Řízení auta se podílí na vzniku infarktu

Stres negativně ovlivňuje zdraví srdce. S tímto závěrem přišli na 49. výroční konferenci Americké společnosti pro srdeční choroby američtí lékaři. Jejich výzkum pak potvrdili i němečtí lékaři z mnichovského Helmholtz Zentrum.

Za volantem nám v těle koluje stresový hormon
Za volantem nám v těle koluje stresový hormon

Vypjaté situace všude kolem nás

Stres patří mezi velmi významné rizikové faktory vzniku srdečních onemocnění, zejména opakovaných atak anginy pectoris, případně infarktu myokardu. Proč se jedná o tak nebezpečný rizikový faktor? Odpověď je jednoduchá: stres a nepříjemné a vypjaté momenty jsou všude kolem nás a téměř nepřetržitě na nás útočí. Asi většina řidičů bude souhlasit, že jízda autem k takovým chvilkám často patří.

Třikrát blíže k infarktu

Němečtí vědci se proto zaměřili právě na stres zažívaný při řízení dopravního prostředku.

A zjistili, že zejména řízení auta v hustém provozu dokáže zvýšit riziko srdeční příhody až třikrát. Nejohroženější skupinou pak byly především starší ženy, nezaměstnaní a ti pacienti, kteří již měli anginu pectoris v anamnéze.

 

Ženy ohroženější?

Studie se zúčastnilo 1 454 pacientů, kteří prodělali infarkt. Měli co nejpřesněji popsat, co v posledních čtyřech dnech před touto událostí dělali. Odborníky zajímalo také to, jak dlouho před propuknutím symptomů řídili.

Výsledky pak byly ohromující. Podařilo se prokázat, že řízení se podílí na vzniku infarktu asi v 8 procentech. Navíc, a to je velmi překvapivé, jsou daleko více ohroženy ženy než muži. Spekuluje se ale nejen o vlivu stresu z řízení, ale například i o podílu zplodin ze spalovacích motorů, které působí podobně jako cigaretový kouř. Přesný fyziologický mechanismus se ale zatím vyzkoumat nepodařilo.

Ještě hodina po zaparkování auta je nebezpečná

Rizikové však není jen samotné řízení dopravního prostředku, ale dokonce i zhruba další hodina po zaparkování. Hormony, které se při stresu uvolňují a mohou u lidí s onemocněním srdce srdeční příhodu přivodit, totiž během této doby stále kolují v krvi.

Podobné to je i u dalších činnosti, které ale se stresem nemusejí nutně souviset: zvýšená fyzická námaha při sportu, odklízení sněhu nebo například při malování stropu místnosti.

(kam)

Zdroj: http://www.medicalnewstoday.com/articles/142322.php

Líbí se vám článek?
-1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: