Nákaza žloutenkou typu C zvyšuje riziko vzniku cukrovky
Rizika nákazy
V současné době trpí více než tři miliony Američanů chronickou formou hepatitidy C. Tato nákaza může v mnoha případech vést k rozvoji jaterní cirhózy (tzv. ztvrdnutí jater) nebo i ke vzniku rakoviny jater. Právě nádorová onemocní jsou ve Spojených státech amerických nejčastější příčinou transplantací jater.
Měření glykemie
Poškozená játra si neporadí s glukózou
Těla pacientů, kteří trpí poškozením jater, špatně zpracovávají jednoduchý cukr, tzv. glukózu. To může vést ke vzniku cukrovky. A skutečně se u těchto pacientů diabetes vyskytuje daleko více než u normální, zdravé populace. U chronické virové hepatitidy typu C také dochází k poškození jater. Cílem americké studie proto bylo zjistit, zda může nákaza hepatitidou ovlivnit rozvoj cukrovky u pacientů, popř. zda spolu nákaza hepatitidou C a diabetes souvisí.
Studii vedl doktor Shrnuti Mehta z univerzitní nemocnice Johns Hopkins Univerzity v Baltimore v USA. Do studie bylo zahrnuto více než 9 800 dospělých osob, které se v této nemocnici léčily nebo ji navštěvovaly za účelem pravidelných zdravotních prohlídek.
Cukrovka ruku v ruce se žloutenkou
Odborníci porovnávali výskyt diabetu u lidí se žloutenkou C a bez ní. Počet pacientů, kteří trpěli cukrovkou a zároveň byli pozitivní na virus hepatitidy C, byl výrazně vyšší než počet pacientů, kteří měli pouze cukrovku a byli bez nákazy hepatitidou. Výjimku z těchto pravidel tvořili mladí lidé do 40 let. U těch se souvislost mezi diabetem a žloutenkou výrazně neprojevila. Ve věkové skupině 40–49 let bylo naopak diabetiků trpících zároveň hepatitidou typu C více než třikrát více než diabetiků bez žloutenky.
Předchozí vědecké práce vždy ukazovaly spojení hepatitidy C s cukrovkou pouze u lidí s těžkým poškozením jater. Tato studie amerických vědců ale potvrdila, že diabetes mellitus 2. typu se ve zvýšené míře vyskytuje i u osob s mírnější formou žloutenky C. Dalším výzkumem je ale třeba zjistit, jakým mechanismem se hepatitida C na vzniku diabetu podílí.
(kam)
Zdroj: Annals of Internal Medicine 2000; 133: 592–599 Hepatology, February 1999, p. 328–333, Vol. 29, No. 2
