Otoky po hmyzím bodnutí nepodceňujte

Možná vy nebo vaše děti patříte mezi nešťastníky, kteří na každé hmyzí bodnutí reagují obrovským a svědícím otokem. I když se nemusí jednat o nic závažného a napuchlé místo za dva nebo tři dny zase splaskne, odborníci radí takové případy nepodceňovat. Otok může být občas následován i závažnou alergickou reakcí celého organismu.

Hmyz může být pro alergiky i smrtelně nebezpečný
Hmyz může být pro alergiky i smrtelně nebezpečný

Včely, vosy, sršni, čmeláci

Někteří zástupci blanokřídlého hmyzu způsobují u člověka alergické nebo toxické reakce, které mohou mít formu pouze místního otoku nebo až život ohrožujícího anafylaktického šoku. Lékaře vždy zajímaly takzvané velké lokální reakce, a především to, zda představují zvýšené riziko vážnějších alergických reakcí. Velká lokální reakce po bodnutí hmyzem se projevuje zčervenáním a svědícím otokem, jehož velikost přesahuje 10 cm a který obvykle ustupuje po 24 až 48 hodinách.

Za otokem může následovat i anafylaktický šok

Toxické látky obsažené v hmyzím bodnutí mohou samy o sobě vyvolat toxickou reakci a poškození buněk a tkání v místě bodnutí i v celém těle. Na závažnějších reakcích na hmyzí bodnutí se ale obvykle podílí také alergická reakce, to znamená nežádoucí působení protilátek. Alergická reakce bývá často silnější, pokud je člověk vystaven většímu množství bodnutí krátce po sobě, a v tomto případě se může vyskytnout i reakce nejzávažnější, anafylaktický šok. Na druhou stranu u některých lidí, kteří jsou zvyklí žihadla dostávat téměř každý den (například včelaři, jako hranice se uvádí více než 200 hmyzích bodnutí za rok), mohou být na jejich účinky téměř necitliví.

Léčba velkých lokálních reakcí

Pokud dojde k otoku pouze v místě bodnutí, který není následován jinými příznaky, léčba je obvykle jednoduchá. Na oteklé místo přiložíme led, vhodné jsou masti s obsahem antihistaminik, které zmírňují svědění. Antihistaminika lze podat i v tabletách. Jestliže dojde k velké lokální reakci v obličeji nebo se objeví jiné příznaky (kopřivka), je třeba vyhledat lékaře.

(vek)

Zdroj: Curr Opin Allergy Clin Immunol/CS 2009;6:64-67.

Autor článku:

MUDr. Mgr. Helena Janíčková Ph.D.

Specializace: neurologie

Lékařka je vědeckým pracovníkem v oblasti neurověd. Působila ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, nyní je v rámci post-doktorandského studia v Kanadě.

Líbí se vám článek?
+39 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: