Dítě nemusí být nutně vyšší než jeho rodiče

Přestože děti bývají obvykle vyšší než jejich rodiče, ve všech případech tomu tak rozhodně být nemusí. Naopak, nadprůměrně vysocí rodiče mají obvykle o něco nižší děti, než jsou oni sami.

Jak výška dětí a rodičů vstoupila do dějin statistiky

Sir Francis Galton, vědec a renesanční osobnost působící ve druhé polovině devatenáctého století, si jako první povšiml zajímavého jevu: zatímco synové menších otců jsou v průměru o jeden palec vyšší než jejich otcové, synové dlouhánů měří průměrně o jeden palec méně než jejich otcové. Tento poznatek a především jeho statistické zpracování dal dokonce vznik dodneška ve statistice velmi běžně užívanému pojmu. Galton totiž závislost výšky dětí na výšce rodičů označil jako "regression to mediocrity" neboli "návrat k prostřednosti". Od té doby se statistická metoda studující závislost jedné proměnné na druhé jmenuje "regresní analýza".

Přerostou mě moje děti?
Přerostou mě moje děti?

Výšku dítěte neovlivňuje pouze genetika

Výška postavy se z velké části dědí, avšak nemusí to platit vždy, stejně tak jako neplatí, že dítě musí být vždy vyšší než jeho rodiče. Například v rodinách s více dětmi mohou být značné rozdíly i ve výšce postavy mezi jednotlivými dětmi, přestože všechny mají stejné oba rodiče. Genetika prostě není tak jednoduchá, aby nám umožnila odvozovat prosté a stoprocentně platné poučky.

Jakkoli jsme si zvykli považovat výšku postavy za "věc přírody", kterou může člověk svou vůlí jen těžko ovlivnit, vědci přišli na to, že i sociální prostředí nám může přidávat či ubírat centimetry. Odborníci z univerzity v Bristolu provedli před pár lety studii, ve které ukázali, že děti vzdělanějších rodičů s lepším sociálním postavením jsou v průměru vyšší než jejich vrstevníci z méně privilegovaných kruhů. Přesněji řečeno, průměrné dítě matky s vysokoškolským diplomem bylo o 1,5 cm vyšší a zároveň také o 1 kg lehčí než průměrné dítě matky bez univerzitního vzdělání.

Výšku postavy tedy kromě dědičnosti mohou ovlivňovat také následující parametry:

  • průběh těhotenství a porodu,
  • případná onemocnění a jejich léčba (například děti s neléčenou celiakií mívají často poruchy růstu),
  • výživa,
  • psychosociální faktory,
  • hladiny některých hormonů.

(vek)

Zdroje:
www.scc.ms.unimelb.edu.au
www.dailymail.co.uk

Líbí se vám článek?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
 
 
Játra v ohrožení: jak poznat problém
Články: Játra v ohrožení: jak poznat problém
Játra jsou životně důležitý...
Hormonální antikoncepce jako 100% ochrana před početím? NIKDY!
Meningokokový zánět mozkových blan
Články: Meningokokový zánět mozkových blan
Hnisavý zánět mozkových...
Pěšky nebo na kole - Tipy na výlety
Jak probíhá umělé oplodnění: IVF krok za krokem
Články: Jak probíhá umělé oplodnění: IVF krok za krokem
Neúspěšné snahy o přirozené...
Kvasinková infekce pochvy
Články: Kvasinková infekce pochvy
Kvasinková infekce pochvy...
7 800 Tipů kam na výlet z celé ČR
Turistikou ke zdraví s Turistika.cz
Naposledy čtené: