Braní drog zvyšuje riziko přenosu infekčních chorob

Nitrožilní aplikace návykových látek je jedním z nejrizikovějších způsobů jejich užívání. Nejen že živitele ohrožuje například tvorbou modřin a žilních trombóz, ale také poměrně vysokým rizikem přenosu infekčních chorob.

AIDS a ti druzí

Nejčastěji se při rizicích infekcí u narkomanů, kteří si drogy aplikují do žíly, hovoří o nákaze virem HIV. Tento virus se přenáší jednak touto cestou a jednak je možné se nakazit například při pohlavním styku nebo při transfuzi krve.
Dalším z možných rizik nákazy je nákaza hepatitida typu C a B. Žloutenka typu B má poněkud příznivější průběh a lepší naději na definitivní uzdravení. Kolem 95 procent nakažených se infekce zbaví a získá celoživotní imunitu. Naproti tomu chronická infekce zvyšuje riziko cirhózy a rakoviny jater.
U žloutenky typu C už tak příznivá naděje není. Až u 90 procent nakažených se jedná o chronickou infekci. Během 20 let se u třetiny pacientů vyvíjí cirhóza. Každý dvacátý z nich má rakovinu jater.

Nebezpečí pro srdce

V poslední době se u nitrožilních narkomanů stále více objevuje například endokarditida. Jedná se o zánět vnitřní části srdeční stěny. Na ní, a také na srdeční chlopně, se s oblibou usazují různé bakterie, zejména kožní formy stafylokoků, streptokoky, enterokoky, ale i viry nebo houby. Ty někdy patří mezi běžnou mikroflóru lidského těla, do krve se dostanou přes špatně očištěné místo vpichu a kvůli špinavé jehle. Mezi projevy patří zvýšená teplota, zimnice, malátnost a únava. K projevům endokarditidy patří i některé kožní změny. Na očních spojivkách a kůži na krku si můžete všimnout známek drobného krvácení do kůže. Krvácení do nehtových lůžek připomíná třísky vražené pod nehty. Zhruba u každého čtvrtého nemocného se objevují i tzv. Oslerovy uzlíky. Jsou to malé měkké hrbolky na bříškách prstů a na nohou.

Výskyt infekční endokarditidy je spojen zejména s nesprávným užíváním substituční terapie. Místo aby tabletky polykali, rozpouští si je narkomani ve studené vodě a tuto směs si bez zahřátí aplikují. Tím nedojde k usmrcení bakterií a ty se dostanou do organismu.

Jak se nákazám bránit

Nejlepší prevencí nákaz je samozřejmě vůbec drogy neužívat, popřípadě jejich injekční aplikaci vyměnit za užívání perorální, tedy polykání tabletek. Toho se využívá například i u tzv. substituční terapie. Ta se používá jako lék při odvykání závislosti na opiátech. Čistá stříkačka snižuje riziko infekce

Alespoň snížit riziko nákaz je možné při pravidelném měnění injekčních stříkaček a jehel. Narkoman by také měl mít pouze svoje "nádobíčko" a neměl by si od nikoho například jehly půjčovat. Při půjčování jehel se totiž může stát, že jeden nakažený narkoman dokáže rozšířit nákazu mezi ostatní. 

Samozřejmostí by také měla být dezinfekce kůže před vpichem. Je jasné, že speciální dezinfekční prostředky si bude narkoman asi pořizovat těžko, přesto lze doporučit alespoň koncentrovaný alkohol. Ten by měl ale pocházet z čisté lahve, ne z už otevřené, protože i ve slinách a dutině ústní se vyskytuje velké množství mikrobů.
Narkoman by si též měl drogu před aplikací pořádně "upravit". To je běžné například u aplikace heroinu, že se prášek rozpustí a poté se takto "vyčištěná" a bakterií zbavená tekutina vstříkne do žíly.

Přesto ale stále nejlepší prevencí zůstává výše uvedené zbavení se drogové závislosti, popřípadě pravidelná výměna injekčních stříkaček.

(kam)

Zdroj:
www.virology-online.com
www.os-prostor.cz