Lidové pranostiky a zdraví – pověry, nebo léty prověřená pravda?
Pranostiky a pořekadla...
Teplé oblečení, vyhřáté byty a domy, dostatečný přísun vitaminů a spánku, to všechno je v zimě nejen příjemné, ale v podstatě i nezbytné pro přežití této chladné části roku bez nemoci. Tohle už ale věděly generace před námi. Zatímco my máme k dispozici média, která na nás „chrlí“ jednu radu za druhou, lidé si dříve pomáhali různými pranostikami. Měli je na celý rok, nejinak tomu bylo i v zimě. Mnoho z nich se dochovalo dodnes. A stojí za zamyšlení:
Aby nás zima nepřekvapila
prosinec
- Po svaté Baruši střez nosu i uší! (4.12.)
- Na svatou Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše. (6.12.)
- O svaté Albíně schovej se do síně. (16.12.)
- O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru. (16.12.)
leden
- Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatně oblečené zmrzlinou odmění (celolednová pranostika).
- O svatém Fabiánu – bez topení ani ránu. (20.1.)
- Na Tři krále – zle je stále. (6.1.)
únor
- Na Hromnice (2.2.) vezmi dvě kabanice (mužské haleny z černého sukna).
- O svaté Scholastice navleč si rukavice. (10.2.)
Pranostiky na zimní období se v největší míře týkají zdraví a pak také úrody. Ze zimního počasí se dá „vyčíst“, jaké bude jaro nebo kolik bude následující rok obilí. Lidé ve městech se s největší pravděpodobností nebudou zajímat například o počasí 28. února, aby zjistili, jak bohatá bude úroda (Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda), nicméně jakákoli vyzkoušená inspirace pro zachování zdraví na škodu nebývá.
(jan)