Psychické nemoci, které mohou ničit zdraví i rodinu
Možná nám náš blízký připadá jiný než dřív, ale mávneme nad tím rukou: to má teď jen takové těžší období… to určitě nebude nic vážného… přece mu nebudu kázat, co má dělat. Jenže pomoc zvenčí je právě u psychických nemocí pomyslným lanem, které dokáže zachránit člověka nebo celou rodinu.
Psychické nemoci leckdy nemusíme poznat na první pohled. Často se plíživě šíří, až mohou vyústit ve fatální důsledky pro zdraví člověka i život celé rodiny. Tyto nemoci proto rozhodně nenechme bez povšimnutí a podejme ostatním pomocnou ruku, než propuknou naplno.
Demence
Demence je onemocnění, která se projevuje postupnou ztrátou některých duševních funkcí, jako paměť, myšlení, orientace v prostoru atd. To přitom způsobuje pokles sociálních a emočních dovedností, v těžkých případech končí se ztrátou soběstačnosti. Podle příčiny a formy demence může být postižena krátkodobá paměť, řeč, motorika nebo se mohou objevit změny osobnosti.
Přesné příčiny onemocnění nejsou zcela známé. Víme jen, že za demencí stojí patologické změny v mozku, spojené s poruchou mozkové funkce.
Nejčastější formou demence je Alzheimerova choroba. Bohužel prozatím nemáme lék, který by toto onemocnění mohl vyléčit. Máme pouze léky, které výše uvedené procesy v mozku mohou zpomalit.
Léčebný plán sestavuje psychiatr, neurolog a psychoterapeut. S dovednostmi může pomoci ergoterapeut – buď ambulantní formou, v pobytových zařízeních nebo stacionářích. Péči může koordinovat praktický lékař člověka.
Schizofrenie
Schizofrenie je duševní nemoc, která ovlivňuje myšlení, vnímání i prožívání nemocného a výrazně zasahuje do jeho života i života jeho blízkých. Mezi typické projevy patří těžká dezintegrace osobnosti – projevuje se zmateností a porušeným kontaktem s realitou. Vyskytují se bludy, tedy falešné představy, které se nemocnému zdají být skutečné a pravdivé a nelze mu je vyvrátit. Například cítí nadání nadpřirozenými schopnostmi nebo mají halucinace (vidí, slyší nebo cítí věci, které jiní nevnímají).
Nemocný může být přecitlivělý vůči vnějším vlivům (velký hluk, dav lidí apod.). Nemoc často doprovází potíže s koncentrací, úzkosti, ztráta motivace či pokleslá nálada. Chování i vztahy s blízkými lidmi se mění.
Aby byla léčba úspěšná, je nutná spolupráce s psychiatrem a užívání psychofarmak. Užitečná je i dlouhodobá psychoterapie a socioterapie. Terapie může probíhat v psychiatrických nemocnicích. Při stabilizaci se řeší v ambulancích, centrech duševního zdraví nebo v domácím prostředí. Léčba schizofrenie je dlouhodobá, mnohdy celoživotní.
Depresivní porucha
Depresí obecně rozumíme stavy, které se projevují snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení. Jedná se o závažnou, dlouhotrvající poruchu.
Příčinou depresí mohou být dlouhodobé přetěžování se, neřešené problémy ve vztazích nebo v práci, obtížné vyrovnávání se se ztrátou blízkého. Někteří lidé mají navíc k depresím vrozené dispozice. Pokud se projeví u jednoho z rodičů, je velmi nebezpečná pro celou rodinu. Hrozí ztráta zájmu a zanedbávání péče o sebe, partnera i děti.
Čím hlubší deprese je, tím je nemoc závažnější – s ní i její možné důsledky. Myšlenky na sebevraždu je třeba brát opravdu vážně a neodkládat léčbu. Ta je zpočátku převážně farmakoterapeutická, postupně se kombinuje s psychoterapií.
Pokud depresi střídá mánie (tedy nadmíra energie), pak jde o duševní onemocnění zvané bipolární porucha. I ta může člověka či rodinu ohrožovat, např. zanedbáváním nebo velkými finančními výdaji.
Poruchy osobnosti
Onemocnění je velmi komplexní – obecně se dá říct, že porucha negativně ovlivňuje každodenní fungování, často ve vztazích s druhými lidmi. Poruch osobnosti existuje celá řada, např. narcistická, emočně nestabilní, antisociální a jiné. Mnohé z nich se už postupně fixují v dětství. V léčbě se kombinují psychoterapeutická péče s farmakoterapií, užívanou často dlouhodobé.
Závislosti a návykové látky
Závislost zahrnuje tělesné a psychické příznaky, které vznikají při opakovaném užívání návykových látek. Patří mezi ně např. alkohol, nikotin, marihuana, kokain, pervitin či sedativní medikace (hypnotika, benzodiazepiny, opiáty aj.). Nemusí se jen jednat o látkové závislosti – závislí můžeme být na práci, internetu, nakupování.
Mezi varovné příznaky patří změna chování, problémy v práci, škole, ve vztazích, změna zájmů, zanedbaný vzhled, zdravotní problémy nebo rostoucí finanční výdaje.
Riziko závislosti a rychlost vzniku závisí na povaze drogy a na věku – čím mladší se setká s návykovou látkou, tím je větší pravděpodobnost projevení závislosti. Pokud závislost vznikne u rodiče starajícího se o nezletilého, představuje to velice závažný problém pro celou rodinu. Nemoc působí destruktivně jak na partnerský vztah, tak i na vývoj dítěte.
Vždy je nutné vyhledat odbornou pomoc, a to i navzdory tomu, že nemusí od začátku na léčbě spolupracovat. Ke spolupráci může pomoct psychiatr, psycholog, adiktolog i praktický lékař. Léčba je náročná, dlouhodobá až celoživotní. Může probíhat ambulantně, v psychiatrických nemocnicích nebo v terapeutických komunitách.
