sestra. Lékař zpravidla zasahuje jen v těžkých případech. Před léčbou samotného vředu je ale na prvním místě nalezení a ošetření vlastní příčiny vzniku vředu – odhalení a následně zlepšení žilní nedostatečnosti.

 

Lokální léčba, tedy samotné ošetřování vředu, se vždy podřizuje aktuálnímu stavu a fázi hojení. Kromě místního ošetřování terapie zahrnuje i péči o celého člověka.

Jednotlivé fáze hojení bércového vředu:

  • čisticí – odstranění odumřelých hmot,
  • granulační – tento pojem označuje tvorbu zárodků nových cév,
  • epitelizační – po proběhnuté předchozí fázi je předpoklad k tomu, aby se kůže nad ránou „zatáhla“.

Při hojení je nutné vřed udržovat ve vlhkém prostředí. To je důležité zejména pro proběhnutí prvních dvou fází hojení (čisticí a granulační). Zpočátku se tedy na ránu přikládají zvlhčující gely. Ty umožňují odloučení odumřelé tkáně. Použít se dají i přípravky na bázi pěny nebo textilu, které díky antiseptickým účinkům umožňují redukovat infekci rány. Ve vhodných případech lze přistoupit k chirurgii – umístění kožních transplantátů nebo vypěstovaných kožních buněk.

Léčba jinými prostředky zahrnuje tzv. kompresi (stažení) končetiny – podobně jako u léčby křečových žil. Rozdíl je ale v tom, že u vzniklého bércového vředu je vhodnější používat obinadla, nikoli kompresní punčochy. Efektivní je také použití biostimulační lampy. Další součástí léčby je také pravidelný pohyb. I zde totiž platí pravidlo, že lékař může pomoci hodně, pacient pro své uzdravení ale také musí něco udělat.

(ian)

Zdroj: www.cslr.cz/download/bercovy-vred-standard-cslr.pdf

Líbí se vám článek?
+10 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x