Nepodceňujte poruchy řeči dětí. Kdy máte vyhledat odbornou pomoc?
Většinou si ještě z dětství pamatujete, jak jste museli opakovat nesmyslná slova typu tdn, tdnka, tdoubí, tdumpeta, abyste si dostatečně rozvibrovali jazyk. Děti sice taková cvičení brzy otdáví – pardon, otráví – nicméně stále patří k nejúčinnějším způsobům, jak napravit jeden z typů řečových vad. Víte, které typy řečových vad mají děti nejčastěji? Jak se dají rozpoznat? Kdy se je vhodné, abyste se s podezřením na řečovou vadu obrátili o pomoc? A který odborník vašemu dítěti pomůže?
Pro vývoj řeči je zlomový třetí rok věku
Mnoho tříletých dětí dokáže svými dotazy rodiče pořádně vytočit, zvláště pokud se tisíckrát za den ptají: „A proč?“ Musíte si uvědomit, že často nejde jen o zvědavost, ale o snahu získat vaši pozornost. Zkuste proto dítě neokřikovat, protože by se mohlo přestat ptát a jeho komunikační schopnosti by se mohly přestat rozvíjet. Právě kolem třetího roku dítěte jsou na řeč kladeny velké nároky. Její vývoj může ovlivnit i narození sourozence nebo nástup do mateřské školy.
Neřešte příčinu, ale poruchu jako takovou
Důvody, proč dítě trpí poruchou řeči, mohou být různé – počínaje nesprávným mluvním vzorem blízké osoby či nedostatečně stimulujícím prostředím přes nemoc nebo stres matky v těhotenství, komplikace při porodu, vrozené vady, úrazy hlavy až po onemocnění centrálního nervového systému nebo poruchu smyslových orgánů. Důležitější než pátrat po příčině poruchy řeči, je správně ji identifikovat a včas řešit.
_________________________________
Dvanáct základních kategorií narušené komunikační schopnosti
1. Patlavost - Pokud vaše dítě řekne: „Tatínek nejde do pláce.”, jde o poruchu artikulace hlásky nebo skupiny hlásek, tzv. patlavost neboli dyslálii. Nejčastěji se projevuje v dětském věku, ale neléčena může přetrvávat až do dospělosti. Hláska je buď nesprávně tvořena, vynechána, nebo zaměněna za hlásku jinou.
2. Vývojová dysfázie - Vaše dítě může postihnout i neschopnost naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky k rozvoji řeči jsou dobré a dítě netrpí žádným závažným postižením. Poruchu je možné demonstrovat na větě „Žáci cvičí ve cvičkách”, kterou dysfatické dítě vysloví jako „Záci cvici ve cvickách”. Jde o poruchu raně se vyvíjející centrální nervové soustavy.
3. Ztráta řeči - Ztráta řeči neboli mutismus je nepřítomnost řečových projevů bez poškození centrálního nervového systému. Osoba, která je jí postižena, by ráda komunikovala, ale nemůže.
4. Koktavost - Když se dítě zeptá, kde je jeho „ma-ma-ma-maminka”, jde o koktavost, jednu z nejtěžších forem narušení komunikačních schopností. Dochází při ní k narušení plynulosti projevu a může vést až k chronickému strachu z komunikace.
5. Breptavost - Tuto poruchu si osoba, která ji trpí, neuvědomuje. Řeč je enormně rychlá, artikulace nedbalá, často dítěti z těchto důvodů není rozumět. Mnohdy děti v předškolním věku napodobují mluvní vzor překotné řeči rodičů nebo sourozenců.
6. Huhňavost - Huhňavost neboli rhinolálie je zvýšení nosovosti v mluvené řeči. Její příčinou bývá nejčastěji zvětšená nosní mandle. Podobná řeč vzniká například při ucpání nosu rýmou.
7. Palatolálie - Palatolálie vzniká v důsledku rozštěpových poruch obličeje. Není při ní výjimkou ani oslabení mimického svalstva a sluchového vnímání.
8. Dysartrie - Jde o narušení artikulace, tedy vytváření hlásek mluvidly, jako celku. Často vzniká v důsledku ochrnutí a slabosti svalstva, které se podílí na tvorbě řeči.
