Se stomií zvládá věci, které si jiní nedokážou ani představit

První dočasná stomie ji potkala už ve 22 letech       

Kateřině je dnes 48 let, Crohnovu chorobu jí lékaři diagnostikovali v roce 1988. V té době se jednalo o poměrně vzácné onemocnění. Upozornila na něj velká únava a výrazné hubnutí. Katka při své výšce 176 cm vážila jen 50 kg. Stav se ale ani po stanovení diagnózy zásadněji nezlepšoval. V roce 1994 jí ošetřující lékař v nemocnici oznámil, že se během dvou dnů musí rozhodnout, zda podstoupí operaci, jejímž výsledkem bude dočasná stomie. Hrozilo, že vznikající píštěl způsobí perforaci tlustého střeva. Probuzení z narkózy se sáčkem na břiše nebylo pro 22letou dívku jednoduché. Hodně důležitá proto v tu dobu byla podpora přítele a rodiny.  

Děti drží Kateřinu nad vodou

Po zákroku se problémy na dva roky vytratily. Katka jezdila s partou kamarádů na výlety, na vodu a nepřipouštěla si, že by měly přijít další zdravotní komplikace. V roce 2000 se vdala a po třech letech se s manželem rozhodli založit rodinu. Podmínkou lékařů před otěhotněním bylo, že Crohnova nemoc musí být v klidové fázi. Těhotenství proběhlo dobře. V září 2005 se jim po umělém oplodnění narodila dvojčátka, holčička a chlapec. Ačkoliv děti při narození vážily jen 1500 g, rychle vše dohnaly.

Po tři čtvrtě roce od porodu ale Katka musela znovu do nemocnice. Měla zánět dutiny břišní, bylo nutné odoperovat dělohu a vaječníky. I proto je maminka dnes už patnáctiletých dvojčat vděčná, že má dvě zdravé a šikovné děti. „Jsem šťastná, že mám dva rošťáky, kteří mě drží nad vodou. Musím s nimi vše zvládat,“ říká.

První a druhou stomii považuje za nesrovnatelné

Zdravotním komplikacím ale ani po další operaci nebyl konec. V roce 2008 Katka znova začala ztrácet váhu, zhubla na 55 kg a necítila se dobře. Na vině byla opět střevní píštěl. Vše vyvrcholilo o dva roky později, kdy zkolabovala a musela být znova operována. Už před zákrokem tušila, že se probudí se stomií. „Když srovnám operaci v roce 1994, kdy mi byla provedena první stomie, a druhou stomii v roce 2010, tak je to nesrovnatelné. Při první operaci mě nikdo z personálu neučil, jak mám se stomií zacházet, jak si mám měnit sáčky, ošetřovat břicho,“ říká Katka a dodává, že dodnes vzpomíná na spolupacientku, která jí v nemocnici vše vysvětlila. Napodruhé už Katce pomáhala stomasestra, k dispozici byla stomaporadna i stomalinka, kde odborníci pokaždé dobře poradili.

Prostřednictvím pacientského spolku předává informace ostatním

Katka zažila těžké chvíle, ale svým zdravotním problémům se odmítá poddat. Ačkoliv loni absolvovala už 20. operaci, je skvělou maminkou, která se svými dětmi sportuje, cestuje a absolvuje mnoho dalších aktivit. Přátelé jí říkají, že často dokáže víc než zdravý člověk. „I když je maminka nemocí omezována, tak se snaží pro nás dělat jen to nejlepší a s překvapením zvládá věci, které by si jiní lidé nedokázali ani představit,“ říká syn Lukáš a zmiňuje také Katčiny aktivity v rámci spolku FIT-ILCO. Ten pomáhá lidem zejména z Prahy a Středočeského kraje vyrovnat se se stomií, získávat informace a předávat si zkušenosti.   

Se stomií se nemusíte vzdát činností, které vás těší

V ČR je dnes přes 14 000 lidí se stomií. Katka mezi ně patří už 10 let. Zažila, jak vývoj péče pokročil. Sama ukazuje, že i se stomií je dnes možné žít aktivně a věnovat se činnostem, které vám dělají radost. Stomici mohou být svobodnější i díky stomickým pomůckám, které jim oproti dobám minulým výrazně usnadňují život. Původní, značně nespolehlivé systémy, které byly k dispozici po roce 1989, měly mnoho nedostatků. Nepřiléhaly ke kůži, dráždily pokožku a nedokázaly zamezit zápachu. Nebylo proto výjimkou, že lidé se stomií bývali vyřazeni ze společenského života a měli značně ztíženou většinu běžných aktivit. Od té doby ale nastal velký posun. Dnešní stomické pomůcky jsou diskrétní, zároveň umožňují snadnou a rychlou výměnu i dobrou přilnavost. Stomici se na ně mohou spolehnout i při exponovaných aktivitách, jako je sportování nebo plavání. Ochranné prostředky zároveň pomáhají udržovat kůži na břiše v perfektní kondici. Každý stomik si už může vybrat pomůcky podle druhu stomie, svých specifických potřeb nebo činností, kterým se věnuje.

Oporou je kromě rodiny stomikům i pacientská organizace České ILCO

Ale i dnes je život se stomií pro značnou část společnosti tabu a příliš se o něm nehovoří. O změnu se snaží pacientská organizace České ILCO, která lidem se stomií pomáhá řešit související zdravotní, sociální a psychické problémy. Jejím cílem je zvýšit povědomí o stomii a ukázat cesty, jak se s ní co nejsnadněji vrátit do běžného života. V Praze organizace provozuje také informační a poradenské centrum, kde jsou k dispozici zkušení a proškolení stomici, kteří dokážou pomoci radou i osobní zkušeností. Návštěvníci se zde mohou vzájemně potkávat a zároveň jsou informováni o aktivitách spolků stomiků po celé ČR nebo o možnostech účasti na rekondičních pobytech. Jednou z aktivit pacientské organizace, které by měly napomoci v osvětě, je i výstava PytlíkART. Ta přináší obrazy namalované na stomických sáčcích a zároveň představuje příběhy konkrétních lidí se stomií, kteří se rozhodli sdílet své zkušenosti, zážitky a vzpomínky. Příběh Katky je jedním z nich.       

Zdroje:

https://www.ilco.cz/

https://www.pytlikart.cz/

https://stomici-praha.cz/