Slezina
Říká se...
„Pojďme se projít po hřbitově červených krvinek.“V minulosti
Dávní lékaři se domnívali, že je slezina sídlem lidských emocí a pocitů. Slezina byla dlouho záhadným orgánem, jehož funkce byla obestřena tajemstvím. Jelikož odstranění sleziny většinou nezpůsobuje výrazné obtíže, pokládala se slezina za orgán druhotný a nepříliš potřebný. Stavba a funkce sleziny byly ozřejmeny až s rozmachem mikroskopických a laboratorních vyšetřovacích metod ve dvacátém století.
Slezina je orgán důležitý pro krvetvorbu
Jak to viděl Jessenius
Slezina je veliká asi jako lidská pěst, cca 11 x 8 cm. Její tvar se podobá kávovému zrnu, ale na rozdíl od něj má slezina fialovou barvu a není tak tvrdá. Na povrchu ji kryje hladké vazivové pouzdro. Do sleziny v oblasti tzv. hilu vstupuje slezinná tepna a vystupuje slezinná žíla. Uvnitř je slezina vyplněná červenou a bílou pulpou (pulpa je houbovitá dřeň).
Pod lupou
Pod mikroskopem uvidíte ve slezině trámčitou síť cév, která je místy přerušená klubíčky lymfatické (mízní) tkáně. Cévy plné červených krvinek tvoří tzv. červenou pulpu, klubíčka lymfatické tkáně tvoří tzv. bílou pulpu sleziny. Na povrchu sleziny se nachází pouzdro složené z vaziva a částečně i z hladké svaloviny.
Srovnávací anatomie
Dlouho se tradovalo, že slezina je zásobárnou krve. U člověka to není tak docela pravda, ve slezině je „skladováno“ jen asi půl litru krve. Naproti tomu u např. u skotu a koní slezina jako zásobárna krve slouží a dokáže zadržet až několik litrů krve, které v případě potřeby vytlačí zpět do krevního oběhu pomocí stahů hladkých svalových vláken.
Anatomie
V lidském těle je slezina uložena pod levým žeberním obloukem, hluboko při páteři, těsně pod brániční klenbou. Za normálních okolností není hmatná. Zespoda se slezinou sousedí levé ohbí tlustého střeva, z pravé strany je slezině nejblíže slinivka břišní a žaludek. Zleva je slezina kryta žebry.
Funkce
Slezina slouží jako síto pro červené krvinky, třídí zdravé od poškozených. Poškozené krvinky se totiž nedokážou prodrat trámčinou červené pulpy, zachytí se v ní a zanikají. Pro lidský plod je slezina orgánem krvetvorby. Bílá pulpa hraje důležitou roli v obranyschopnosti organismu. Podílí se na tvorbě a dozrávání některých druhů bílých krvinek a na tvorbě protilátek.
Když nefunguje
Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při sepsi, neboli „otravě krve“, se slezina aktivuje, zvětšuje se až na několikanásobek své velikosti a její struktura se zcela stírá, vzniká septická slezina. Zvětšení sleziny se odborně nazývá splenomegalie. Slezina se zvětšuje také při městnání krve a některých chorobách krvetvorby, jako je např. leukemie, Hodgkinův lymfom, pravá polycytémie, a jater, např. při hepatitidě, infekční mononukleóze či jaterní cirhóze.
Jak to poznám?
Při krvácení ze sleziny, které nejčastěji vzniká po úrazu (stačí pád nebo náraz!), postižený jedinec bledne, zrychluje se mu tep, může se rozvinout až šok. Bývají přítomny bolesti v levém podžebří z napínání pouzdra sleziny. Splenomegalie nemusí mít žádné klinické příznaky, leda pokud slezina tlačí na okolní orgány, může se to projevit např. poruchami trávení, jako je nadýmání, zácpa nebo průjem, bolesti břicha. Onemocnění sleziny bývají doprovázena únavou. Slezina není pro život nezbytná, takže je možno ji např. při silném krvácení odstranit.
MeDitorial.cz
