Globální oteplování produkuje další alergiky

S ohříváním naší planety nesouvisí pouze tání ledovců a jiné ekologické katastrofy, ale má významný vliv i na naše zdraví. Tím, že se stále prodlužuje pylová sezóna a v ovzduší stoupá produkce skleníkových plynů, dochází také k intenzivnější produkci pylových zrn, která mohou být i více alergizující než doposud, jak ukazuje nejnovější výzkum. Alergikem se pak stává čím dál větší procento populace.

Senná rýma nebo alergický zánět spojivek útočí již v "zimě"

Jaro začíná každým rokem o kus dříve. Když se po pohádkové zimě výrazně oteplí, příroda to chápe jako signál, aby se probudila ze zimního spánku, aniž by respektovala náš kalendář. Lidé pak mají alergické obtíže již od února, kdy jsou hlavními alergeny pyly stromů – lísky, olše, javoru a jilmu. Zatímco na jaře dominují pyly břízy, habru, jasanu a cypřiše, v létě jsou největším nepřítelem alergiků pyly trav a obilí. Zákeřné jsou samozřejmě i pampelišky, sedmikrásky a jiné byliny.

Alergeny se stávají ještě silnějšími

Zajímavou představitelkou podzimní pylové alergie je rostlina ambrózie. Tento plevel roste od srpna až do října, alergici mají tedy po celý rok téměř „vystaráno“. Ambrózie však posloužila vědcům i k výzkumným účelům. Obsah oxidu uhličitého a jiných plynů v atmosféře narůstá tak, že se v příštích 30 až 60 letech zdvojnásobí. Odborníky zajímalo, jaký to bude mít dopad na vegetační období a tvorbu pylu, proto vysadili semena ambrózie v různých pro ni netypických obdobích, například časně z jara, aby tak dosáhli různě dlouhých vegetačních období. Ambrózie rostla v takto zatím uměle navozených klimatických podmínkách a vytvářela až o 55 % pylu více než v dnešním klimatu! Lze tedy odhadnout, co můžeme v několika příštích desetiletích očekávat.

Globální oteplování sice pokryje zelení naši planetu, alergiky však moc nepotěší. Všechna tato fakta nasvědčují, že alergických onemocnění a intenzity jejich průběhu bude nadále přibývat. Pylová zrna se navíc snadno obalují prachem, který se stává další alergizující složkou ovzduší.

(pum)

Zdroj:
magazin.ceskenoviny.cz
www.pel.sk
Klener P.: Vnitřní lékařství, Galén 2006, Praha