9. Afázie - Jako afázie se označuje ztráta řeči při již vybudované komunikační schopnosti. Jde o závažnou poruchu, jejíž příčinou jsou úrazy hlavy, stavy po operaci mozku nebo cévní mozkové příhodě.
10. Poruchy hlasu - Často se projevují chrapotem a vznikají při zánětech hrtanu, hormonálních poruchách, úrazech, ale také při přemáhání hlasivek.
11. Symptomatické poruchy řeči - Jedná se o narušení komunikační schopnosti, které provází jiné zdravotní postižení, ať už tělesné nebo duševní, např. zrakové či sluchové obtíže nebo poruchy autistického spektra.
12. Kombinované poruchy - U některých dětí se nemusí projevit jen jedna porucha, může u nich dojít k souběhu několika poruch současně.
___________________________________
Prevence řečových vad existuje aneb mluvit a zase mluvit
Poruchám řeči je možné do určité míry předcházet. Důležité je na dítě dostatečně mluvit. Dávejte mu najevo lásku a porozumění. Umožněte mu pobývat v dětském kolektivu. Nebuďte netrpěliví a nervózní, pokud vašemu dítěti něco nejde, ale nešetřete chválou, když se mu něco povede. A nezapomeňte vyprávět pohádky, učit se společně písničky a básničky. Ty jsou v současné době poněkud podceňované, nicméně při vývoji řeči hrají nezastupitelnou roli.
Při léčbě řečových poruch je důležitá mezioborová spolupráce
Obtíže s řečí jsou poměrně složitou problematikou, takže se na jejich nápravě může podílet více odborníků. Velmi důležitá je proto spolupráce rodičů s pediatrem, který jako lékař první linie dokáže vadu řeči rozpoznat. Následuje vyšetření:
- klinickým logopedem, který narušenou komunikační schopnost diagnostikuje, provádí léčbu a spolupracuje s rodinou, základními a speciálními školami;
- lékařem specializace ORL (ušní, nosní, krční) – při podezření na vadu sluchu nebo krátkou podjazykovou uzdičku;
- foniatrem – v případě dítěte se sluchovou vadou kompenzovanou naslouchadlem nebo kochleárním implantátem;
- neurologem – pokud je třeba vyloučit poruchu centrální nervové soustavy;
- klinickým psychologem – při podezření na poruchu autistického spektra, ke stanovení intelektových a paměťových schopností a posouzení školní zralosti.
Léčba řečových poruch je zpravidla dlouhodobá. Není jen záležitostí odborníků, ale vyžaduje každodenní rehabilitační péči rodiny.
Pandemie léčbu poruch řeči znesnadnila
Mnohé ordinace, včetně logopedických, musely v době pandemie omezit péči. Toto náročné období se podařilo překlenout přechodem na distanční formu konzultace. Běžné úkoly lze poslat emailem, ale logoped potřebuje být s dítětem v kontaktu a vidět jej a nic zcela nenahradí osobní kontakt. Jakmile to pak situace dovolila, logopedi opět otevřeli své ordinace a pracovali v průhledných ochranných štítech.
Kdy při poruše řeči vyhledat pomoc odborníka?
Doporučení k návštěvě logopeda dává pediatr obvykle po čtvrtém roce věku. Do té doby je kladen důraz na prevenci. Pokud ještě v pěti letech má dítě huhňavou řeč a špatně vyslovuje hlásky, je návštěva logopeda nutností, protože čím dříve se s nápravou začne, tím dříve se vada řeči upraví.
Mluvit, mluvit a mluvit s ním a na něj – to je nejdůležitější pro správný vývoj řeči vašeho dítěte. Mějte na paměti to, že jak se dítě naučí mluvit před nástupem do první třídy, bude ovlivňovat nejen kvalitu čtení a psaní, ale i jeho zapojení do kolektivu vrstevníků a budování mezilidských vztahů. Nezapomínejte také na pravidelné prohlídky u svého pediatra, který je často prvním lékařem, který vadu řeči rozpozná.
(dzit)
Zdroje:
https://www.medicalnewstoday.com/articles/324764#diagnosis
https://www.speechpathologygraduateprograms.org/2018/01/10-most-common-speech-language-disorders/
