Jak vám tluče srdce?

Rychlost tepu, někdy označovaná také jako srdeční puls, udává, kolikrát za minutu lidské srdce uhodí nebo přesněji kolikrát se stáhne a vypudí do oběhu další dávku krve. Rychlost tepu se může u různých lidí značně lišit v závislosti na jejich fyzické kondici, ale srdeční puls se často velmi rychle mění i u stejného člověka.

Normální rychlost tepu u dospělého je 60 až 100 za minutu
Normální rychlost tepu u dospělého je 60 až 100 za minutu

Jaká je normální rychlost tepu

Pro dospělého člověka může být normální rychlost tepu jakákoli hodnota mezi 60 až 100 za minutu. Obvykle platí, že čím je člověk zdravější a v lepší fyzické kondici, tím je jeho tep pomalejší. U špičkových atletů se dokonce klidový tep může pohybovat okolo 40 úderů za minutu a například světoznámý cyklista Lance Armstrong měl normální klidový tep 32 úderů za minutu. U kojenců a malých dětí je naproti tomu normální tep vyšší. Srdce zdravého novorozence tluče rychlostí až 160 úderů za minutu a u předškolních dětí je normální klidový tep i 120 úderů za minutu.

Změřte si svůj tep

Dvě nejlepší místa na lidském těle pro měření rychlosti tepu jsou na vnitřní straně zápěstí (kde prochází vřetenní tepna) a dále na krku (v místech, kde můžeme nahmatat krční tepnu). Při měření rychlosti tepu můžete buď počítat údery během celé minuty, nebo si zkrátit počítání jen na 30 sekund a výsledek pak vynásobit dvěma.

 

Co nám prozradí rychlost tepu

I když dnes lékaři mají k dispozici mnohem sofistikovanější metody vyšetření, pořád svým pacientů měří „obyčejný“ tep. Zrychlený nebo dokonce nepravidelný tep nám totiž může napovědět mnoho o zdravotním stavu člověka.

Rychlost tepu mimo jiné ovlivňuje:

  • tělesná námaha, fyzická aktivita
  • celková kondice
  • tělesná teplota i teplota okolního prostředí
  • pozice, kterou právě zaujímáme
  • aktuální duševní stav – tep vám spolehlivě zrychlí vzrušení, zlost, strach nebo úzkost
  • některé léky také mohou ovlivňovat srdeční tep
  • rychlost tepu se zvyšuje v průběhu mnoha akutních onemocnění, například při horečce
  • některá chronická onemocnění mohou tep dlouhodobě zvyšovat, například chudokrevnost

(vek)

Zdroj: http://www.medicalnewstoday.com/articles/235710.php

Autor článku:

MUDr. Mgr. Helena Janíčková Ph.D.

Specializace: neurologie

Lékařka je vědeckým pracovníkem v oblasti neurověd. Působila ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, nyní je v rámci post-doktorandského studia v Kanadě.

Líbí se vám článek?
+137 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: