Štítná žláza

Na pohled vypadá štítná žláza jako červenofialová křídla složená kolem průdušnice a hrtanu. Skládá ze dvou asi pěticentimetrových laloků, levého a pravého. Laloky jsou spojené můstkem. Povrch žlázy je lehce hrbolatý, krytý jemným pouzdrem. Činnost štítné žlázy může být zvýšená nebo snížená. Tzv.snížená funkce se nazývá hypotyreóza. Vytváří se málo T3 a T4, nejčastěji při nedostatku jódu v potravě. Souběžně se tím štítná žláza zvětšuje a vzniká tzv. struma, lidově „vole“. Zvýšená funkce štítné žlázy se nazývá hypertyróza, která bývá také provázena vznikem strumy.

Říká se...

„Strážce povolené rychlosti žití.“

V minulosti

Lékaři ve starověké Číně se zabývali nemocemi štítné žlázy již v 17.století před naším letopočtem. K léčení strumy používali popel z mořských hub a řas. V roce 1811 bylo zjištěno, že účinnou léčivou látkou v popelu je jód. Stolní sůl se ve velkém jóduje od roku 1920. Lékaři se pokoušeli odstranit strumu i jinými postupy, včetně chirurgického zákroku. První úspěšné operace strumy prováděl v 19.století švýcarský chirurg Emil Kocher, který také objasnil význam štítné žlázy. Pojmenování dal štítné žláze anglický anatom Thomas Wharton v roce 1656. Připomínala mu tvarem starořecký štít - thyreos.
Ultrazvukové vyšetření

Jak to viděl Jessenius

Na pohled vypadá štítná žláza jako červenofialová křídla složená kolem průdušnice a hrtanu. Skládá ze dvou asi pěticentimetrových laloků, levého a pravého. Laloky jsou spojené můstkem. Povrch žlázy je lehce hrbolatý, krytý jemným pouzdrem.

Pod lupou

Štítná žláza je vazivovými přepážkami rozdělena na lalůčky. Každý lalůček a skládá z malých váčků. Stěnu váčku tvoří buňky, které do nitra váčku vypouštějí želatinózní hmotu zvanou koloid. V koloidu plave bílkovina thyroglobulin. Na ni jsou navázány hormony štítné žlázy, thyroxin a trijodthyronin. Ve vazivu mezi váčky se vyskytuje ještě jeden druh buněk, které vytvářejí hormon kalcitonin.

Anatomie

Pokud není štítnice zvětšená, není hmatná. Nachází se na krku mezi chrupavkou štítnou („ohryzek“) a prsténčitou. Obemyká zepředu a ze stran průdušnici a hrtan. Někdy se dotýká i jícnu. Na štítnou žlázu nasedají čtyři příštitná tělíska. Jsou umístěná v horním a dolním pólu laloků. Do vaziva v blízkosti štítné žlázy je zanořen hlasivkový nerv. V její blízkosti probíhá také nervově cévní svazek krční. Okolí žlázy je protkáno bohatou sítí krevních cév. Laloky štítné žlázy jsou překryty plochými krčními svaly, které jdou od jazylky k hornímu okraji hrudní kosti.

Srovnávací anatomie

Ostatní savci mají také štítnou žlázu. Její umístění a stavba je víceméně shodná jako u člověka. Stejně tak je tomu u ptáků. Hmyz a nižší živočichové štítnou žlázu nemají.

Funkce

Hormony štítné žlázy thyroxin (T4) a trijodthyronin (T3) kontrolují metabolickou aktivitu buněk, neboli rychlost jejich práce, mají vliv na tělesný vývoj dítěte a podílejí se na produkci tepla. Nezbytnou součástí těchto hormonů je jód. Na činnost štítné žlázy dohlíží podvěsek mozkový, hypofýza, pomocí tyreotropního hormonu (TSH). Kromě T4 a T3 vytváří štítná žláza ještě hormon kalcitonin, který spolu s vitamínem D podporuje ukládání vápníku do kostí a tím jejich pevnost. Parathormon, hormon vytvářený příštitnými tělísky, má účinek opačný. Vyplavuje vápník z kostí a zvyšuje tak jeho koncentraci v krvi. Ovlivňuje také hladinu fosforu v krvi.

Když nefunguje

Činnost štítné žlázy může být zvýšená nebo snížená. Tzv.snížená funkce se nazývá hypotyreóza. Vytváří se málo T3 a T4, nejčastěji při nedostatku jódu v potravě. Souběžně se tím štítná žláza zvětšuje a vzniká tzv. struma, lidově „vole“. Zvýšená funkce štítné žlázy se nazývá hypertyróza, která bývá také provázena vznikem strumy. Příštitná tělíska mhou tvořit málo parathormonu (hypoparathyreóza) , což má za následek snížení hladiny vápníku v krvi, nebo je parathormonu příliš (hyperparathyreóza). To je provázeno zvýšením hladiny vápníku v krvi v důsledku jeho většího vyplavování z kostí.

Jak to poznám?

Hypotyreóza způsobuje zpomalení metabolismu. U dětí, zejména pokud je porucha závažná (v minulosti často při špatné výživě matky v těhotenství), se zpomaluje duševní vývoj a může vzniknout až kretenismus. Jedinci s hypotyreózou bývají unavení, mají suchou kůži, padají jim vlasy, tloustnou. Při hypertyreóze se postižený potí, hubne, má častěji hlad, je podrážděný a nervózní a zároveň unavený. Zvláštní hypertyreózou je Basedovowa choroba. Vzniká při ní veliká struma a zmnožuje se tuk v očnici, což poněkud vytlačuje oči z důlků a postižený má jakoby vytřeštěný výraz. Při hypoparathyreóze hrozí vznik křečí, při hyperparathyreóze dochází k prořídnutí kostí a ukládání vyplaveného vápníku v okolí kloubů, cévách a ledvinách.

Vtip

Víte, co je úplně maximální rychlost? - Když běháte dokola a vidíte si záda.