Infarkt myokardu

Infarkt myokardu je odumření části srdečního svalu. Vzniká jako následek přerušení přívodu krve vyživující Vaše srdce. Typicky se projevuje bolestí na hrudi, úzkostí a pocením.
Při podezření na infarkt se provede EKG vyšetření
Při podezření na infarkt se provede EKG vyšetření

Co jste možná netušili...

Infarkt byl ještě na počátku 20. století vzácnou záležitostí. Každý případ považovali lékaři skoro za raritu. Situace se postupně měnila. V roce 1912 popsal americký lékař James Herrick následky uzávěru tepen vyživujících srdce. Kromě náhlé smrti a anginy pectoris tehdy poprvé zmínil i příznaky srdečního infarktu. O několik let později popsal Američan Harold Pardee charakteristický EKG záznam provázející akutní infarkt.

Infarkt myokardu se krátce po 2. světové válce stal nejčastější příčinou smrti dospělých pacientů. Začal vzrůstat zájem o onemocnění a jeho příčiny. V roce 1960 byly publikovány výsledky tzv. Framinghamské studie. Ta pojmenovala hlavní rizikové faktory pro vznik onemocnění srdečních věnčitých (koronárních) tepen. Určitou reklamu bádání přinesl a zájem veřejnosti upoutal fakt, že srdeční infarkt postihl v polovině 50. let i tehdejšího amerického prezidenta Eisenhowera.

Jak vzniká...

Srdeční sval ve Vašem těle tepe průměrně 70krát za minutu, bez přestávky celý život. Přitom spotřebovává množství kyslíku a energie. Jeho výživu i odvod odpadních látek obstarávají věnčité (koronární) tepny. V případě onemocnění koronárních tepen dochází k jejich ucpávání a omezení přítoku krve do srdečního svalu. Podle místa uzávěru koronárních tepen jsou různě rozsáhlé oblasti srdce náhle bez výživy (trpí ischémií). V případě, že se nepodaří přítok krve rychle obnovit, mohou svalové buňky z nedostatku kyslíku a výživných látek a škodlivým působením svých zplodin zahynout. Vzniká místo s odumřelými buňkami (nekróza), rozvíjí se infarkt myokardu.

Hlavní příčinou infarktu tedy je postižení koronárních tepen. Nejčastěji jsou tyto tepny změněny kornatěním (aterosklerózou). Postupně dochází ke zužování jejich průsvitu. až se zcela uzavřou. Jindy může uzávěr tepny a následný infarkt způsobit náhlé prasknutí tukového plátu. Je to ještě trochu složitější. Zdá se, že infarkt vzniká i při na první pohled zdravých tepnách. K jejich uzávěru stačí náhlé křečovité stažení (spasmus). Může jít i o kombinaci aterosklerózy a spasmu.

Jak se projevuje...

Známým projevem, při kterém na infarkt pomyslí snad každý, je bolest na hrudi. I ta má své zvláštnosti. Nemocní ji popisují jako pálení nebo tlak za středu částí hrudní kosti. Bolest může vyzařovat do krku, mezi lopatky nebo do ruky. Provází ji strach ze smrti, pocení a nevolnost nebo zvracení. Je to nejvyšší čas volat záchrannou službu.

Takové projevy jsou pro srdeční infarkt typické. Vedle nich se ale může projevit celá řada dalších příznaků, které Vás snadno zmatou. Není neobvyklé, když si nemocný s těžkým infarktem stěžuje jen na „malou slabost“ a dokáže se sám dopravit do nemocnice (nejlépe na kole). Jindy můžete bolesti při infarktu zaměnit za obyčejné pálení žáhy nebo obtíže „od páteře“.

Většina infarktů probíhá několik hodin. Může přitom začít jen lehkou nevolností nebo závratí. Pro účinnou léčbu je nejdůležitější včasný záchyt nemoci. Při podezření na infarkt byste proto neměli na nic čekat a ihned kontaktovat lékaře!

 

Jak se potvrdí...

