Migranti a šíření nemocí: Jsou už důvody k obavám nebo zatím jen k větší opatrnosti?

  • Redakce uLékaře.cz
  • 22.11.2015
  • Aktualizace: 18.2.2016
  • uLékaře.cz

V současnosti je v pohybu neuvěřitelná masa osob přeskupující se z různých zemí do jiných. Jejich zdravotní minulost je prakticky nedohledatelná. Míru rizika přenosu a šíření potencionálně nebezpečných chorob je tak možné jen odhadovat. Jedním z ukazatelů může být úroveň zdravotnictví (samozřejmě před válečným konfliktem) státu, ze kterého migranti pocházejí. Například v Sýrii podle vyjádření našich odborníků fungovala lékařská péče spolu s očkováním bez problémů. Každopádně stále důležitější je v případě běženců prevence.

Největší riziko představují různé typy žloutenek nebo střevní potíže.
Největší riziko představují různé typy žloutenek nebo střevní potíže.

Nejdříve zákon, poté bílý plášť

Každý cizinec zadržený na území České republiky podstupuje vstupní zdravotní prohlídku. Ta se provádí do 72 hodin a trvá zhruba 30 minut. Lékař udělá rentgen srdce a plic, odešle k bakteriologickému vyšetření vzorek stolice a nechá dotyčného zkontrolovat též ohledně pohlavních chorob. Samozřejmě v případě podezření na možné infekční onemocnění lze vykonat další vyšetření, mimo jiné krve či moči, nebo umístit dotyčného do přísné karantény. Celkové výsledky primárních kontrol jsou obvykle k dispozici během tří až sedmi dnů. Tomuto procesu se ovšem vyhnou běženci „neobjevení“, kteří sice přes naše území jen projdou, nicméně v kontaktu se zdejším obyvatelstvem jim nic nebrání.

Kondici prověří putování

Strach z šíření nemocí vinou mohutné migrace mezi obyvateli evropských států roste. Odborníci se většinou shodují na tom, že k panice zatím není důvod. Už proto, že zdravotní stav každého poutníka velmi tvrdě prověří cesta samotná. Akutní choroby často prodělají dříve, než k nám dorazí. A pokud by byl dotyčný vážněji nemocný, mnohdy dramatické přesuny po moři a vyčerpávající pěší pochody by ho donutily cestu vzdát. Přesto existují nemoci, které jisté obavy vyvolávají…

Strašákem zůstává tuberkulóza

Největší riziko představují různé typy žloutenek nebo střevní potíže. Často zmiňovanými jsou také infekce HIV a tuberkulóza. Plošná vakcinace proti posledně jmenované nemoci u nás byla navíc roku 2010 zrušena, a tak by zde jisté komplikace nastat mohly. Tuberkulózu sice lze léčit, ovšem potíží bývá odolnost původce nemoci vůči antibiotikům. A ve státech, odkud běženci přicházejí, existují kmeny těchto původců, které jsou tzv. multirezistentní – najít tak dostatečně účinný lék může být problém. Na druhou stranu tuberkulózou se lze nakazit jen delším, tedy opakovaným kontaktem s nemocným. Běženci mohou být dále též přenašeči záškrtu nebo meningokokové meningitidy. Kvůli přerušení očkování v jejich domovských zemích se může objevit i přenosná dětská obrna.  

Pod dohledem expertů

Epidemie – to je termín, který asi vyvolává největší znepokojení. Dosud však žádný takový jev nebyl hlášen ani z těch států, kde je akumulace běženců enormní. Dobré znamení nebo jen pověstný klid před bouří? Ať už je to jakkoli, rozhodl se ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček vytvořit expertní tým, který bude naši zemi hlídat před možným šířením infekcí. Díky tomu a již nastaveným opatřením a velmi přísným standardům ochrany veřejného zdraví by se tedy Češi měli cítit bezpečně. Nezbývá než věřit, že preventivní i léčebné systémy budou fungovat tak, jak mají, a žádných „překvapení“ v podobě infekčních epidemií se nedočkáme. Nebo snad budoucnost ukáže něco jiného?

Helena Novotná

 

Názor první 

MUDr. Ivo Mifek

primář infekčního oddělení, Nemocnice s poliklinikou Havířov

Co se budoucnosti týká, předvídat ji nelze. V současné době se asi masivnějšího rozšíření infekčních chorob od běženců bát nemusíme, ale těžko říct, co nastane, až bude migrační vlna narůstat a tito lidé budou přežívat v ne dost vyhovujících hygienických a životních podmínkách. Dnes se opravdu všichni nejvíce obáváme tuberkulózy, dále pak infekčních hepatitid, HIV, parazitárních onemocnění a pohlavních chorob. I proto si myslím, že ačkoliv považuji vstupní prohlídky běženců za dostatečné, bylo by vhodné přidat k nim ještě vyšetření krve na protilátky proti infekčním hepatitidám a HIV.

 

Názor druhý

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., FRCPS

Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny

Předseda Koalice pro podporu očkování

Předseda redakční rady časopisu Očkování a cestovní medicína

Předseda International Humanity

Masivních epidemií bych se zatím neobával, lokální jsou však v jednotlivých zemích určitě možné. Jde o obrovskou masu lidí, jejichž cesta až do našeho regionu byla ještě nedávno relativně rychlá. Nepochybně se ovšem v Evropě změní epidemiologická situace ve smyslu výskytu a cirkulace mikrobiálních kmenů, které u nás běžně nebyly nebo byly již v minulosti eliminovány. A to nejen těch přenosných přímo z člověka na člověka. V teplejších měsících se už začínáme obávat i původně exotické západonilské horečky, přenášené komáry. Ta začala dobývat Evropu od jihu už před letošní uprchlickou vlnou a pohyb velkého počtu nechráněných vnímavých lidí z jihu na sever je velkým rizikovým faktorem. Jinak nejčastěji mohou migranti například ze žloutenek přenášet typ A. Inkubační doba je 14 až 50 dnů. Situaci komplikuje skutečnost, že nákaza může probíhat i netypicky, bez zežloutnutí kůže nebo očí, a tito lidé se tak místo izolace dál pohybují v populaci a virus bez svého vědomí šíří. Navíc původce žloutenky vydrží na povrchu předmětů za vhodných podmínek i několik týdnů. Očkování proti této infekci k dispozici máme, chrání desítky let až doživotně. Vakcína je k dispozici i proti viru hepatitidy B, který je rovněž velmi infekční, jeho přenos na jiné osoby však není tak jednoduchý jako u typu A. Co se týká vstupních vyšetření zadržených migrantů, podle zemí, které mají s uprchlíky zkušenosti z minulých dekád, jsou naše prohlídky jako základní standard postačující. Nejsou však samozřejmě absolutní zárukou záchytu všeho. Uprchlík může být nosičem hned několika patogenů, např. v horních dýchacích cestách (pneumokoky, meningokoky, původce záškrtu a další). Pokud by se toto podařilo objevit, bylo by v některých případech otázkou, jak dál postupovat.

Autor článku:

Helena Novotná

Odborný garant článku:

MUDr. Jiří Náhlovský

Líbí se vám článek?
+2 Ano Ne
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: