Budu lepší milenka, když poznám více mužů?

Sex s více muži nás klidně může, ale naopak vůbec nemusí v této kategorii kvalifikovat. 

Kolik jste měli milenců?Například muži, kteří rádi své partnerky učí a ukazují jim nová území, z většího počtu milenců nadšeni nebudou. Ale jiní mohou být. Prostě: těžko říct.

Co však zavání problémem, je už položení si této otázky. Ptám-li se sama sebe, zda bych byla lepší milenka, kdybych měla více partnerů, vlastně tím říkám, že si až tak moc nevěřím, že jsem plná sebepochybností a – srovnávám se.

A v momentě, kdy se začneme srovnávat s nějakou pomyslnou normou, naše sebevědomí jde dříve či později k bodu mrazu a nastoupí nejistota, pochyby, úzkost…

Stav, ve kterém nejsme schopné být spontánní, uvolněné, tvořivé, ale jsme naopak sevřené, s vyjukaným pohledem. Což možná některý muž ocení, ale my si milování nejspíš moc neužijeme. A není to náhodou otázka, kterou bychom si mohly klást místo té o lepší milence? Co tak se sama sebe ptát:

• A co by se mi líbilo?
• Jak by se mi to líbilo?
• Co potřebuju?
• Na co mám chuť?

Když přestaneme řešit, jak u sexu vypadáme, ale začneme se zabývat tím, jak ho prožíváme, možná budeme překvapeny, že kategorie „správná milenka“ v záplavě příjemných zážitků jednoduše ztratí svůj význam.

Počet milenců: Přiznat nebo zatloukat?

Dost často taky slýchávám otázku, jestli klientka má či nemá říct současnému příteli pravdu o všech svých milencích. Nemá náhodou ubrat? Přidat? Nebo raději úplně mlčet?
Odpovídám většinou následovně: Nahraďte slovíčko „mám“ slůvkem „chci“, a odpověď pro vás najedou bude jednoznačná. Opět, neexistuje žádné správně, jak se ve vztahu máme chovat, co máme říkat či na co se máme ptát.

Prostě cítíme to tak, že to říct chceme, nebo to říct nechceme? Připadá nám to jako dobrý nápad, nebo ne? Chceme si nést důsledky, které z položené či nepoložené otázky budou plynout, nebo si je nést nechceme? Takže zajímají mě jeho předešlé partnerky nebo nezajímají? Jakmile ke svému rozhodnutí použijete nějaké „mám“, řídíte se vlastně nějakou vnější normou, nějakým obecným „správně“. Ale jak můžete vědět, že tohle „správně“ bude funkční zrovna pro vás?

Mgr. Katarína Fillasová