Růst dětí – proč ho sledovat a kdy mít podezření na jeho poruchu

Růst je téma, které se prolíná celým dětským životem od prvních týdnů až do rané dospělosti. Tento komplexní proces ale někdy mohou postihnout různé více či méně závažné poruchy. Proč je průběžné sledování růstu u dětí tak důležité a kdy by měli rodiče zpozornět a ujistit se, zda se nejedná o příznak poruchy růstu?

Tělesný růst patří k základním ukazatelům, které se u dětí sledují. To, jak děti rostou, svědčí o jejich celkovém zdraví a odchylky v podobě zpomaleného, nerovnoměrného nebo jinak narušeného růstu mohou být známkou závažného problému.

Přestože kontrola tělesné výšky a její vývoj v čase je jednou ze základních věcí, které jsou sledovány v rámci preventivních prohlídek u dětského lékaře, rodiče by měli mít o růstu svých potomků alespoň základní povědomí, aby mohli v případě jakýchkoliv pochybností včas zareagovat.

• U poruch růstu je důležité co nejdříve odhalit příčinu obtíží a začít s léčbou včas.
• Neléčený problém může mít závažné dopady na řadu orgánů dítěte, například srdce nebo ledviny.
• Poruchy růstu se mohou negativně podepsat také na zraku, sluchu, duševním vývoji i obranyschopnosti organismu.

Jak rychle mají děti růst?

Růst dětí ovlivňuje mnoho faktorů – dědičnost, výživa, prostředí, ve kterém žijí, hormony a další. Poruchy růstu proto mohou mít různý původ a příčiny. Jak by tedy měl optimálně vypadat růst dětí? Základním vodítkem může být toto schéma:

• Během prvního roku života děti vyrostou přibližně o 25 cm.
• Ve věku 1–4 roky je tempo jejich růstu přibližně 10 cm za rok.
• Od 4 let věku do puberty rostou děti cca 5 cm ročně.
• Přibližně 80 % růstu se odehraje před pubertou.
• Během období rychlého růstu (růstového spurtu) v pubertě by měly děti dosáhnout své dospělé výšky.

Rodiče mohou pomocí online kalkulačky růstu průběžně sledovat, zda růst probíhá předpokládaným tempem a v očekávaném rozsahu. Její používání je velmi jednoduché a výsledky v grafické i číselné podobě jim dají jasnou informaci o tom, zda je růst dítěte v běžném rozmezí nebo zda jsou u něj patrné nějaké odchylky.

Pokud se vám cokoliv nezdá, poraďte se raději hned s lékařem

Dětský lékař sice pravidelně děti přeměřuje při preventivních prohlídkách, ale nesrovnalosti se mohou objevit i v období mezi nimi. Rodiče samozřejmě nemusejí s kontrolou výšky čekat na jeho další návštěvu a mohou s ním kdykoliv zkonzultovat, zda růst probíhá normálně.

Kdy by měli rodiče zbystřit, že jejich dítě neroste tak, jak by mělo?

• Dítě je výrazně menší než jeho vrstevníci.
• Okolí si o něm myslí, že je výrazně mladší, než je jeho skutečný věk.
• Opotřebuje oblečení dřív, než z něj vyroste.
• Je menší než rodiče v jeho věku nebo jeho mladší sourozenec.

Všechny tyto signály mohou značit onemocnění, které se projevuje právě odchylkami v tělesné výšce.

Jak se poruchy růstu léčí?

Léčba vždy závisí na typu růstové poruchy a mohou při ní být použity léky, psychologická pomoc a dále může mít formu fyzioterapie nebo nutričního poradenství. V mnoha případech se tyto způsoby léčby různě kombinují.

Jednou z možností léčby poruchy růstu je podávání tzv. růstového hormonu. K tomu se přistupuje, pokud dítě trpí nedostatkem této látky produkované podvěskem mozkovým (hypofýzou). Právě růstový hormon totiž stimuluje organismus k růstu a ovlivňuje svaly, kosti, činnost srdce i mozku. Jak je jeho nedostatek častý? Postihuje přibližně 1 ze 30 000 dětí každý rok. Včasné zahájení léčby upraví růst a děti mohou v dospělosti dosáhnout standardní výšky.

Příčinou pomalého růstu a opožděné puberty může být také nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy (hypotyreóza). Může se jednat o vrozenou poruchu nebo důsledek autoimunitního onemocnění. Hypotyreóza se léčí podáváním hormonálních léků.

K dalším příčinám poruch růstu patří například:

• chronické onemocnění ledvin – jeho léčba probíhá mimo jiné podáváním růstového hormonu,
• Turnerův syndrom – jedná se o dědičnou poruchu postihující dívky a čím dříve se léčí, tím menší dávky růstového hormonu jsou třeba,
• Crohnova choroba – chronické střevní onemocnění, při kterém může být narušené vstřebávání živin, což má dopady na rychlost růstu i hmotnost dítěte,
• Praderův-Williho syndrom – vzácná dědičná porucha, při níž se ve většině případů nevytváří dostatek růstového hormonu a kromě malého vzrůstu ji doprovázejí poruchy chování a duševní potíže.

(pak)

Zdroj:

https://morethanheight.com/cs/?utm_source=ulekare&utm_id=zima21