Typicky probíhající infarkt může lékař poznat téměř na první pohled. Má před sebou bledého pacienta zalitého studeným potem, Rychle dýchá a drží se za hrudník. I takový stav může mít řadu jiných příčin. Jedním z prvních vyšetření , které Vás při podezření na infarkt myokardu v nemocnici potkají proto bude EKG. Akutně probíhající infarkt se obvykle projeví charakteristickou Pardeeho vlnou a dalšími odchylkami v elektrické aktivitě srdce.

Dalším spolehlivým vyšetřením je krevní rozbor. Odhalí přítomnost zvláštních enzymů, které se vyplavují do krve při poškození srdečních svalových buněk. Jejich množství vypovídá i o rozsahu poškození Vašeho srdce.

K diagnóze infarktu se používají i zobrazovací metody jako rentgen hrudníku a ultrazvuk srdce.

Jak se léčí...

Akutní infarkt myokardu je život ohrožující stav, který je nutné bezodkladně léčit. Nejdůležitější je rychlý transport nemocného na specializované nemocniční oddělení. Ještě před příjezdem rychlé záchranné služby můžete v rámci první pomoci podat nemocnému tabletu obyčejného aspirinu. V některých případech se Vám i tak jednoduchým zákrokem podaří zbavit se kritické krevní sraženiny a zachránit nemocnému život.

V nemocnici je hlavní snahou lékařů rychle zprůchodnit ucpané cévy. V minulosti se k tomu používaly hlavně léky rozpouštějící krevní sraženiny. Dnes je již nejčastějším způsobem léčby roztažení ucpaného úseku cévy balónkem. Ten se až k postiženému místu dostane pomocí katétru zavedeného do cév z malého vpichu v třísle.

V případě, že katetrizační léčba nestačí, je možné provést urgentní chirurgický zákrok. Srdeční chirurg při něm pomocí žíly z nohy nebo tepny z hrudníku přemostí ucpaný úsek tepny - našije bypass.

Co dál...

Onemocnění srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v dospělém věku. Jejich diagnostika a léčba prošly od 50. let obrovským vývojem. Velkým přínosem byl vznik sítě koronárních jednotek - nemocničních oddělení specializujících se na léčbu srdečních chorob. I přes veškerou snahu však celá čtvrtina nemocných s infarktem myokardu umírá ještě předtím, než se dostane do nemocnice. Ani v případě, že se to včas podaří ale ještě není úplně vyhráno. Mezi život ohrožující komplikace infarktu patří mozková příhoda, srdeční selhání, nepravidelnosti srdečního rytmu nebo vznik srdeční výduti (aneurysmatu).

V případě přečkání akutního infarktu a rychlém a úspěšném zprůchodnění tepen ale existuje i reálná šance na uzdravení. Následuje rehabilitace, pravidelné sledování kardiologem a doporučení na zásadní změnu dosavadního životního stylu.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Infarkt myokardu patří mezi velké strašáky a určitě se shodneme na tom, že nejlepší by bylo se mu vyhnout. Postupy prevence vycházejí z nalezených rizikových faktorů pro rozvoj srdečních chorob. Mezi ty hlavní patří:
  • mužské pohlaví, věk nad 50 let
  • vysoký krevní tlak
  • kouření
  • nevhodné stravovací návyky, vysoký cholesterol
  • stres, sedavý způsob života

Se svými chromozomy ani počtem „křížků“ na krku nic neuděláte, ale o to ostatní se rozhodně pokusit můžete. Vysoký tlak je bez nadsázky „tichý zabiják“. O tom jak s ním účinně bojovat se poraďte se svým lékařem. Jak je to se škodlivostí kouření slýcháte ze všech stran. Věřte tomu, že varování mají svůj smysl. Přestanete-li právě teď kouřit, již za rok si můžete se zadostučinením říct, že jste několikanásobně snížili riziko infarktu. Máslo ve svém jídelníčku vyměňte za rostlinné tuky. Pravidelnou tělesnou aktivitou a vyrovnaným životním stylem prospějete nejen svému srdci.

Líbí se vám článek?
+31 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: