Cílené odvykání kouření je úspěšnější než to náhodné

Každému, co jeho jest, nejlépe s konkrétní a odborně vedenou pomocí. Tak by se dal shrnout výsledek psychologického výzkumu publikovaného v časopise Journal of Consulting and Clinical Psychology, který měl za cíl zmapovat některé psychologické způsoby odvykání kouření.

Kdy kdo přestane

V první řadě vědci potvrdili, že zmatečné či bezcílné odvykání kouření málokdy vede k úspěchu. Dále se ukázalo, že lidé se stejným psychiatrickým onemocněním (psychologové primárně zkoumali dobře sledovatelné skupiny kuřáků, mezi něž psychiatričtí pacienti nepochybně patří) přestávají kouřit zhruba ve stejnou dobu a v závislosti na své diagnóze. Například úzkostní pacienti se stávají nekuřáky šest měsíců po léčbě méně často než lidé bez psychických problémů.

Stop kouření a psychoterapie

Že má smysl cílené odvykání, ukázaly výsledky tzv. kognitivně-behaviorální psychoterapie, kterou vědci použili u 154 afroamerických kuřáků jako pomoc při odvykání. V rámci této psychologické terapeutické techniky se zúčastnění například učili strategie, jak předcházet opětovnému kouření a jak vydržet být nekuřákem. Jako srovnání byla u jiné skupiny "odvykačů" prováděna medicínská osvěta ohledně nežádoucích dopadů kouření na zdraví, jako je poškození srdce či rakovina plic. Výsledek? Účastníci kognitivně-behaviorální terapie byli v ukončení kouření dvakrát úspěšnější.

Odvykání kouření a děti v domácnosti

Studiu neušel ani vztah odvykání kouření a domácích poměrů. V latinskoamerické skupině účastníků studie vědci upozornili odvykače na pasivní kouření dětí v domácnosti kuřáků, které také přepočítávali na počet vykouřených cigaret. Ve srovnání s kontrolní skupinou, u níž nebylo cíleně sledováno pasivní kouření dětí v domácnosti, přestávali rodinní příslušníci sledovaných dětí kouřit opět zhruba dvakrát častěji, zejména pokud děti trpěly astmatem nebo měly riziko, že astmatem onemocní.

(zak)

Zdroj: quitsmoking.about.com