Cílená léčba: průlom v terapii střevních zánětů

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida představují chronická onemocnění střev, která nemocnému svými příznaky značně znepříjemňují život. Podobně jako v případě některých revmatologických nebo kožních zánětlivých chorob také v léčbě střevních zánětů znamenal objev biologické léčby přímo revoluci.

Čím je léčba cílenější, tím menší je nebezpečí nežádoucích účinků
Čím je léčba cílenější, tím menší je nebezpečí nežádoucích účinků

Léčit s větší přesností

Základem terapie Crohnovy choroby i ulcerózní kolitidy je zpomalení nebo v  lepším případě úplné zastavení probíhajícího zánětu, a tím i zmírnění obtěžujících příznaků. Toho lze dosáhnout ovlivněním imunitního systému. Cílená terapie má v porovnání s ostatními užívanými léčivy zásadní přednost, kterou naznačuje už její název. Jde o zacílení na konkrétní molekuly, které hrají v průběhu onemocnění klíčovou roli. Platí přitom, že čím je léčba cílenější, tím méně možných nežádoucích účinků souvisejících se zásahem do obranyschopnosti organismu s sebou přináší.

Pro koho je léčba vhodná

Bohužel, biologická léčba představuje finančně velmi nákladnou záležitost a její použití není i z odborného hlediska zdaleka vhodné u každého pacienta. Lékaři proto tento způsob terapie volí zejména v následujících případech:

 

Doporučené téma: Střevní záněty

Poslední článek:
Ulcerózní kolitida: nemoc několika tváří. Znáte je opravdu všechny?
Ulcerózní kolitida patří mezi tzv. nespecifické střevní záněty. Rozsah postižení střeva a závažnost neboli tíže...  zobrazit téma

  • selhání nebo netolerance běžně užívaných léků (kortikosteroidů a imunosupresiv),
  • vysoká aktivita onemocnění,
  • velké riziko nepříznivého vývoje nemoci,
  • nemožnost vysazení dlouhodobě užívaných kortikosteroidů s nebezpečím závažných následků, jako je například rozvoj osteoporózy, šedého zákalu nebo cukrovky.

Kdy se naopak použít nesmí

Podle provedených výzkumů je v některých případech možné cílenou terapii využít také v léčbě střevních zánětů u dětí od 6 let a těhotných žen. Naopak zcela nevhodná je biologická léčba u následujících stavů:

  • předchozí alergická reakce po aplikaci léčiva,
  • probíhající infekce,
  • náhlá příhoda břišní,
  • srdeční nedostatečnost,
  • zhoubné onemocnění v průběhu posledních pěti let,
  • demyelinizační onemocnění (zejména roztroušená skleróza).

Následkem užívaní cílené terapie jsou nemocní přece jen náchylnější k nejrůznějším infekcím. Proto je nutné pečlivé vyšetření před zahájením i v průběhu zmíněné léčby.

(veri)

Zdroj: zdravi.e15.cz

Autor článku:

MUDr. Veronika Richterová

Specializace: psychiatrie

Autorka působí jako psychiatr.

Líbí se vám článek?
+11 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: